Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Elektřina je dražší a konkurence úpí 2

0

Tentokrát nebude následovat klasický článek, ale mediální „přestřelka“. Na nedávný článek „Elektřina je dražší a konkurence úpí“ totiž poprvé za čtyři roky, co již o ČEZu píšu, ČEZ nějak zareagoval. Jeho reakce byla zveřejněna v Respektu a hned pod ní moje replika. Oba texty následují – zajímavé je sledovat, jak dva lidé mohou různě interpretovat fakta, která ve své podstatě musí být stejná. Stejně tak by bylo zajímavé vědět důvod reakce ČEZu. Do té doby, co byl ředitelem Jaroslav Míl, ČEZ na nic nereagoval – a to něm mnoho autorů psalo tvrdší a útočnější články. Tato vysoce efektivní politika se s příchodem o generaci mladšího a zřejmě bojovného vedení poněkud mění – otázkou však zůstává, co je pro ČEZ efektivnější. Být v ČEZu, pak bych se mediální strategii učil raději od Jaroslava Míla.

Reakce ČEZu:

Konkurence na trhu se zostřuje

A proto je žádost ČEZ o změnu rozhodnutí antimonopolního úřadu oprávněná Miroslav Zajíček ve svém článku Elektřina je dražší a konkurence úpí (Respekt č. 3/2005) argumentuje, že ČEZ po spojení s distributory zneužívá svého postavení na trhu a potlačuje své konkurenty. V této souvislosti také označuje za neoprávněnou žádost ČEZ o zrušení požadavku prodeje majority v jedné z distribučních firem. To dále podporuje tvrzením, že v souvislosti se vstupem ČR do EU nedošlo k žádné změně, která by žádost ČEZ opravňovala. Jaká jsou tedy fakta?

Hospodářská soutěž funguje

Nejprve k situaci českých nezávislých výrobců: jejich výroba byla mezi roky 2002 až 2004 stabilní (dokonce došlo k mírnému nárůstu asi o 2 procenta). Větší nárůst ani není možný, protože jejich kapacita je již plně využitá. O utlačování nemůže být tedy ani řeč.
Dále k cenám elektřiny a vývoji dovozů a vývozů: díky růstu cen elektřiny na okolních trzích vzrostl rozdíl ceny elektřiny mezi ČR a všemi okolními zeměmi (bez výjimky) na více než 10 procent. Česká elektřina je tak bezkonkurenčně nejlevnější. To je jednoduché vysvětlení přechodného snížení dovozů – ČR je při současných cenách nejméně atraktivním trhem v regionu. Navzdory tomu dovozy v průběhu minulého roku začaly opět růst – není zde přece jen souvislost se vstupem do EU, který vedl k odstranění mnoha přeshraničních bariér? Importy ze zahraničí již nemusí povolovat ministerstvo průmyslu a obchodu (do té doby musela být vyžádána vždy samostatná dovozní licence pro každý jednotlivý obchod), na všech hranicích byly zavedeny jednotné aukce na kapacity, okolní členské státy musely zrušit svá obchodní omezení zaměřená proti ČR…
Nově vzniklé spojení ČEZ a regionálních distributorů nijak neposílilo svůj podíl na dodávkách elektřiny pro oprávněné zákazníky. Na relevantním trhu existuje účinná hospodářská soutěž. Konkurence na českém trhu se zvyšuje, registrováno je zde na 160 obchodníků s elektřinou. Řada velkých zákazníků se po otevření trhu sama stala úspěšnými tradery, např. Appian, OKD, Moravia Energo a další. Oprávnění zákazníci mají možnost vybrat si nejvhodnější (zpravidla nejlevnější) nabídku a také ji využívají. Mezi velkými zákazníky změnilo svého dodavatele celých 28 procent, což je výrazně více než například v sousedním Rakousku, kde je to 22 procent. O funkčnosti trhu a jeho postupném zesilování nemůže být pochyb.

ČEZ je slabší hráč

Jak je to se vstupem ČR do EU a jeho souvislostí s českou energetikou?
K 1. 5. 2004 byla odstraněna, jak je uvedeno výše, řada významných obchodních omezení. Co je však naprosto zásadní, je jednak celý soubor legislativních změn daný nutností přijmout evropské právní normy a jednak faktická integrace českého trhu s okolními trhy. K obojímu došlo (ve své podstatné části) až v době po rozhodnutí Úřadu. Žádost ČEZ je proto zcela legitimní. Z legislativních změn namátkou jmenujme např. rozšíření přístupu třetích stran k sítím, prosazení požadavku na plný unbundling, zrychlené otevírání trhu koncových spotřebitelů atd. Integrace českého trhu s okolím je umožněna jednak pokračující liberalizací v celém regionu (například Rakousko muselo odvolat svůj zákaz dovozu elektřiny z ČR, na Slovensku byly zrušeny kvóty omezující množství dovážené elektřiny z ČR) a jednak vznikem silných energetických skupin přítomných ve všech zemích střední Evropy (např. E.ON, RWE, EdF, Vattenfall). Tyto skupiny svojí velikostí, finanční silou a konzistentní obchodní politikou ovlivňují celý středoevropský prostor jako jeden trh. V tomto kontextu je ČEZ slabším hráčem a jeho další oslabování by ohrozilo jeho postavení na formujícím se (středo)evropském trhu. To je také hlavním důvodem, proč ČEZ považuje za důležité, aby Úřad své rozhodnutí změnil.

Ladislav Kříž, autor je mluvčím společnosti ČEZ

Moje replika:

Kde ČEZ nemluví pravdu

1. Pan Kříž píše, že roste podíl nezávislých výrobců. Data za rok 2004 nejsou v úplnosti k dispozici, proto jen rok 2003. Nejvyšších objemů prodejů dosáhli nezávislí výrobci v roce 2002, a to cca 12 TWh. V roce 2003 došlo k poklesu na 11,5 TWh. V roce 2002 prodal ČEZ regionálním distributorům 31,5 TWh a o rok později 34,9 TWh (z toho cca 2,5 TWh byla náhrada předchozích dovozů Severomoravské energetiky). Dodávky ČEZ konečným zákazníkům se v podstatě v těchto letech nezměnily (2,9 TWh). Na relevantním trhu dodávek regionálním distributorům tedy došlo k poklesu podílu nezávislých výrobců o více než procento. Díky náhradě dovozů však podíl ČEZ vzrostl o více než 5 procent.
2. Registrovaných obchodníků s elektřinou je skutečně několik desítek. Fakticky aktivních je však jen necelá jedna desítka (nejvýznamnější jsou Entrade, Appian Energy, Moravia Energo a Czech-Karbon). Z toho velká část působí pouze na velkoobchodním trhu nebo dodává pouze pro svoji mateřskou firmu. Takové vložení obchodní dceřiné firmy mezi stávajícího dodavatele a zákazníka se pak opticky jeví jako změna dodavatele, ačkoli fakticky k žádné změně nedochází – typický příklad je třeba Czech-Karbon, dcerka OKD, která nyní OKD elektřinu dodává, ale opět od skupiny ČEZ, obdobně Appian Energy pro skupinu Appian a asi desítku dalších zákazníků, nebo Moravia Energo pro Třinecké železárny. Aktivity dalších jsou velmi omezeny – Entrade: zhruba tři koneční zákazníci, Luminus jeden atd.
3. Mluvčí ČEZ dále uvádí, že „mezi velkými zákazníky změnilo svého dodavatele celých 28 procent“. V prvním kole liberalizace v roce 2002 z oprávněných cca 70 zákazníků změnilo dodavatele zhruba 5 (dostupné údaje se trochu liší). V druhém kole (rok 2003) bylo již oprávněných zákazníků cca 400 a dodavatele změnilo cca 50. To bylo v době, kdy mezi sebou soupeřily ČEZ, E.ON a šest samostatných regionálních distributorů. Od roku 2004, kdy bylo oprávněných zákazníků již cca 4500, již existoval SuperČEZ a počet změn nepřesáhl několik málo desítek a předchozí změny byly často v rámci nově vytvořené Skupiny ČEZ a de facto změnami přestaly být. Obdobně je tomu nyní, kdy od počátku roku jsou oprávnění všichni kromě domácností. Část změn je navíc, jak bylo řečeno, optická – zvláště u velkých zákazníků, jako je OKD. Ani z hlediska objemů tak podíl změn nedosahuje ani řádově uváděných 28 procent.
4. A na závěr k růstu cen v zahraničí. Dodejme ještě jednou – regulační překážky volný trh mezi státy omezují, lokální ceny se mohou vlivem lokální nabídky a poptávky lišit. Stejně tak se mohou lišit i ceny pro domácí trh a pro vývoz (ČEZ v tom sám má velkou praxi). Takže i když cenová hladina v zahraničí je vyšší, může docházet k výhodným dovozům. Například v současné době se elektřina z Polska do Německa dováží i v cenách okolo 22 eur/MWh na roční bázi. Jenom kvůli mechanismu aukcí PSE/ČEPS/VEAG a kvůli vzniku SuperČEZ se nedováží k nám.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank. Naším cílem je propagace myšlenek svobody jednotlivce, volného trhu, minimální vlády a míru.

Leave A Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.