Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Čas ukázal, že prodej OKD byl fiaskem

0

Na loňském prodeji ostravské důlní firmy prodělala státní kasa šest miliard korun a vláda o tom nechce ani slyšet. Před dalšími privatizacemi to není dobrá zpráva.

Majoritní balík akcií dolů vlastní od konce devadesátých let společnost Karbon Invest, která se k nim dostala známým trikem: peníze na jejich nákup získala ze samotných dolů. Tehdejší majitele Karbon Investu za to také stále vyšetřuje policie (za další činnost, podezření z tunelování dolů prostřednictvím nevýhodných smluv s možnou škodou téměř dvě miliardy korun, je vyšetřovatel dokonce obvinil a případ již míří k soudu). Státu sice zbylo v ruce stále 46 procent akcií, ale protože jej majoritní vlastník k řízení dolů nechtěl pustit, rozhodl se akcie prodat.
Na rozdíl od jiných případů se vláda ani nepokoušela dodržet zdání jakékoli byť i zmanipulované soutěže – a to přesto, že o minoritní podíl v OKD bylo několik vážných zájemců. Nejdříve to byl současný vlastník nedaleké Nové huti (nyní Mittal Steel) Lakshmi Mittal, kterého pak vystřídala slovensko-česká finanční skupina Penta. Ta, i když stát jednal vždy pouze s Karbon Investem, přebíjela jeho nabídky a vždy nabídla víc. Do případné soutěže by se přihlásili i jiní, vláda se ale při prosazování svého favorita zaklínala slovy o tom, že se osvědčil a jiný vlastník by mohl doly rozprodat po částech či propustit velkou část horníků, což by ohrozilo zaměstnanost v regionu. V tom jí šly na ruku i odbory.
Loni na jaře vláda rozhodla o prodeji svého podílu Karbon Investu za 2,25 miliardy korun –transakci ale v květnu zastavil jako nedovolenou veřejnou podporu soukromé firmě (rozuměj prodej pod cenou) Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Transakce prošla až v září, když Karbon Invest svoji nabídku zvýšil na 4,1 miliardy korun (zhruba 366 korun na akcii). Téměř vzápětí – v listopadu 2004 – udělali uhlobaroni přesně to, proč vlastně jejich odboráři tak nechtěli Pentu: většinu svého vlastnického podílu v Karbon Investu a tím i v OKD prodali finanční skupině RPG Industries v čele se Zdeňkem Bakalou. Prodejní cena nebyla zveřejněna, ale odhaduje na 12,5 mld. korun. Vzápětí začaly akcie OKD strmě růst a vyšplhaly se až na tisícikorunovou hranici, tedy na zhruba tolik, kolik sám Bakala minoritním akcionářům nabízí za zbylá čtyři procenta akcií.

Co ministr nevěděl

Po zveřejnění hospodářských výsledků – loňský zisk přesáhl čtyřmiliardovou hranici po necelé miliardě rok předtím – by se mohlo zdát, že vzestup ceny akcií je logický. Navíc by se také logicky mohlo zdát, že kurz akcií na burze vzrostl i kvůli tomu, že Bakala jako vlastník je důvěryhodnější než původní majitelé stíhaní za tunelování dolů.
To je sice pravda, jenže hlavní příčinou dramatického vzestupu zisku OKD je růst cen černého uhlí na evropském trhu zhruba o 60 procent a o zhruba 20 procent v Česku. Tento růst však začal již v polovině roku 2003, tedy dlouho před tím, než vláda OKD prodala.
Růst navíc nepřišel zčistajasna. Ceny uhlí reagují na pohyb cen ostatních paliv, a pokud dlouhodobě roste cena ropy i zemního plynu, pak je ceny uhlí dřív nebo později následují. Poptávku po černém uhlí umocnila navíc i rostoucí poptávka po oceli, která vyvolala závratný růst její ceny mezi roky 2002 a 2004 až na trojnásobek. Ale ceny opět začaly růst již v roce 2002, a v době prodeje OKD se tedy nejednalo o nový nebo nepředpokládaný stav. S podobnými čísly operuje i obsáhlý znalecký posudek, který si na přelomu roku kvůli odkupu akcií od akcionářů objednal Bakala: současnou cenu dolů odhadl na 22,4 miliardy korun, a 46procentní státní podíl tak měl hodnotu přes 10 miliard. V této logice přišli daňoví poplatníci o nejméně šest miliard korun. Ministr průmyslu Milan Urban se dnes na toto téma odmítá bavit.
Přitom OKD je po Sokolovské uhelné již druhou důlní společností, kterou koaliční vláda prodala hluboko pod cenou. Zdaleka ale nemusí být poslední. Na podzim loňského roku ministři Urban a Jahn navrhli prodat poslední důlní společnost ve státním vlastnictví – Severočeské doly – opět bez soutěže předem vybranému zájemci: má jím být ČEZ, a to za cenu pro něj (ovšem ne pro stát) velmi výhodnou. Důvod? Posílení firmy ČEZ. Tato myšlenka s vládní krizí poněkud zapadla, ale je jen otázkou času, kdy se vynoří znovu – možná ruku v ruce s dalšími návrhy, jak zlepšit výběr daní.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank. Naším cílem je propagace myšlenek svobody jednotlivce, volného trhu, minimální vlády a míru.

Leave A Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.