Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Budeme jíst my, nebo naše automobily?

0

Výrobcům motorových paliv stanovil stát od 1.9.2007 povinnost přimíchávat biosložku (metylester řepkového oleje, dále jen „MEŘO“) do motorové nafty. V blízké době budou výrobci povinni přimíchat biosložky i do automobilových benzínů. Protože je dlouhodobě tržní cena MEŘO vyšší než tržní cena komponent, které pocházejí z ropy a ze kterých se skládá motorová nafta (plynový olej a petrolej), trh sám o sobě nepřiměl výrobce paliv k tomu, aby MEŘO pro výrobu motorové nafty využívali. Kdyby tomu bylo opačně, určitě by se našel nějaký podnikatel, který by po této nové tržní příležitosti sáhl. Rozhodli tedy politici, kteří si stanovili velmi ambiciózní cíl: „snížit závislost země na ropě“. Biosložka v naftě okamžitě zvedla její cenu na rozhodujícím trhu.

S povinným přimícháváním biosložek je spojena řada otázek, na které nejsou prozatím nalezeny odpovědi. Například nikdo doposud nevysvětlil, proč zahraniční výrobci paliv obsahujícími biosložky mají úlevy na spotřební dani, zatímco tuzemští nikoli (je třeba rozlišit výrobce paliv, kteří musí „ze zákona“ přimíchávat určité procento biosložky do paliv od výrobců biopaliv, kteří většinou do svých výrobků dobrovolně přimíchávají vyšší procento biosložky). Jedná se asi o další z mnoha konkurenčních výhod, kterou mohou využít jen vybraní. Více zde.

Co můžeme jako obyčejní spotřebitelé, které nezajímá politika a kteří nepřemýšlejí o závislosti země na ropě, očekávat od povinného přimíchávání biosložky do motorových paliv? Zvýšené ceny paliv se velmi rychle promítnou do cenového systému ekonomiky. Naftu kupodivu najdeme v nádržích kamionů, autobusů, vlaků, traktorů, kombajnů atd. Dalším důsledkem povinného přimíchávání biosložek do motorových paliv bude růst poptávky po těch zemědělských plodinách, ze kterých se biosložky vyrábí, což povede k nárůstu cen potravin. Přitom právě potraviny, jak víme, mají velký podíl ve spotřebním koši spotřebitele – mediána (při existenci všeobecného rovného volebního práva tedy voliče – mediána). Jaké „sociální dopady“ má zvýšení cen potravin, jsme mohli vidět při nedávných demonstracích v Mexiku vyvolaných zvýšením cen kukuřice a z ní vyráběných tortill, za nímž stojí právě zvýšená poptávka po kukuřici za účelem výroby biosložek pro paliva. Více zde či v komentáři Matěje Šustera.

Někteří odborníci navíc uvádějí, že energetická bilance výroby biosložek je taková, že pro výrobu tohoto druhu paliva je potřeba více energie než se získá jeho spálením v motoru. Nehledě na další „negativní externality“ (Liberální institut snad promine, že používám tento termín), které jsou s výrobou biosložek spojeny jako zejména deformace systému cen v ekonomice a s tím spojené snížení efektivity alokace vzácných ekonomických zdrojů.

Od příštího roku se tedy budou povinně přimíchávat biosložky do automobilových benzínů a v dalších letech poroste podíl biosložek v motorových palivech, k čemuž nás navádí prozřetelná Evropská unie. Někdo má z biosložek v palivech i navzdory popsanému navýšení cen dobrý pocit. Kdo tento pocit nemá, ať rychle apeluje na ty, kdo „mají mandát“ rozhodovat o záležitostech, o kterých z pro mě neznámých důvodů nesmí rozhodovat trh.

Ing. Jan Ullwer
Autor je specialista odboru prodeje paliv akciové společnosti PARAMO a doktorandem na Fakultě chemicko – technologické Univerzity Pardubice

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply