Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Jak trh odstraňuje korupci: Příklad z praxe

0

Jednou jsem od známého slyšel korupční historku. Známý pracoval jako obchodní zástupce jedné potravinářské značky. Jistý řetězec supermarketů po něm údajně za zařazení jeho značky do sortimentu požadoval neoficiální poplatek. Ukažme si na tomto zdánlivě jednoduchém příkladu zásadní znaky korupčního jednání.

Soutěžní obchodní vztahy

Aby naše analýza byla úplná, podívejme se nejprve na danou obchodní situaci obecně. Pro mnohé potravinářské značky jsou supermarkety čím dál důležitějším distribučním kanálem. Proto mají v současné době lepší vyjednávací pozici a logicky ji využívají k nátlaku na ceny.

Stejně tak umístění zboží v regálech supermarketů je promyšlené a obchodně důležité. Reklamní akce v obchodech nejsou zamýšleny jen jako marketing. Jejich součástí téměř vždy bývá přemístění zboží víc na dohled zákazníkovi. Čím je produkt viditelnější, tím se lépe prodává. Pro obchodníka má lepší místo přidanou hodnotu, a proto je pochopitelné, že supermarket bude chtít o této přidané hodnotě s obchodníkem vyjednávat. To je prvním krokem k porozumění úvodnímu korupčnímu problému.

Představme si nejprve, že supermarket i ona potravinářská značka patří jednomu majiteli. Tento majitel by pochopitelně svou potravinářskou značku ve svém supermarketu nabízel na dobrém místě. Jinak řečeno: Využil by přidanou hodnotu z dobrého umístění pro sebe. Mnoho supermarketů už ostatně své vlastní značky nabízí, i když využití dobrého umístění pro sebe je jen jedním z obchodních důvodů.

Porušení obchodních pravidel

Druhou možností je, že by o umístění zboží mezi sebou vyjednávali majitel supermarketu a majitel potravinářské značky. Není jisté, komu nakonec připadne větší část přidané hodnoty z lepšího regálu. Výsledek závisí na tom, jak je daný dodavatel pro supermarket důležitý a naopak jak moc úspěch dodavatele na daném supermarketu závisí. Například pro novou značku bude přítomnost na viditelném místě v obchodě velmi důležitá, proto lze očekávat, že tento dodavatel by supermarketu za místo v regálech zaplatil. Je myslím naprosto zřejmé, že v takovém případě se o korupci nejedná: Platba je smluvně odsouhlasena jako součást obchodní dohody.

V praxi většinou majitel deleguje rozmístění zboží v supermarketech na manažera. Dodavatel stále může být ochoten zaplatit za dobré místo v supermarketu. Špatný manažer supermarketu by se však mohl rozhodnout, že tuto platbu přijme neoficiálně a nepředá ji vlastníkovi. Tím vznikne korupční jednání. Uvědomme si, že potom nejde o nic jiného než o krádež. Manažer se chová v podstatě stejně, jako kdyby si ze supermarketu odnášel nezaplacené zboží. Způsobuje škodu svému zaměstnavateli.

Tržní řešení v tržním prostředí

Zbývá se zamyslet nad řešením takové situace. Pomohou majiteli supermarketu zvláštní protikorupční zákony, policejní agenti provokatéři nebo nezávislé nevládní organizace zaměřené na korupci? Předpokládám, že jen velmi těžko.

Pro vlastníka bude nejdůležitější toto:

        1. Jasný právní rámec v oblasti pracovního práva (možnost kradoucího manažera vypovědět) a v oblasti vymahatelnosti způsobené škody.

        2. Efektivní kontrola v rámci organizace.

        3. Tržní mechanismy soutěžení o vysoce poptávané umístění v obchodě.

Podstatné je, že korupce je pro každou firmu náklad, který snižuje její efektivnost a ziskovost. Konkurence na trhu bude neefektivní korupční firmy ze soutěže vylučovat. Naopak přežívat budou jen ty společnosti, které se s korupcí nejlépe vyrovnají: například které budou nejlépe kontrolovat svoje manažery atd.

Ať už je konkrétní řešení jakékoliv, stát nemá žádný důvod do jednání manažera zasahovat, dokud se proti němu neohradí samotný majitel supermarketu. (Samozřejmě za předpokladu, že celá „korupční“ transakce byla oběma stranami řádně zdokumentována pro daňové účely.) Manažer porušil vlastnické právo majitele supermarketu a ten si svoje právo musí hájit.

Jednoduše řečeno: Není úkolem státu posílat do supermarketu policisty, kteří budou hlídat manažery, aby v supermarketu nekradli rohlíky (nebo nepříjmali úplatky, což je totéž).

Závěr

Korupce vznikající v tržním prostředím není ničím jiným než porušováním vlastnických práv. Trh se s ní také sám nejlépe vyrovná a stačí mu k tomu fungující a přehledné právní prostředí.

Z výše uvedeného také vyplývá, že nejvíce se na problému korupce může podílet stát, když je postaven do role nekontrolovaného manažera, majíc za vlastníky miliony voličů (daňových poplatníků). Pokud začne vypisovat veřejné zakázky, úplně převrátí selekční mechanismus firem na trhu: Přežívají jen ty, které mají největší schopnosti uplácet. Toto téma však ponechám samostatné analýze.

————————————

Na závěr pouze dodám, že se mi v této souvislosti vybavil rozhovor se zástupcem žvýkaček Wrigley’s v ČR. Na otázku, jak se této značce tak rychle podařilo dobýt český trh odpověděl, že nejdůležitějším faktorem bylo obsazení stojánků u všech pokladen v republice. Tento rozhovor se mi sice nepodařilo najít; o důležitosti těchto stojánků však svědčí i tento rozhovor s Václavem Naimanem, ředitelem marketingu společnosti Wrigley pro střední Evropu:

http://mam.ihned.cz/c1-18615580-cesi-loni-prozvykali-1-5-miliardy-korun

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply