Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Bubliny vznikají na trhu i v laboratoři

0

Jedná se o záznam rozhovoru, který jsem poskytl-neposkytl. Spíše než o formální rozhovor se jednalo o telefonickou diskusi na téma bublin na finančních trzích. A navíc diskusi, které se hodně protáhla. A nakonec z ní vzniklo to, co si můžete přečíst níže. Nejedná se přesný záznam, ale o hrubý přepis obsahu, který ovšem zahrnuje poměrně přesně podstatu toho, co jsem popisoval. A nějakým záhadným způsobem se dostal tento přepis i do novin. Cesty Boží jsou nevyzpytatelné…

HN: Vidíte dnes nějaké rodící se bubliny na světových trzích?

Ano, jde zřejmě o některé akcie na amerických trzích. Například podniků typu Facebook.

HN: Může to dopadnout podobně, jako když vznikla v USA bublina na trhu nemovitostí a následovala finanční krize?

Každá bublina praskne a bude mít nějaké poražené, ale je těžké říci, jak dramatický bude dopad. Záleží i na počtu zapojených lidí. Například kdyby vlastník Economie pan Bakala přišel o deset miliard, bude to pro něj nemilé, ale nebude to mít dopad na celé hospodářství. Když bude sto tisíc lidí a každý o sto tisíc přijde, bude to celoekonomický problém. A jsou to stejné peníze. Když praskla dotcomová bublina, nic se s ekonomikou nestalo. Navíc pak centrální banka USA začala pumpovat peníze do ekonomiky a bublina se přelila jinam. Nadbytek peněz v ekonomice se projeví buď jinou bublinou, nebo inflací.

HN: Proč vlastně vznikají bubliny?

Bubliny jsou přiživovány expanzivní politikou centrálních bank. Vidíme to v USA. Ale vznikaly by i bez nalévání peněz do ekonomiky. Nebyly by ovšem tak velké a netrvaly tak dlouho. Trh aktiv je trhem s něčím, co lze přeprodávat. Nikdy nevznikne bublina na trhu čerstvého hovězího masa, protože to je za pár dní k ničemu a nelze už ho dál prodat. Pokud ale něco přeprodávat lze a všichni věří, že ceny porostou, tak ceny zkrátka rostou. A i když člověk ví, že aktivum je nadhodnocené, je pro něj dobré nastoupit do vlaku spekulace. Pokud si tedy věří, že aktivum stihne prodat dříve, než se trh zhroutí, a na obchodu vydělá. Tím ovšem přiživuje růst bubliny.

HN: Proč se lidé nepoučí z minulých bublin?

Lidé se poučí. Laboratorní experimenty ukazují, že napoprvé lidé typicky vytvoří na umělém trhu velkou bublinu, pak menší a ve třetím kole už bublina téměř neexistuje. Problém je v tom, že v realitě nejde na rozdíl od experimentu o stále stejné lidi. Například lidé, kteří prošli dotcomovou bublinou, by ji už za dalších deset let nevyvolali.

HN: Jak to, že jde o jinou skupinu lidí?

Zaměstnanci ve firmách se mění a do oboru nastupují noví lidé. Navíc se v uplynulých desetiletích postupně dostávali do světové ekonomiky noví lidé – například z východní Evropy po pádu komunismu nebo z Jižní Ameriky po uvolnění místních regulací.

HN: Lze vzniku bublin zabránit?

Mohou se jen omezit. A to tím, že se omezí půjčky na obchodování s aktivy. Třeba bude nutné mít 50 nebo 20 procent v hotovosti. Opuštění tohoto pravidla přispělo k růstu bubliny na trhu s nemovitostmi v USA. S nápadem, aby minimální míra hotovosti musela být 40 procent, jednu dobu flirtovala Evropská unie. Omezit bubliny asi nebyl záměr tohoto opatření, ale vedlo by to k tomu.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply