Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Běž a neptej se proč

0

Ministři třesou křeslem šéfa Eurotelu

Člověk snad ani nemusí být příliš paranoidní, aby si v těchto dnech nevzpomněl na loňský příchod bývalého ministra Jaroslava Tvrdíka do čela Českých aerolinií. Opět se má měnit – bez jakéhokoli racionálního odůvodnění – další šéf vysoce ziskové a úspěšné firmy, která měla jen tu smůlu, že do jejího obsazení mohou mluvit politici. Pravda, tentokrát se na uvolněné místo nehrne žádný ministr, alespoň zatím ne, ale v principu jde o totéž jako v ČSA: lidé, kteří něco znají, prohrávají s lidmi, kteří někoho znají. Řeč je o odvolání ředitele Eurotelu Terrence Valeského. Nestane-li se něco překvapivého, americký manažer tento týden skončí.

Mlynářovo dílo

Stát, respektive polostátní Český Telecom má na mobilního operátora Eurotel plný vliv teprve krátce: donedávna zde totiž 49procentní podíl vlastnily americké telekomunikační firmy, které podnik manažersky spravovaly. To je také důvod, proč měl Eurotel celkově mnohem lepší výsledky než jeho většinový vlastník Telecom. Jeho tržby dosahují 60 % tržeb Telecomu, přitom má však pětkrát méně zaměstnanců než bývalý monopol, Eurotel má také o polovinu vyšší čistý zisk, zavádí nepoměrně víc nových služeb a jeho zákazníci jsou podle průzkumů podstatně spokojenější než s Telecomem. Před necelým rokem ministr informatiky Vladimír Mlynář prosadil, že Telecom podíl Američanů vykoupí. Jeho vysvětlení znělo na první pohled hezky: transakce zvýší cenu Telecomu a přispěje k zjednodušení jeho privatizace. A jaký je výsledek? Cena akcií Telecomu kvůli nákupu nevzrostla, ale naopak klesla; teprve nyní se – samozřejmě už z úplně jiných důvodů – zvolna vrací na úroveň z doby před nákupem Eurotelu. A privatizace se jak známo nijak nepohnula, vláda je pořád tam, kde byla před rokem, a prodej Telecomu v nedohlednu. Zato se stalo něco jiného. Od předání 49 % na konci loňského roku si Telecom čím dál víc mění Eurotel k obrazu svému – a nejspíš také podle přání politiků. Tak například byla ve firmě přednedávnem zřízena dozorčí rada. Eurotel jako společnost s ručením omezeným ji mít nemusí a pod správou Američanů také žádnou neměl, neboť nebyla zapotřebí. Zřízená rada má „dohlížet“ na činnost Eurotelu – tvoří ji téměř stejní lidé jako dozorčí radu Telecomu, tedy například zástupci různých ministerstev a Fondu národního majetku, kteří s postupující privatizací přicházejí o křesla v jiných dozorčích radách.

Protože to chce Berdár

Také ke sporu, který má nyní vyvrcholit pádem ředitele Valeského, by ještě před rokem nedošlo. Eurotel přišel se zajímavým projektem, z nějž by měli prospěch všichni ti, kteří chtějí rychlé připojení na internet za slušnou cenu. Ve stručnosti: Eurotel dodnes v jednom svém frekvenčním pásmu provozuje starou analogovou síť mobilních telefonů (s předčíslím 601), nyní se však frekvenci rozhodl využít jinak – investoval do digitalizace tohoto pásma a chce v něm nabízet rychlé bezdrátové připojení, mnohem rychlejší než současné připojení přes mobil. Z pohledu Eurotelu nejde o vysokou investici a cena pro koncové zákazníky by rázem mohla konkurovat všem poskytovatelům „rychlého internetu“ včetně Telecomu.

Jenže Telecom dravost jeho dceřiné firmy vyděsila, a protože ji nyní ovládá ze 100 %, snažil se projekt usilovně zastavit, zpomalit, nebo aspoň zvýšit nabízené ceny, což se podle neoficiálních informací podařilo. Pro jistotu má padnout i sám Valeski, protože si to tak přeje ředitel Telecomu Gabriel Berdár, instalovaný do funkce společnými silami ministrů Mlynáře a Grosse v době, kdy se žádný renomovaný manažer do tohoto politicky ovlivňovaného křesla nehrnul.

Racionální důvody pro odchod šéfa Eurotelu se přitom hledají těžko. Nejprve to mělo být kvůli tomu, že projekt na změnu starého analogového pásma je příliš riskantní. Pak měl Valeski padnout za to, že si „troufale“ nechal vypracovat studii o vlivu způsobu a rychlosti privatizace Telecomu na Eurotel. A zatím poslední verzí je dlouhodobě špatná komunikace mezi ním a vedením Telecomu.

Vzor Antl

Nejhorším možným scénářem – bohužel také nejpravděpodobnějším – je to, že po Valeském budou nyní následovat další a Eurotel se stane odkladištěm či odměnou pro bývalé politiky či jejich klienty. Asi jako když třeba bývalý náměstek policejního prezidenta Miroslav Antl, chráněnec ministra Grosse, nastoupil po nehodě v opilosti do Telecomu jako ředitel pro bezpečnost.

Pokud může něco přivodit změnu k lepšímu, pak je to paradoxně katastrofální stav českých veřejných financí, který by vládu mohl donutit Telecom i s Eurotelem konečně urychleně prodat.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank. Naším cílem je propagace myšlenek svobody jednotlivce, volného trhu, minimální vlády a míru.

Leave A Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.