Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Další nákupní horečka v Evropském parlamentu

0

EU schvaluje rozpočet na příští rok. Komise navrhuje nárůst o 3,4 % oproti loňskému roku. Evropský parlament si přisadil další půlprocento a požaduje tak navýšení o téměř 3,9 %. Letos jde o 4,3 biliónů Kč.

Tak jako každý podzim odlétají ze Štrasburku čápi do teplých krajin, vrací se každý říjen ze štrasburského zasedání Evropského parlamentu mnohem větší návrh rozpočtu EU, než jaký do něj pošle Evropská komise. Na to, že parlamenty mají držet vlády zkrátka, se to Evropskému parlamentu nedaří. Každý rok si vymyslí poslanci eurolidovců a eurosocialistů, že chtějí více peněz do svých oblíbených projektů a na čím dál absurdnější podporu EU.

Toto je pátá a možná poslední edice v podstatě téhož článku (předchozí edice:  201420152016, 2017). Schvalovací procedura rozpočtu je jiná než ostatní unijní legislativy, ale to není podstatné. Evropská komise letos navrhla závazky ve výši 165,6 mld. €, Rada ministrů kontrovala návrhem 164,1 mld. € (což je stále navýšení loňského rozpočtu, který nakonec činil 160,1 mld. €). Evropský parlament, kde se poslanci předhánějí v tom, kdo ukáže více proevropské srdíčko, si za hodinu a půl hlasování odmával 166,3 mld. €, což je 4,3 biliónů Kč (kurs podle ČNB). Jak poznamenává Rada ministrů, tento rozpočet překračuje limity finančního rámce pro roky 2014–2020).

A na jaké úžasné projekty chce Evropský parlament oproti štědrému návrhu Komise navýšit peníze tentokrát? Nelze zde vyjmenovat vše, voting list má 27 hutě popsaný stran a konkrétní pozměňovací návrhy se nacházejí asi v deseti různých dokumentech, takže pouze namátkou:

Europarlament chce o čtyři milióny euro více pro „propagování podnikání a zlepšování konkurenceschopnosti a přístupu na trhy u unijních podniků“. Myslíte si, že Evropská komise nemá co propagovat podnikání ani za čtyři milióny eur? V návrhu Komise je pro tuto kapitolu 128 miliónů, europarlament zvyšuje na 132. Nebo „zvyšování inovace u malých a středních podniků“, parlament si zde odhlasoval, že požaduje navýšení o 6,7 miliónů eur na 52,8 miliónů. To se nám bude inovovat!

„WiFi4EU – podpora zavedení lokální Wi-Fi zdarma“. Tato Wi-Fi zdarma stála loni 50 miliónů eur, letos Komise zlevňuje na polovic, ale europarlament přihazuje dalších skoro pět miliónů. „Podpora excelence a spolupráce v oblasti evropského vzdělávání a učňovství a jeho relevance na trhu práce“ je rozpočtová kapitola za jářku 2,2 miliardy eur, proto si europoslanci přisadili dalších 330 tisíc, aby to zaokrouhlili na krásných 2 552 696 630 €. „Národní podpůrné programy pro vinný sektor“ dostávají ročně zhruba miliardu eur. Europoslanecký klub ECR, ve kterém sedí britští konzervativci, česká ODS nebo slovenský poslanec Sulík, navrhl snížit tento rozpočet o v podstatě symbolických 50 miliónů eur, ale ani to marnivým parlamentem neprojde.

Dům Evropské historie, propagandistické muzeum EU v Bruselu, které ještě před loňským otevřením spolykalo 55 miliónů eur, dostane i příští rok tři milióny eur, přestože poslanci měli možnost tuto částku snížit až na nulu, když totožný pozměňovací návrh podaly opoziční kluby ENF, EFDD a ECR. Určitě jste ani nevěděli, že existuje Evropský institut pro rovnost pohlaví (EIGE), jenž si v příštím roce přijde na 7,8 miliónu eur, tedy zhruba stejně jako letos.

Mohl bych pokračovat v podstatě donekonečna, přes všechny posvátné krávy EU, jako je udržitelný rozvoj, společná zemědělská politika, kde dotujeme býky pro býčí zápasy nebo interrail jízdenku zdarma, protože 18letí Evropané po létu stráveném v nekonečných výlukách už nebudou nikdy chtít nic jiného než centralizovat moc EU v Bruselu.

Mark Twain pravil, že když zasedá parlament, je třeba bát se o peněženku i o hrdlo. Jeho štěstím bylo, že neznal Evropský parlament. Na druhé straně by mu novinář Blahoslav Hruška vysvětlil, že evropský rozpočet nosí Santa Euroclaus v ranci, což by ho možná mírně uklidnilo:

Rada ministrů tento návrh rozpočtu jako každý rok odmítla, rozpočet jde tedy do dohadovacího řízení mezi Radou a parlamentem, které trvá první tři týdny v listopadu.

Článek v pozměněné podobě vyšel v MF Dnes 31. 10. 2018 pod názvem Nákupní horečka v europarlamentu. Výstřižek z novin zde (.png).

Sdílej

O Autorovi

mm

Martin Pánek je ředitelem Liberálního institutu a bývalým šéfredaktorem Laissez Faire. Pracuje jako asistent v politické skupině EFDD v Evropském parlamentu a je autorem knih Kompletní slepice a Částečná kráva.

Comments are closed.