Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Efekty sdílené ekonomiky: kultivuje UBER tradiční taxikáře?

0

Mezi benefity sdílené ekonomiky, vyjma vyššího objemu ekonomické aktivity s novými hráči na straně nabídky i poptávky, bývá zmiňován i tlak na kvalitu služeb a rychlejší přijímání technologických inovací v tradičních „cechovních“ odvětvích. Problémem výzkumu jsou vždy kvalitní data. Ta o sdílené ekonomice není snadné sehnat, proto analýz v daném prostředí bylo zatím provedeno poskrovnu. Jedním z nejznámějších textů o efektech sdílené ekonomiky je analýza ekonoma Scotta Wallstena z americké Georgetown University.

Aleš Rod, www.trade-off.cz

Aleš Rod je ředitelem pro výzkum v Centru ekonomických a tržních analýz (CETA). Přednáší na VŠE v Praze, zabývá se principy a dopady regulací, veřejnými financemi, analýzou stínové ekonomiky a výzkumem v oblasti ekonomie luxusu.

Ekonomika sdílení

Wallsten vychází z premisy, že nástup sdílené ekonomiky vytvořil nové konkurenční kanály v mnoha tradičních odvětvích, zejména v hotelnictví (Airbnb) a taxislužbách (Uber, Lyft, Sidecar), protože umožnil technologickému pokroku (GPS, chytré telefony, platební technologie, identifikace a hodnocení) eliminovat tradiční obtíže vstupu nových hráčů na trh. Impulzy a dopady na změnu jednání ekonomických subjektů jsou základem ekonomického výzkumu. Proto Wallsten ve své analýze The Competitive Effects of the Sharing Economy: How is Uber Changing Taxis? zkoumá, nakolik se v odvětví tradiční taxislužby zakládají na pravdě teze z teoretické ekonomie, a sice že díky konkurenčnímu tlaku se bude zvyšovat kvalita poskytovaných služeb a snižovat jejich cena (pokud mohou být ceny nastavovány pružně). Konkurence v odvětví může přesunout část poptávky k novým poskytovatelům, na což musí stávající poskytovatelé služby reagovat a tím zlepšit situaci i těm spotřebitelům, kteří z nějakého důvodu zůstávají i u tradičních poskytovatelů. Jelikož zpravidla jde o velmi regulované odvětví, můžeme ale kromě toho také očekávat, že tradiční poskytovatelé začnou zvyšovat tlak na regulátora (rent-seeking) se záměrem administrativně omezit růst objemu sdíleně poskytovaných služeb.

Na druhou stranu, rychlý nárůst oblíbenosti sdílené ekonomiky mezi spotřebiteli zamezuje možnosti soustředit se pouze na tuto lobbistickou strategii. Ostatně ani Uber nespí a tlak na vyšší míru regulace od provozovatelů taxislužeb rozmělňuje citacemi studií, které zdůrazňují zřejmé benefity sdílené ekonomiky. Podle Uberu může řidič jezdící na plný úvazek vydělat 75 000 až 90 000 dolarů ročně, zatímco řidič tradiční taxislužby zhruba 30 000 dolarů. Jen během prvního čtvrtletí roku 2014 bylo mezi řidiče Uberu v USA rozděleno přes 657 milionů dolarů, přičemž řidiči oceňují zejména flexibilitu, s níž mohou pružně reagovat na příjmové potřeby, ať již po ztrátě zaměstnání nebo jako komplement ke stávající práci.

Autor poukazuje na to, že s ohledem na míru regulace v tradičních taxislužbách není dost dobře možné technicky dorovnat fungování on-line platforem jako Uber. Možnost signalizovat kvalitu služby konkrétního taxikáře není velká (chybějící on-line hodnocení), nízká pravděpodobnost, že se znovu setkají konkrétní taxikář s konkrétním pasažérem, motivacím taxikářů investovat do zlepšování služeb příliš nepřidají. Pokud řidiči taxíků chtějí nahradit výpadky tržeb a tím zabezpečit přežití, mohou odpovědět pouze systematickým zlepšováním pověsti tradiční taxislužby, jako je vyšší zdvořilost k pasažérům, vypnutí rádia po nástupu pasažéra do vozu, dbaní na čistotu vozu, netelefonování za jízdy atd. A pokud by k tomuto skutečně docházelo, mohli bychom vyzdvihnout pozitivní efekty sdílené ekonomiky na širokou řadu spotřebitelů.

Data a metoda

Scott Wallsten se ve svém výzkumu zaměřuje na dvě města – New York a Chicago. Měřit dopad sdílené ekonomiky na kvalitu tradičních taxíků je možné více způsoby, ovšem většina naráží na nedostatek dat. Kvalitu taxislužeb tak Wallsten aproximoval z údajů regulatorních institucí o stížnostech na taxíky. Newyorská instituce The New York City Taxi and Limousine Commission (TLC) poskytla data o více než jedné miliardě taxi jízd v letech 2009 až 2014, přičemž s využitím projektu NYC’s Open Data bylo možné získat i přesné údaje o stížnostech na průběh jednotlivých jízd. V Chicagu sice nebylo možné získat kompletní data o počtech jízd, zato data o stížnostech na řidiče taxi byla velmi detailní. Wallsten tak údaje z obou měst neslučoval, ale analýzu rozdělil do dvou samostatných částí.

Těžší to bylo s daty o jízdách Uberu. Společnost totiž podmínila poskytnutí dat možností editovat finální verzi textu, na což autor nepřistoupil. Wallsten proto k zachycení vývoje sdílené ekonomiky využil nového datového nástroje založeného na analýze Google Trends. Google Trends je on-line nástroj umožňující zobrazit, jak často je určitý slovní výraz vyhledáván na internetu pomocí vyhledávače Google. (V návaznosti na minulé číslo našeho časopisu doporučujeme podívat se, jak ve Velké Británii razantně vzrostl počet vyhledávání výrazu „What is Brexit“ poté, co byly oznámeny výsledky referenda o vystoupení z Evropské unie…) Jako první byl tento analytický nástroj systematicky využit v případě takzvaného „Google Flu“ – díky vyhledávání na Googlu byla v roce 2008 s předstihem odhalena epidemie chřipky ještě před zveřejněním oficiální zdravotnické statistiky. Další autoři využili trendy ve vyhledávání na Googlu k velmi přesné predikci tržeb obchodníků, prodejů aut, prodejů nemovitostí či statistik o cestování, dokonce přesnější než tradičně vypracovávanými analýzami. Wallstenem vytvořený Uber index na základě dat Google Trends je využíván k aproximaci ekonomické aktivity Uber v reálném čase a identifikaci popularity služby Uber v New Yorku a Chicagu.

Výsledky z New Yorku

Wallsten ke zpracování dat v New Yorku použil ekonometrický postup regresní analýzy, přičemž nejprve hledal odpověď na otázku, zda ovlivnil nástup Uberu počet uskutečněných jízd taxi. Následně vyměnil počet jízd taxi za počet stížností a zkoumal, zda nástup Uberu ovlivnil počet stížností na taxikáře.

Z dat vyplývá, že počet denních jízd taxi po nástupu Uberu na trh systematicky poklesl, stejně tak poklesl i poměr počtu stížností na 100 tisíc jízd taxi. Výsledky ekonometrické analýzy je možné interpretovat tak, že 1% růst Uber indexu sníží počet jízd taxi o 0,1 %, respektive sníží celkový počet stížností o 0,3 % a počet stížností na jednu jízdu o 0,1-0,2 %, a to i při zohlednění dalších faktorů, které by mohly výsledky ovlivnit (například počasí apod.). Zřejmě zde dochází k souhře dvou efektů: Část zákazníků, kteří byli zvyklí stěžovat si na nežádoucí kvalitu taxislužby, si pro cestování z bodu A do bodu B našla jednoduše jiný způsob přepravy. Stejně tak došlo ke kultivaci chování řidičů tradičních taxi, které nástup konkurence nutí zvyšovat kvalitu poskytovaných služeb. Vyjma toho byl prokázán i vliv počasí, a sice pozitivní závislost počtu jízd taxi na zvyšující se teplotě, respektive negativní vliv sněhu na počet jízd taxi.

Výsledky z Chicaga

Výzkum v Chicagu provedl Wallsten odlišně s ohledem na avizovanou jinou strukturu dat. Namísto počtu jízd taxi zveřejňuje Chicago ceny taxikářských licencí (takzvaný taxi medallion) a údaje o transakcích s těmito licencemi – data reflektují zájem o provoz taxikářské živnosti, tj. ziskovost této ekonomické aktivity. Na grafu 4 jsou týdenní údaje s průměrnými cenami licencí od roku 2008 do roku 2015. Vrchol nastal v roce 2012, kdy cena atakovala 400 tisíc dolarů. Následně však začala klesat. Klesající trend zachycuje i počet transferů licencí – v roce 2012 projevilo zájem o odkup oficiální taxi licence 538 osob, v roce 2014 jich bylo jen 91, za první čtyři měsíce roku 2015 pak pouze sedm.

Podíváme-li se na jednotlivé typy stížností na jízdy taxi, suverénně nejpočetnějším reportovaným přestupkem je bezohledná jízda. Po bezohledném řízení si zákazníci nejčastěji stěžují na hrubé chování řidičů, problémy při placení platební kartou, předražené jízdné, nevyzvednutí či telefonování za jízdy.

Všechny tyto údaje Wallsten koreloval s Uber indexem, vytvořeným z Google Trends tak jako v předchozím případě. Řidiči Uberu vstoupili na chicagské ulice 11. září 2011, čtyři měsíce po vstupu na trh v New Yorku. I v Chicagu si Uber rychle získával oblíbence na obou stranách trhu (řidiče i zákazníky), proto je vývoj Uber indexu v Chicagu velmi podobný vývoji v New Yorku.

Ekonometrickou analýzou Wallsten hledal efekty mezi oblíbeností služby Uber, atraktivitou taxi licence a stížnostmi na řidiče klasické taxislužby. Výsledky ukazují, že růst služby Uber skutečně redukoval poptávku po klasických taxících – byla prokázána negativní závislost Uber indexu na hodnotě licence taxi (medallion), když 1% růst indexu snížil cenu licence o 0,6 %. Navzdory očekávání však analýza nepotvrdila statisticky významnou závislost zájmu o Uber na počtu obchodů s licencemi.

Jelikož Wallsten neměl k dispozici chicagská data o počtu jízd taxi, zaměřil o to větší pozornost na specifikaci jednotlivých stížností. Pokud by taxikáři brali konkurenci Uberu vážně, mělo by docházet ke snižování stížností na iritující faktory, které řidič dokáže kontrolovat (bezohlednost, telefonování za jízdy, funkčnost platebních terminálů atd.). A to se skutečně stalo. Výsledky prokázaly negativní závislost mezi Uber indexem (růst oblíbenosti Uberu) a počtem stížností na klimatizaci a topení v autě či negativní závislost Uber indexu a rozbitých platebních terminálů. Při složitějším statistickém testování výsledky potvrdily i negativní závislost mezi Uber indexem a stížnostmi na telefonování řidičů za jízdy nebo negativní vazbu mezi Uber indexem a neurvalým chováním řidičů k zákazníkům.

Dopady sdílené ekonomiky na jednání hráčů v tradičních odvětvích, kteří byli zvyklí na rentu plynoucí z vysoké míry regulace vstupu do odvětví, budou klíčovým faktorem v boji sdílené ekonomiky o přežití. Pokud se prokáže, že sdílená ekonomika přináší benefity nejen „svým“ zákazníkům, ale i zákazníkům v tradičních odvětvích v podobě zlepšení služeb (efekt konkurence), je zřejmé, že nemá smysl diskutovat o limitování transakcí ve sdílené ekonomice jako takové. Naopak, má smysl podporovat její rozvoj úpravou staré legislativy do takové podoby, která bude jednoduchá, bude založená na využití moderních komunikačních nástrojů a bude respektovat spontánně rostoucí objem transakcí založených na sdílení aktiv mezi lidmi.

 

Sdílej

O Autorovi

Aleš Rod působí v Centru ekonomických a tržních analýz a je stálým spolupracovníkem Liberálního institutu. Věnuje se sdílené ekonomice a ekonomii neřesti.

Comments are closed.