Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Drahoš vs. Zeman: Nemastný nepolitik proti otřesnému politikovi

0

Druhé kolo prezidentské volby nachystalo liberálům nemilý výběr. Proti sobě nastupují bezpáteřní, zákeřný a prolhaný politik Miloš Zeman, jenž nepromešká jediný týden, aby neporušil nějakou civilizovanou normu nebo nevytvořil novou mezinárodní ostudu, a nemastný neslaný, taktéž levicový Jiří Drahoš, o kterém v podstatě nic nevíme.

Prezident Miloš Zeman lže a ani se za to nestydí, odmítá odpovídat na otázky ohledně svého programu, hýčká si kancléře bez bezpečnostní prověrky, nechává svého tiskového mluvčího urážet politiky a novináře, jmenuje vlády, o nichž ví, že nedostanou důvěru Poslanecké sněmovny, jezdí se učit stabilizovat společnost do Číny a prakticky dennodenně porušuje normy slušného chování, právního státu nebo poškozuje Českou republiku a úřad prezidenta republiky.

Kdyby snad tyto osobní charakteristiky nebyly dostatečně diskvalifikující pro výkon funkce, musí jí být náplň jeho činnosti za posledních pět let, kdy se s nám v podstatě odmítá sejít kterýkoliv západní politik, kdy – z čisté pomsty předchozímu prezidentovi – vyvěsil na Pražském hradě ponižující „vlajku Evropské unie“ a upsal daňové poplatníky Evropskému stabilizačnímu mechanismu, kdy nadále podporuje ekonomickou katastrofu, kterou je euro, nevetoval zákaz kouření v restauracích, nevetoval EET a kontrolní hlášení, podporuje progresivní zdanění, udělil milost odsouzenému vrahovi atd.

Co je v současné chvíli snad nejpodstatnější, spojil se s nejnebezpečnějším politikem, jakého tato země kdy vygenerovala, Andrejem Babišem. S politikem, jenž se vůbec netají tím, že chce demontovat základy právního státu a liberální demokracie. Miloš Zeman, jemuž hrozí nezvolení na druhý termín, se ještě aspoň trochu krotí. Nikým nekrocený a ničím nezkrotitelný Miloš Zeman by nás nechal ještě s láskou vzpomínat na svoje první volební období.

Z podobného pohledu popsal Miloše Zemana Pavel Mises.

Co se týče Jiřího Drahoše, stačí se podívat na náš přehled politických postojů pro první kolo volby. Z něj plyne, že Jiří Drahoš je v podstatě random walk, co se liberálních postojů týče. Sice se vyslovil pro privatizaci Budvaru, ale pro progresivní zdanění. Sice se vyslovil proti vládě s komunisty, ale taky proti zrušení koncesionářských poplatků. Je proti adopcím dětí homosexuály.V imigrační politice se vyslovil hned dvojnásobně špatně, když chce koordinovanou imigrační politiku EU a když nechce, aby Česká republika přijímala více uprchlíků než dnes (přitom podle dat Volební kalkulačky udělí ČR azyl pouze každému desátému z 1500 žadatelů). Jiří Drahoš podporuje zákaz kouření v restauracích a nechce zrušit ani omezit EET.

Stejně jako Miloš Zeman podporuje přijetí eura a pozici ČR v tzv. „tvrdém jádru EU“, ale stejně jako Miloš Zeman odmítá jezdit na zasedání Evropské rady, takže jsou jejich názory na politiku EU v podstatě pouze nerelevantní vsuvkou, neboť mimo Evropskou radu už mají vůči EU jedinou kompetenci a to ratifikaci tzv. smíšených a paralelních smluv. Za zmínku však stojí, že dle Jiřího Drahoše je prezident republiky pouhý pošťák, jemuž nenáleží žádná diskrece u ratifikace mezinárodních smluv nebo u jmenování soudců, takže všech kompetencí vůči EU se Jiří Drahoš preemptivně vzdal.

Za další zmínku stojí podivná záliba Jiřího Drahoše v hoaxech. U vědce zarazí odmítání glyfosátu, šíření nepodložených tvrzení o ovlivňování českých voleb ruskými tajnými službami nebo členství v pavědeckém Římském klubu. Férově ale dodejme, že Miloš Zeman je v šíření hoaxů zřejmě nedostižný expert.

Stojíme tedy před volbou na jedné straně prověřeného politika, jehož politika je příšerná a jehož způsoby jsou pro vykonávání jakékoliv veřejné funkce zcela diskreditační, a na druhé straně „politického chaota“, jak se kdysi vyjádřil Miloš Zeman o nepolitickém kandidátovi, s prakticky totožnými neliberálními názory.

Pro Jiřího Drahoše, který byl se Zemanem zřejmě nejhorším kandidátem v prvním kole, tak nakonec hrají dvě věci: 1) Neznáme jeho budoucí vztah s Andrejem Babišem, avšak jen těžko může být ještě více podlézavý. 2) Během své vědecké kariéry ani během kampaně se Jiří Drahoš nedopustil ničeho, kvůli čemu bychom ho mohli podezřívat, že bude vykonávat prezidentský úřad tak skandálním a ostudným způsobem jako Miloš Zeman.

Pokud by Miloš Zeman aspoň zastával rozumné názory, dalo by se pochopit váhání liberálů nad touto volbou. Pokud jsou ale oba v názorech prakticky totožní a máme velmi silné důvody domnívat se, že Jiří Drahoš bude civilizovaným prezidentem, se kterým se nebudou stydět mluvit politici i mimo Rusko a Čínu, zdá se být volba sice nepříjemnou, ale poměrně jednoznačnou.

A když mohl americký libertarián Penn Jillette volit Hillary Clintonovou v naději, že zastaví Donalda Trumpa, může český liberál volit Jiřího Drahoše v naději, že zastaví Miloše Zemana.

Sdílej

O Autorovi

mm

Martin Pánek je ředitelem Liberálního institutu a bývalým šéfredaktorem Laissez Faire. Pracuje jako asistent v politické skupině EFDD v Evropském parlamentu a je autorem knih Kompletní slepice a Částečná kráva.

Comments are closed.