Atlasova vzpoura

0

V těchto dnech vychází v českém překladu slavný román Ayn Randové Atlasova vzpoura (Atlas Shrugged). Román je mistrovským literárním dílem. Je strhujícím příběhem o tom, co se stane se světem, když ti nejschopnější tvůrci, vynálezci, vědci, podnikatelé, intelektuálové a všichni, kdo posouvají náš svět kupředu, odmítnou dál ohýbat svá záda pod nesnesitelnou tíhou nesmyslných státních regulací a odmítnou se podřídit morálce sebeobětování, která ovládá a ničí naše životy.

Román vychází v českém překladu 57 let poté, co poprvé vyšel v americkém originále (Atlas Shrugged), v roce 1957. Byl přeložen do více než 20 jazyků. V Americe se ho prodalo téměř 8,5 miliónů a v  posledních letech jsou prodeje podstatně vyšší (stovky tisíc) než v době prvního vydání. To je určitě zajímavé ale nikoli překvapivé. Za prezidentů Bushe a Obamy dosáhly státní regulace a  veřejné výdaje rekordních rozměrů v poválečné historii USA. Mnozí Američané jsou rozhořčeni nad neustále rostoucím vměšováním státu do svých životů, sledují, jak se země stále více vzdaluje svobodě a svým původním ideálům. Hledají odpovědi na otázku, co se s Amerikou děje. Atlasova vzpoura jim je dává.

Chceme-li vidět obraz našeho světa, nemusíme číst romány, stačí nám rozhlédnout se kolem sebe, podívat se na televizi nebo číst noviny. To ale není úkolem umění a krásné literatury. Ayn Randová nám nenabízí zrcadlo reality, ani science-fiction, ani utopii. Ukazuje nám člověka a svět jaký by mohl být a měl být. Je v našich silách svět změnit. Stačí k tomu jediná věc: přemýšlet. Román Atlasova vzpoura zpochybňuje základní myšlenky 2,000 let staré křesťansko-židovské tradice, které převládly a významně ovlivnily dějiny naší civilizace.

Současný stav světa je odrazem vlivu převládajících idejí: idejí náboženství, sebeobětování a kolektivismu. Aktuálním ztělesněním těchto idejí je hrozivý trend islamizace Evropy, environmentalismus a Evropská unie. Spojené státy na tom nejsou o mnoho lépe. Intelektuální bankrot naší kultury se nejlépe odráží ve všeobecně uznávaných tvrzeních, že nikdo není majitelem pravdy, nikoho nemáme morálně hodnotit, dobro a zlo je věcí subjektivního názoru, svět není černobílý. Ayn Randová ukázala, že do tohoto stavu přivedla lidstvo filozofie – a jen filozofie je může vyvést ven. Filozofie Ayn Randové má sílu zvrátit směřování lidstva k novému středověku a barbarství

Kdo je vlastně Ayn Randová? Americká spisovatelka a filozofka (1905-1982), narozená v Rusku, odkud v roce 1926 emigrovala do USA. Do vědomí miliónů lidí v Americe a na celém světě se zapsala prostřednictvím hrdinů svých slavných románů. V češtině před 14 lety vyšel i její druhý nejznámější román Zdroj (The Fountainhead). Nesmírné filozofické hloubky, pronikavé průzračnosti a vyhraněnosti, s níž líčí charaktery svých postav, mohla Randová docílit jen díky tomu, že svou životní filozofii nechovala jako neanalyzovaný pocit nebo vágní vizi, nýbrž jako explicitně formulovaný a hierarchicky strukturovaný myšlenkový systém.  Posledních 20 let svého života věnovala prezentaci a šíření své filozofie v řadě knih a článků. Svou filozofii nazvala Objektivismus.

Objektivismus lze velmi stručně shrnout do následujících klíčových principů:

Realita

Svět (realita) existuje nezávisle na člověku, na jeho vědomí. Vědomí svět vnímá, nikoli vytváří. Nezávisle na našich přáních, idejích či emocích existují přirozené zákony, zákony příčiny a účinku. Nic není bez příčiny, žádná příčina není bez následku. Aby člověk přírodu ovládl, musí se jí přizpůsobit. Přirozený svět zahrnuje vše, co existuje. Proto nemůže existovat žádný „nadpřirozený“ svět.

Poznání

Rozum je jediným nástrojem člověka k poznání reality a člověk je schopen ji poznávat. Rozum integruje smyslově vnímaná data do pojmů, na jejichž základě člověk jedná. Víra není nástrojem poznání, je naopak únikem od poznávací odpovědnosti, není osvícením člověka, je jeho oslepením. Ani pocity nejsou argumenty, jsou druhotné, vyplývají z myšlenek (správných či nesprávných), které člověk přijal.

Člověk

Člověk je reálnou autonomní bytostí, jednotou těla a vědomí. Je strůjcem svého charakteru a osudu. Má volní schopnost a je plně odpovědný za svůj život a důsledky svého jednání. Ani ve svém myšlení, ani ve svém jednání není bezmocnou loutkou neznámých vnějších sil, společenského prostředí, historických trendů či nevysvětlitelných vnitřních pudů.

Morálka

Jediným platným soudcem hodnot, které si člověk volí, je rozum. Nejvyšší hodnotou a měřítkem správnosti všech hodnot je život člověka jako člověka. Člověk nežije jako člověk, pokud se rozhodne nepoužívat svůj rozum nebo pokud nemá možnost závěry svého rozumu prakticky uplatňovat. Existuje jen jeden systém správných morálních hodnot, stejný pro každého člověka, protože jde o nejobecnější hodnoty, které jsou objektivně diktovány přirozeností světa a člověka, nikoli subjektivními a arbitrárními rozmary lidského vědomí bez ohledu na realitu.

Člověk je sám sobě nejvyšším cílem a hodnotou, není nástrojem k cílům ostatních. Neobětuje se ostatním, ani nežije z obětování ostatních sobě.  Dosahování vlastního štěstí je nejvyšším morálním cílem člověka.

Politika

Život člověka ve společnosti vyžaduje takové uspořádání, které mu umožňuje uplatňovat závěry svého rozumu, řídit se racionální morálkou. Jedinou překážkou praktického uplatnění rozumu (tj. racionálního chování) je iniciace fyzické síly vůči člověku. Stát je kolektivním nástrojem jednotlivců k sebeobrannému použití síly proti iniciaci násilí. Politickým systémem, který principiálně chrání člověka proti iniciaci násilí, je kapitalismus. Kapitalismus je politický systém, kde jedinou funkcí státu je prosazení a ochrana individuálních práv člověka. Pouze politický systém chránící svobodu a majetek člověka umožňuje, aby člověk mohl žít jako člověk. Právo na život, majetek a svobodu je neslučitelné s jakýmkoli odstínem „sociálního státu“ či „smíšené,“ státem regulované ekonomiky.

Kapitalismus není jen praktickým nástrojem k dosažení blahobytu člověka. Je jediným morálním společenským uspořádáním.

S myšlenkovým odkazem Ayn Randové seznamuje české čtenáře internetová stránka www.aynrand.cz , která, mimo jiné, nabízí ucelené systematické pojednání její filozofie v knize Objektivismus: Filozofie Ayn Randové, kterou napsal Leonard Peikoff, filozof a přední znalec Objektivismu.

Autor: Jiří Kinkor, říjen 2014

Share.

O autorovi

Jiří Kinkor absolvoval v roce 1985 Vysokou školu ekonomickou v Praze. V letech 1990–91 studoval postgraduálně na Georgia Institute of Technology v Atlantě v USA. V letech 1991–97 pracoval jako poradce ministra financí (Václava Klause a Ivana Kočárníka). Externě přednášel na Vysoké škole ekonomické v Praze. V současné době pracuje jako finanční analytik, je autorem knih "Trh a Stát" a "Hayekova cesta do otroctví".

Komentáře nejsou k dispozici.

Stránky běží v testovacím režimu. Prosím, omluvte případné problémy. Skrýt