Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Henry David Thoreau pro dnešní den

0

Americký autor Henry David Thoreau, jehož dílo představuje jeden z hlavních zdrojů amerického libertarianismu, se narodil právě před 190 lety. V oblasti politické filosofie vystupuje do popředí jeho dílo Civil Disobedience, jež sepsal poté, co v roce 1846 strávil jednu noc ve vězení své rodné vsi za to, že odmítl zaplatit daň z hlavy. K tomu ho vedl jeho odpor k otroctví a právě započaté americko-mexické válce, jež by tak byla financována i z Thoreauových kapes.

Dílo Thoreaua oslovilo takové rozdílné myslitele jako Gándhí, Buber, Rothbard. Předností autora je přímočaré a jasné poselství čtenáři, ať již se týká vlády, daní, války, svědomí, povinností lidí, a dnešnímu čtenáři ani nepřipadá, že by bylo napsáno pro lidi z poloviny předminulého století. Podstata některých společenských jevů – státu, zdanění, demokracie – zůstává totiž stále stejná.

Stát, a lidé, kteří jej reprezentují, jakožto teritoriální monopolista na zdanění neváhá své obyvatele uvrhnout do vězení, vyvlastnit, zotročit (válka), jak se o tom mohl přesvědčit sám Thoreau a po něm nesčetně dalších. Jak píše Thoreau,

praktickým důvodem, … proč většina může vládnout a činit tak po dlouhou dobu, není to, že bude mít nejspíš pravdu, ani že se to zdá být vůči menšině nejspravedlivější, ale proto, že je fyzicky nejsilnější.

Otázka podpory vládě je vposled věcí svědomí každého jednotlivce. Kdo odmítá přijímat „ochranu“ státu, musí se totiž připravit na nejhorší:

Pokud se vzepřu moci státu ve chvíli, kdy mi předá daňový výměr, brzy mi sebere a promrhá všechen můj majetek, a donekonečna bude mě a mé děti pronásledovat.

Daňová politika má tak přímý vliv na to, co by znalci rakouské školy označili za míru časové preference, neboť v takovém prostředí „nemůže člověk vést důstojný život … nebude stát za to akumulovat majetek … Musíte si sehnat podnájem nebo se jen tak někde usídlit (squat), vypěstovat jen malou úrodu a všechno to brzy sníst.“

Thoreauovo odvolání se na vlastní svědomí vě věcech aktivit vlády mu umožnilo formulovat nadčasový princip, k jehož obdobě (a to obdobě stále ještě etatistické!) se někteří prominentní právní teoretici dopracovali až po hrůzách druhé světové války. Thoreau píše:

Je-li (zlo pocházející od vlády) takové povahy, že od vás vyžaduje, abyste se stali vykonavatelem nespravedlnosti vůči jiným, pak, říkám, porušte zákon…Musím se postarat o to, že se za žádných okolností nepropůjčím něčemu, co odsuzuji.

Thoreau ukazuje, že cílem libertariánů není v první řadě zlikvidovat stát (aby jej nemohli mít ti, kdož jej mít chtějí), ale něco zcela jiného, což vyjadřuje kratičkou glosou, jíž záměrně nechávám v originále:

„I Simply wish to refuse allegiance to the State, to withdraw and stand aloof from it“

Podaří se někdy?


Více se o tradici amerického radikálního libertarianismu lze dočíst v knize Josefa Šímy Právo a obrana jako zboží na trhu, kterou u příležitosti Thoreauova výročí zveřejňujeme online.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply