fbpx
Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Ekonomie a životní prostředí – spojenci, či nepřátelé?

0

Kniha „Ekonomie a životní prostředí – nepřátelé, či spojenci?“ je sbírkou čtrnácti ekonomických statí, které se zaměřují na oblast ochrany životního prostředí z pohledu pro-tržně orientovaných ekonomických teorií (Škola veřejné volby, Rakouská škola). Čerpá z dvou významných zahraničních publikací Economics and the Environment: A Reconciliation profesora Waltera Blocka a Re-thinking Green: Alternatives to Environmental Bureaucracy profesora Roberta Higgse, jakož i dalších zahraničních pramenů. Jak trefně uvádí Walter Block ve své předmluvě, autoři jednotlivých článků pomocí různých argumentů vyvracejí dnes všeobecně akceptovaný názor, že mezi ekonomií a ochranou životního prostředí existuje vnitřní rozpor, který je možné překlenout pouze vládní ekologickou politikou.

„Ekonomie se údajně zajímá pouze o obchod – tzn. otázky zisku a ztráty pro jednotlivce – a na životní prostředí nahlíží ve smyslu: ,ať se o sebe postará samo‘. Oproti tomu ochránci životního prostředí se zabývají primárně prosazováním ekologických politik, jejichž konečným cílem je dosáhnout konzervace zdrojů (vody, ovzduší, nerostných surovin, biodiverzity) pro další generace, často bez sebemenšího zájmu o ekonomické dopady takových politik. Cílem této knihy je dokázat, že bez ohledu na míru odlišnosti těchto dvou zájmů lze dosáhnout jejich souladu. Jak? Podstata smíření ekonomů a ochránců životního prostředí je založena na tvrzení, že je možné využít ekonomických principů pro dosažení cílů ochrany životního prostředí.
Autoři jednotlivých článků v teoretické rovině či na praktických příkladech dokazují, že využitím takových základních stavebních kamenů ekonomie, jako jsou tržní ceny či soukromá vlastnická práva, a především vytvořením legislativního prostředí pro vymezení a ochranu těchto práv, je možné dosáhnout ekologických
cílů. Krom toho s využitím těchto nástrojů je zájmů ochránců životního prostředí dosaženo rychleji a efektivněji než jakýmkoliv jiným způsobem. Jinými slovy striktní prosazování vlastnických práv zabezpečí lepší správu vody, ovzduší a dalších statků životního prostředí než jakákoliv forma vládní regulace.“

Kniha reaguje na současné názorové vychýlení v rámci environmentální ekonomie, které je patrné i v České republice, v důsledku něhož je za řešení současných ekologických problémů považována pouze vládní regulace. Tento názor je v teoretické rovině podpořen v řadě ohledů překonanými ekonomickými teoriemi
(např. Pigouova teorie externalit) a je v praxi politiky životního prostředí téměř bezvýhradně aplikován. Otázkou pro environmentální ekonomy tak nadále není, jak jsou vytvářeny (nebo jak mají být vytvářeny) cíle pro ochranu životního prostředí, ale jakým způsobem naplnit cíle vládní ekologické politiky s co nejnižšími náklady. Děje se tomu tak přesto, že první ekonomické práce odhalující tzv. „vládní selhání“ byly publikovány před více než třiceti lety a že od této doby skepse vůči kultu neomylného státu sílí.

Kniha obsahuje jedenáct článků zahraničních autorů, z nichž většina je považována za současné klíčové představitele tržního přístupu k ochraně životního prostředí. V knize jsou kombinovány starší články z 90. let 20. století a aktuální práce z počátku 21. století – v řadě případů je možné si všimnout postupné radikalizace
myšlenek pro-regulačně orientovaných přístupů k ochraně životního prostředí, které jsou v rámci jednotlivých příspěvků podrobeny ostré kritice. Starší statě rovněž obsáhle vysvětlují základní obecně platné principy ekonomie využívání a ochrany přírodních zdrojů, které nebyly v ČR dosud v širší míře diskutovány, a budou jistě pro českého čtenáře cenným uvedením do problematiky.

Kapitoly 1–3 se zabývají představením nadčasových ekonomických principů v ochraně životního prostředí a kritikou myšlenek představitelů ekologických nevládních organizací. Kapitola 4 představuje a kritizuje názory čelních představitelů tzv. „ekologické ekonomie“, která je v současnosti alternativním směrem v rámci vědních oborů zabývajících se ekonomií a životním prostředím a která se ostře vymezuje proti původní environmentální ekonomii. Z porovnání první a čtvrté kapitoly je patrná radikalizace myšlenek ekologicky orientovaných autorů (např. se objevuje požadavek regulace porodnosti za účelem stabilizace lidské populace) a rovněž vyšší míra akceptování těchto názorů na úrovni mezinárodních organizací, ve kterých tito autoři působí. Kapitola 5 popisuje základní pilíře tradiční environmentální ekonomie a představuje myšlenky nové ekonomie přírodních zdrojů, která je dnes známá pod názvem free-market environmentalism. Kapitoly 6–9 aplikují poznatky tržního přístupu k ochraně životního prostředí na konkrétní témata – globální oteplování, ochranu živočišných druhů a recyklaci odpadu. Vládní politika v oblasti změny klimatu je zde nahlížena realistickými brýlemi školy veřejné volby. Kapitola 10 obsahuje překlad jedné z prvních aplikací teorie vlastnických práv na ochranu životního prostředí (konkrétně ochranu ovzduší) a analyzuje ekonomické důsledky různých výkladů systému občanského práva. A konečně kapitola 11 je určitým shrnutím předchozích teoretických poznatků a jejich modelovou aplikací na celou řadu existujících ekologických problémů (ropné katastrofy, národní parky, recyklaci, druhovou ochranu aj.).

V druhé části knihy jsou obsaženy tři články českých autorů, kteří vycházejí ze stejných teoretických základů a metody zkoumání jevů v ochraně životního prostředí jako jejich zahraniční kolegové. Kapitola 12 se pokouší vyvrátit v řadě ohledů mylné chápání ekonomického konceptu „hodnoty“ v ekologické a environmentální
ekonomii. Kapitola 13 se věnuje problematice evropské regulace obalových odpadů a kapitola 14 aplikuje teoretické poznatky na příklady ochrany divoké přírody v zemích subsaharské Afriky.

Cílem knihy „Ekonomie a životní prostředí – nepřátelé, či spojenci?“ není diskreditovat veškerou současnou ekologickou politiku, ale pouze rozpoutat diskusi o jejich možných alternativách a představit relativně mladší (v ČR dosud téměř neznámé) teoretické i praktické poznatky, které hovoří ve prospěch těchto alternativ. Má-li být ochrana životního prostředí účinná, nemůže se utápět v nepodložených normativních tvrzeních ekologických aktivistů a nemůže se rovněž spoléhat na idealistické vidění uspořádání lidské společnosti, jak je tomu doposud.

400 stran, 299,- Kč

vydává Liberální institut ve spolupráci s Alfa Publishing

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank. Naším cílem je propagace myšlenek svobody jednotlivce, volného trhu, minimální vlády a míru.

Leave A Reply

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..