Vážený pane moderátore, vážení panelisté, vážení hosté,
dovolte mi nejprve, abych vás jako ředitel hostující organizace ještě jednou srdečně přivítal na naší dnešní akci. Věřím, že pro vás i pro nás bude dnešní debata zajímavá.
Svůj příspěvek jsem nazval Facebook pod palbou nenechavých regulátorů. Facebook je momentálně pod palbou z několika důvodů, zejména ze strany Evropské unie, protože pro ni, jak známo, neregulované = nelegální.
Evropská unie tak chce regulovat hate speech, tedy projevy nenávisti, a dále také fake news, což jsou zprávy vydávané na webech typu Sputnik nebo Parlamentní listy – zprávy, které se tváří jako skutečné, avšak jejich autor ví, že jsou smyšlené. Z další strany reguluje Evropská unie nově sociální sítě svojí nesmyslnou regulací GDPR a právě předevčírem jsem se dozvěděl, že se chystá ještě horší regulace, tentokrát kvůli copyrightu. Dovolte mi, abych se každé z těchto čtyř oblastí krátce věnoval.
(1) Regulace hate speech
Jindy mívám o svobodě slova celou 40minutovou přednášku a říkám, že je to téma spíš na celý semestr, dnes mám na toto téma asi tři minuty. Pokusím se tedy říct aspoň ty nejzásadnější body.
Považuji za tyranské, aby stát rozhodoval o tom, co smíme a nesmíme říkat nebo psát na Facebook. Ano, spousta našich projevů do veřejné debaty přispívá jen velmi málo a spousta projevů je vyloženě nechutná a odsouzeníhodná. Ale jak říká bývalý americký kongresman Ron Paul: „Svobodu slova nemáme, abychom se bavili o počasí. Svobodu slova máme pro to, abychom říkali velmi kontroverzní věci.“
A dávat státu pravomoc, aby rozhodoval, které názory jsou přípustné? Copak nevidíme, jak lehce se to může zvrhnout? Ano, dnes zavíráme jenom nacisty za to, že někde lepí samolepky odpor.org, a říkáme si možná, že nacistům to patří (skutečně ale věříme, že jejich duševnímu vývoji lépe prospěje vězení než veřejná debata?). Zítra se ale k moci může dostat autoritářský demagog, kterému bude vadit, jak o něm reportuje CNN, že ho někdo připodobňuje ke Glumovi nebo že o něm noviny píší, že se mu říká Babisconi nebo Pitomio.
Rozdíl mezi těmito třemi případy je, že Donald Trump vůči CNN naštěstí žádné mocenské nástroje nemá, Babisconi a Pitomio jich mají vůči nám více, ale zatím je v ČR i přes různá omezení svoboda slova poměrně široká (pokud tedy zrovna nejste nacista), no a Erdoğan vás nechá za podobizny Gluma zavřít.
Někteří tvrdí, že kritika muslimů spadá pod hate speech. Někteří tvrdí, že kritika Evropské unie je rouhání. Jiní zase říkají, že zpochybňování klimatických změn by mělo být trestné. Skutečně chceme, aby stát, tedy pan Babiš, paní Jourová nebo pan Okamura posuzovali, co smíme říkat?
(2) Fake news
Na to navazuje téma fake news. Jistě, že je problém, že někteří lidé čtou již zmíněné Parlamentní listy nebo Aeronet a nenechají si vymluvit ty nesmysly, které se v nich dočtou.
Ale je skutečně řešením, aby stát zakládal orwellovské úřady pro boj s dezinformacemi? Chceme, aby pan Babiš posuzoval, která zpráva je pravdivá a která zpráva je fake news?
Vždyť nejlepším způsobem, jak nějakou dezinformaci nechat dobře zakořenit a dostat ji mezi co nejvíce lidí je, když stát tuto informaci zakáže sdílet nebo označí nějaké médium za rozšiřovatele fake news. Dostanou tak oficiální razítko, že jsou nepohodlní státnímu režimu, což pomůže jejich propagaci.
Řešením ani u jednoho z těchto dvou problémů ale rozhodně není přenášet odpovědnost na samotné sociální sítě. Německo nemuselo změnit skutkovou podstatu šíření nenávisti, pouze přeneslo na Facebook, Twitter a další sociální sítě povinnost nenávistné příspěvky mazat pod hrozbou drakonických pokut. Tyto firmy pak nemají jinou možnost, než mazat cokoliv, co hrozí tím, že by tu pokutu mohly dostat. Hlavní business Facebooku není vyhrávat ústavní soudní spory o svobodě slova, takže se mu nemůžeme divit, že raději zaměstná 200 cenzorů, aby měl klid na práci.
(3) GDPR, regulace
Tím se dostáváme k tomu, že hlavním businessem Facebooku y obdobných firem není ani zaměstnávat armády právníků na to, aby vyhovoval všem bruselským regulacím a příp. ještě rozporoval tresty udělené Evropskou komisí, jako se stalo Microsoftu nebo Googlu. Facebook není monopol na žádném trhu, tím se ale Evropská komise jistě nenechá zmást.
Protože už mi v mém příspěvku nezbývá tolik času, podělím se s vámi o veselou historku z návštěvy komisařky Jourové v Kalifornii, jak ji vylíčil Wall Street Journal. Věra Jourová se jela setkat se zástupci Facebooku a Googlu a očekávala, že se před ní a jejími regulacemi budou klepat strachy. Tyto firmy jí ale v klidu vysvětlily, že je nějaké evropské regulace moc netrápí, neboť jejich obří compliance týmy si s tím zajisté poradí. Koho tyto regulace trápí, jsou malé firmy. Jourová tak v Kalifornii objevila teorii regulace, kterou zformuloval George Stigler již v 70. letech a dostal za ni poté Nobelovu cenu. Kdybychom o plánovém tripu komisařky Jourové věděli předem, mohli jsme jí zde v Praze zapůjčit Stiglerovy knihy a nemusela se trmácet tak daleko.
Stejně, avšak z opačné strany, mluvili na setkání s českými europoslanci zástupci Seznamu. Jejich přednáška by se dala shrnout slovy: „Pokud si myslíte, že regulujete Google, pletete se. Google si může regulace finančně dovolit, nejvíc poškodí nás.“ Europoslanec Pavel Telička na tomto kacířském jednání vydržel zhruba dvě minuty a odešel.
(4) Copyright
Abych se aspoň letmo dotknul posledního slíbeného tématu. V Radě EU a v Evropském parlamentu je v současné chvíli legislativa, která chce nutit sociální sítě (a další weby jako Wikipedia), aby instalovaly cenzorské filtry na to, zda uživatelé náhodou nenahrávají copyrightovaný materiál, protože tato nová směrnice chce, aby za hostování takového materiálu byly odpovědné právě ty weby. Cenzorský filtr ale neumí poznat legitimní užití copyrightovaného materiálu jako je fair use nebo parodie.
Pokud jste v posledních dnech zaznamenali, že americké weby v Evropě přestávají fungovat, měl by vás další vývoj tímto směrem děsit. Evidentně může být ještě hůře.
Děkuji za čas a těším se na plodnou diskusi.
Úvodní příspěvek na konferenci Regulace sociálních sítí — pro a proti, pořádané Liberálním institutem 6. června 2018 v Kině Brouk v Praze.
