Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Hrátky s rozpočtem

0

Poslední čtvrtletí každého roku bývá v Poslanecké sněmovně PČR vyhrazeno mimo jiné projednávání zákonu o státním rozpočtu. Bohužel, stalo se tradicí, že spojenými silami socialistických poslanců různých politických stran se již řadu let daří schvalovat chronicky deficitní vývoj státního rozpočtu. To ve svém důsledku vede k tomu, že se zvyšuje zadlužení České republiky, které budou muset budoucí generace splácet. Jak nám roste zadlužení, roste i dluhová služba s ním spojená (povinnost hradit úroky ze státních dluhopisů, které jsou každoročně vydávány na splácení dluhu). Růst vnitřního zadlužení, kdy se dosud každoroční tempo růstu deficitu zvyšovalo a deficit měřeno podílem na HDP je podstatně vyšší než tempo růstu HDP do budoucnosti podvazuje  možnost zvyšování životní úrovně občanů ČR. Je sice pravda, že existují teoretické koncepce, které připouštějí deficitní financování státního rozpočtu, ale to především v případě, kdy dochází k poklesu či stagnaci ekonomiky (měřeno HDP). V ČR dochází k deficitnímu financování dlouhodobě. I v obdobích kdy ekonomika, byť pomalu, ale přece jen roste.

O setrvání v pasti deficitního financování státního rozpočtu svědčí i návrh, který prochází parlamentem díky hlasu socialistické vládní koalice. O tom, že se nejedná o změnu politiky sestavování státního rozpočtu svědčí i následující údaje. Předně předpoklady, na kterých je státní rozpočet pro rok 2004 postaven, vychází z očekávání vývoje makroekonomických ukazatelů, které nejsou příliš reálné. Na základě těchto nadmíru optimistických očekávání jsou především připravovány odhady příjmů státního rozpočtu. Např. MFČR ve svém návrhu počítá, že tempo růstu HDP v roce 2004 bude v ČR 2,8 %. Přitom v zemích EU dochází ke stagnaci či dokonce poklesu růstu HDP. Dá se předpokládat, že tato tendence bude zachována i v posledním čtvrtletí 2003 a pravděpodobně i v prvních dvou čtvrtletích roku 2004 nejen v EU, ale i u nás.

V ČR je kladné tempo růstu HDP v posledních čtvrtletích způsobováno především vysokou dynamikou výdajů na spotřebu domácností (ta činí velký podíl HDP). Spotřeba však roste především díky obrovskému rozmachu spotřebitelských úvěrů, u kterých se již v příštím roce dají očekávat problémy se splácením a možná i se snížením této položky, která ovlivňuje velikost HDP. Řada domácností bude mít se splácením úvěrů problémy a musí dokonce počítat s „osobními bankroty“.
MFČR dále počítá, že dojde k nárůstu tvorby fixního kapitálu o 3 %. Nebere však v úvahu, že v prvních čtvrtletích letošního roku došlo k jeho poklesu o 0,5 % a jen stěží se dá očekávat dynamický růst v roce příštím. Za optimistickou lze považovat také odhadovanou průměrnou míru nezaměstnanosti v roce 2004 na úrovni 10,3 %. Tato se bude pohybovat spíš o více než půl procenta výše. Očekávaná míra inflace 2,6 % bude s největší pravděpodobností vyšší, zvláště pak po zvýšení daňových sazeb DPH u mnohých služeb a zboží a spotřebních daní, ale možná i na základě zvýšení cen surovin ropy, plynu. Dále hrozí i rizika dopadu nepříznivého kurzového vývoje. Již tyto nadsazené předpoklady zkreslují naplnění příjmů veřejných rozpočtů.

Návrh státního rozpočtu pro rok 2004 nejen neřeší systémové problémy našich veřejných financí, ale dá se nazvat asociálním rozpočtem. Předpokládané výdaje státního rozpočtu budou v roce 2004 podle návrhu činit 869,1 mld. Kč a oproti roku 2003 tak porostou o 9,3 %. Sociální výdaje, které jsou součástí tzv. mandatorních výdajů, které vyplývají ze zákona, však porostou v souhrnu pouze o 2,2 %. Obrovský nárůst výdajů oproti rozpočtu letošnímu je způsobem především tzv. ostatními mandatorními výdaji nesociální povahy a dalším nárůstem výdajů jednotlivých kapitol rozpočtu. V této oblasti je zřejmé, že převažuje socialistická rozhazovačnost a v žádném případě nedošlo k systémovým úpravám, které by na základě např. vnějších auditů výdajů mohly vést k jejich racionálnímu krácení. Příjmová stránka rozpočtu roste rychleji než výdaje, má se zvýšit o 10,2 % oproti roku 2003. Je to ovšem především na vrub domácností občanů, spotřebitelů, kterým se dodatečně „vytáhne“ z kapes na základě zvýšení sazeb DPH, spotřebních daní a dalších daňových úprav téměř 30 mld. Kč.

Zajímavé jsou některé položky, které se vztahují k našemu vstupu do EU. Ze státního rozpočtu tak budeme platit do pokladny EU více než 16,8 mld. Kč, očekávané příjmy jsou něco kolem 12,6 mld. Kč. Zbývající část prostředků musíme získat na základě různých projektů, o jejichž úspěšnosti lze pochybovat. Za jistých okolností lze tedy předpokládat, že již prvním rokem se Česká republika stane čistým přispěvatelem do kasy zemí EU. Alarmující položkou ve státním rozpočtu je např. tzv. dluhová služba, která bývá spojována se splácením úroků za státní dluh. Tato položka má již v příštím roce dosáhnout částky 27 mld. Kč a oproti roku 2003 poroste o 18 %.

A teď si sami můžete odpovědět na otázku zda tento rozpočet, připravený socialisty, je možné považovat za rozpočet reformní, který by měl přivést k vyrovnanosti veřejné finance tohoto státu.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply