Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Čistší než jsme mysleli

0

Úternía středeční data o vývoji cenové inflace v USAposlaly světové akciové trhy vzhůru v naději, žebyla do určité míry odstraněna nejistota. ZasedáníFOMC (výboru Fedu) plánované na 29.června totižtéměř jistě opět zvýší úrokovésazby. S touto “jistotou” v zádech akcie ve čtvrtek silněvzrostly a to nejen v USA, ale po celém světě (včetněrekordního nárůstu indexu pražské burzy).

V květnuvzrostl index CPI o 0,4% (5,5% v anualizované podobě), čistáinflace (bez potravin a energií) o 0,3% (3,6% v anualizovanépodobě). Trendově nejvýznamnější index, mediánCPI, pak přidal 0,4% (4,3% anualizovaně). Za posledních 12měsíců vzrostly indexy ve jmenovaném pořadí o4,2%, 2,4% a 3,0%. Čistá inflace tak začínábýt výrazně nad hranicí 2,0%, kterou cílujeFed. A aby toho nebylo málo, rozložení cenovéhovývoje v rámci celého spotřebního košese opět “přiklonilo” k extrémním hodnotám.Zatímco v dubnu rostla třetina koše v rozmezí 4-5%, vkvětnu už velká část koše (42%) rostla o vícenež 5% (velmi podobně jako v březnu). Na klidu rozhodně nepřidáváani index PPI (ceny výrobců). Ceny mezistatků totiž opětzrychlují, v květnu rostly meziročně o 8,9% (v březnu 7%).V anualizované formě to vypadá ještě zajímavěji.Touto metodou totiž ceny mezistatků v květnu meziročně vzrostlyo 14,1%, ceny surovin pak o 26,7% a index bez potravin a palivdokonce o 77,1%.

ci1.PNG

Několikekonomů, zejména bankéřů z Wall Street, se současnývývoj snažilo bagatelizovat tak, že za nárůst čistéinflace může tzv.ekvivalentní renta (její růst vposledních měsících zrychlil zrhuba o třetinu).Jde přitom o smyšlený koncept, implicitní rentu,kterou by vlastník domu získal v případě, žeby svůj dům pronajímal na konkurenčním trhu. Tatofiktivní položka zabírá v indexu CPI značnouváhu, 22%. I když reálně neexistuje, stojí vtuto chvíli do značné míry za nárůstemčisté inflace. A tak někteří ekonomovéusoudili, že bez ní je vlastně všechno v pořádku.Jinými slovy, pokud bychom abstrahovali od tétopoložky, byla by čistá inflace 0,1% a to už by bylo vsouladu s inflačním cílem Fedu. Klíčovéje však ono “by bylo”, protože není; růst cen na trhunemovitostí je reálný. Jak poznamenáváv komentáři na Mises Institutu švédský ekonomStefan Karlsson, vytváří se tím novýpojem “čisto čisté inflace”. Osobně mi to připomínápočiny z hudební branže: po “best of “ přichází“the very best of”, po výběru hitů (tedy nejlepšíchpísniček) přichází “superhity” (nejlepšíz nejlepších), pak “megahity” (ty úplně nejlepšíz nejlepších z nejlepších) apod. Člověk nevíjestli jde o recesi či o krátkodobé (možná idlouhodobé) pominutí smyslů. Ekonomové, kteřípoložku implicitní renty od současně definovanéčisté inflace nyní odečítají, abydostali ještě čistší míru inflace, zapomínajína zásadní fakt. Implicitní renta cenovývývoj nenadhodnocuje, ale dlouhodobě, i nyní, značněpodhodnocuje a je zjevně dezinformační. Podíl rent vprvní řadě na indexu neodpovídá poměrům narealitním trhu, kde 70% domácností vlastnínemovitost a 30% žije v nájmu. Druhým faktorem je míradezinformace ohledně skutečného cenového vývoje.Zatímco v minulých letech index CPI podhodnocovalskutečný nárůst cen, může tomu být nakonecdíky ochlazování na trhu nemovitostínaopak, dojde k vyšší míře nárůstuimplicitní renty (s přesunem poptávky od vlastnictvík pronájmu) oproti cenám nemovitostí.

Toto všepěkně dokumentuje, že je současná definice inflacepostavena, podobně jako mainstreamová definice měnovýchagregátů, na vodě. Dokonce je to oproti měnovýmagregátům ještě horší. Nic jako jasně změřitelnácenová inflace totiž neexistuje. Můžeme si vytvořit tolikcenových inflací kolik chceme a to tak, jak se námto hodí. Každý jednotlivec má co dočiněnís jinými cenami. Nelze nikdy zkonstruovat jedno číslo,které by postihlo celou společnost. Navíc, samotnámyšlenka nějakého cenového indexu je v ostrémkontrastu s významem, které ceny mají. Plyne znepochopení samotných základů ekonomie. Cenovéindexy mohou při vhodné konstrukci (zřejmě nejvhodnějšímindexem se jeví medián CPI) poskytnout určitýobrázek o všeobecném cenovém vývoji.Připomeňme ale, že nejde o inflaci, to je čistě peněžníjev. Důsledkem inflace je pak soustavný nárůst cen(nikoli však v proporci). Cenové výkyvy, kterézaznemanává i CPI, ale nemusí býtzpůsobeny jen měnovou politikou, ale samotnou změnou reálnýchtržních podmínek. Odlišit od sebe tyto faktory je obtížné. Proto je tak důležité sledovat trendvývoje, ale i další proměnné, jak se vyvíjínabídka a poptávka peněz, preference spotřebitelů,míra úspor atd. Při podrobných analýzácha využití praxeologických teorií můžeme dojítk určitému závěru. Můžeme říct, že inárůst cen surovin (včetně ropy) v posledních letechje do určité míry důsledkem expanzivníchměnových politik. To samé platí i pro cenynemovitostí a současný nárůst indexuimplicitní renty tento fakt se značným zpožděnímodráží. Odečítání tétopoložky, které vytváří další podobučistší čisté inflace, je tak nesmyslné.Současný cenový vývoj je evidentně projeveminflace minulých let. A Fed se svými úpravamiúrokových sazeb jen honí za svým ocasem.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply