Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Bohatství národů versus myšlenková chudoba

0

Občané si v minulém týdnu mohli vyslechnout dva diametrálně odlišné projevy. Jeden přednesl prezident České republiky u příležitosti státního svátku. Bylo možné sledovat ho ve veřejnoprávní televizi a následně si ho přečíst v denním tisku. Prezident se „obětoval“, přerušil léčení v nemocnici, aby se po pronesení projevu na nemocniční lůžko vrátil. Jeho projev byl prodchnut kolektivistickými a paternalistickými vizemi. Dále byl naplněn kritikou základů kapitalismu a oslavoval a mýtizoval možné fungování občanských iniciativ. Havlova kritika základů kapitalismu, které mimochodem spočívají na individuální svobodě a možnosti volby svobodného jedince je o to paradoxnější, že prakticky veškeré vymoženosti plynoucí z kapitalistického uspořádání pan prezident Havel získal, a to mnohdy i tak, že to poškodilo jiné instituce.

Druhý projev přednesl lord Harris, člen britského parlamentu, u příležitosti českého vydání „ekonomické bible“ od Adama Smitha, známé pod zkráceným názvem Bohatství národů. Adam Smith je svými stoupenci nazýván posledním moralistou a prvním ekonomem. Ekonomie se v jeho podání nezabývá pouze popisováním toho, co by mělo být, ale věnuje se především tomu, co je.

Prezident Havel ve svém vystoupení vyslovuje obavy, že „svobodný občan se může stát nakonec občanem beznadějně osamělým a izolovaným, odříznutým od svých bližních a zahnaným do jakési egoistické ulity“. Má obavy, že se stane snadno manipulovatelným a v posledku vlastně hluboce nesvobodným. Havel ve svém projevu mýtizuje různé občanské iniciativy. Zkusme si ale vzpomenout, jak právě ty v nedávné době skončily a co vlastně pro společnost přinesly. Dokonce už zmizely i cedule s jejich názvem z míst, kde dříve sídlily. Kde jsou návrhy na řešení palčivých společenských problémů od občanských iniciativ typu Impuls, Děkujeme odejděte či různých iniciativ spojených s nedávnou situací v České televizi? Žádné konkrétní návrhy a doporučení z jejich dílny na zlepšení situace prakticky nevzešly. A ti, kteří chtěli pokračovat a chtěli se stát jakousi alternativou pro současné politické uspořádání, se nakonec rozhádali při jednání o programovém a organizačním uspořádání tak dalece, že se rozešli ještě před vznikem standardního politického subjektu.

Zkusme se podívat na jiný přístup, ne na kolektivistické vidění světa, ale na přístup samostatně jednajícího jednotlivce. Mnozí jste měli již nesčetněkrát možnost setkat se se slovním spojením „neviditelná ruka“ a někdy se tomu přidává „trhu“. Autorem tohoto pojmu je právě Adam Smith, který ho použil ve své knize „Bohatství národů“. Ta vyšla poprvé před 225 lety. Zamysleme se jestli to, co on považuje za neviditelnou ruku, musí být některými politiky tak často napadáno, zkreslováno a mnohdy i zneužíváno, či zda jeho myšlenky jsou nadčasové a platí i dnes.

Adam Smith praví: Každý jednotlivec „tím, že podporuje raději výrobu doma, než výrobu cizí, sleduje jen své vlastní zabezpečení, a tím, že tuto výrobu řídí tak, aby produkt měl co největší hodnotu, sleduje jen svůj vlastní zisk jako v mnoha jiných případech. Vede ho tu jakási neviditelná ruka, aby napomáhal k dosažení cíle, o který mu vůbec nejde. A to, že jemu o nic takového nejde, nemusí být vždy společnosti nijak na újmu. Tím, že jde za svým vlastním zájmem, prospěje mnohdy zájmu společnosti účinněji, než když mu chce opravdu prospět. Nikdy ještě pokud vím, neudělali mnoho dobrého lidé, kteří předstírali, že provozují nějakou činnost pro dobro společnosti.“ Tyto věty stojí za několikeré přečtení. Lord Harris doplňuje, že investor pod ochranou zákona dohlédne daleko lépe do budoucnosti, než mnozí politici, kteří se nedívají dál, než k příštím volbám a někdy možná jen do příštího týdne. A to je v podstatě základ neviditelné ruky, která bývá mnohými sociálními inženýry, některými kolektivisty a intelektuály zatracována. Mají k tomu důvod? Posuďte sami, zda spíše tito kolektivističtí propagátoři pseudoobčanských sdružení prosazujících lobbistické zájmy, nejdou proti zájmům svobody občanů – jednotlivců, a tím vlastně i proti zájmům celé společnosti.

Mimochodem o tom si můžete číst v českém vydání Bohatství národů.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank. Naším cílem je propagace myšlenek svobody jednotlivce, volného trhu, minimální vlády a míru.

Leave A Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.