Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Jana Hajzlerová: Pravice vs. levice, člověk vs. člověk aneb (ne)zodpovědní

0

Povrchně hodnotit současný stav naší země po stránce ekonomicko-politické, příkře dělit politiky na levici a pravici a vypůjčovat si přitom pojmy z různých věd i různých jazyků jsme si zvykli velmi dobře. V konkrétních debatách o současných ekonomických paradigmatech se však ztrácíme. Ne snad proto, že by názory a jednání „tvůrců“ ekonomik byly nečitelné, ale spíše kvůli tomu, jak nesnadné je zacházet s pojmy. Abstrahujeme, zhušťujeme a zapomínáme na původní významy. Říkáme pravicový ekonom, levicový libertarián a nevadí nám tíhnout k pravici a být pro sociální dávky. A definic nám slovníky nabízejí hned několik.

Odhlédneme-li od historických významů slova pravice a levice, budeme-li uvažovat aktuálně, lokálně a lidsky, tj. budeme-li používat těchto pojmů tak, jak jimi běžný člověk popisuje své názory, jak odpovíme na otázku Co je pravice a levice? Přesněji snad Jaký je vztah pravice a levice k lidskému jednání? Jakými hodnotami jsou zapříčiněny postoje, které tyto (jak s oblibou tvrdíme) nesmiřitelně polarizované strany prezentují?

Nejen demokracie, jak říkával Beneš, ale už samotné lidské jednání potřebuje člověka silného, vyspělého. Přiznáme-li totiž, že svým jednáním měníme okolí, musíme také souhlasit se zodpovědností, kterou za tyto změny neseme, tj. zodpovědností za náš současný svět. Pokud si uvědomíme tento vztah příčinnosti, pak jsme nuceni reflektovat naše jednání úvahou nad hodnotami, které nás k němu vedly. Není pravda, že je takový proces náročný a že pro mnohé může znamenat sebedestruktivní analýzu podobnou poslednímu soudu?

Pokud se jednoduše nespokojíme s tím, že si zodpovědnost nepřipustíme, zbývá tu ještě možnost vědomě ji delegovat tam, kde by stále ještě měla smysl, ale nebyla by už naší starostí. Naši zodpovědnost, to břemeno, které zdaňuje naše jednání, můžeme úspěšně přenechat státu. Nemusíme se už trápit, jak obstarat svým dětem základní školu, jak chránit své zdraví a svůj majetek, jak nedopustit, aby naši prarodiče žili v nedostatku, jak přežít, staneme-li se sirotky. Platíme si stát, aby obstaral to základní, čeho je nám všem třeba, aby nás léčil, chránil, vzdělával. A aby omezoval ostatní, kteří by toto mohli narušovat. Abychom zkrátka v určitých momentech mohli nenést zodpovědnost za své jednání.

Co by nastalo v opačném případě, tj. v případě, že bychom si zodpovědnost ponechali a smířili se s výše zmíněním procesem? Znamenalo by to říci Ano, jsem to já, kdo je zodpovědný za všechny důsledky svého jednání. Jen na nás pak záleží, jaké vzdělání obstaráme svým dětem, jak se budeme léčit a chránit před zloději, jak se postaráme o své prarodiče, budou-li v nouzi, jak přežijeme, pokud se staneme sirotky. U těch, kteří vědomí této příčinnosti unesou, tak lze očekávat větší uvážlivost, snahu důsledně přemýšlet a vybírat co nejlepší řešení. K tomu náleží i vytváření kvalitních hodnotových systémů, neboť východiska, která k našemu jednání vedla, budou podrobena neustálým hodnocením. V důsledku můžeme předpokládat i opatrnější přejímání všeobecně uznávaných vzorců chování.

Říkáme-li levice a pravice, často směšujeme dohromady několik aspektů (politické, ekonomické, filozofické) a přesto nevystihujeme pravé příčiny vedoucí k takovému dělení. Popisujeme a nesprávně vykládáme postoje, které obě strany prezentují, aniž bychom vzali v úvahu samotnou podstatu věci.

Jsem přesvědčena, že tím rozdílem, který v diskuzích často nabývá podoby fatální a bezpodmínečné propasti rozdělující homo sapiens na dva různé živočišné druhy, není nic jiného než zodpovědnost, respektive otázka jestli a komu zodpovědnost delegovat. Vždyť všichni chceme dobře zajistit své děti, ochránit své zdraví i majetek, postarat se o své prarodiče v nouzi a vůbec přežít. To, v čem se lišíme, je otázka zodpovědnosti za naše jednání. Chceme ji nést sami, nebo ji chceme přenechat – prodat – někomu jinému?

Zodpovědnost je vztah k důsledkům našeho jednání. Buď ho máme, nebo nemáme. Není divu, že odosobněným termínům pravice a levice často nerozumíme. Odhodlejme se k pravým definicím (ne hodnocením!) vycházejícím z popisu nás samotných. Říkejme zodpovědní a nezodpovědní.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank. Naším cílem je propagace myšlenek svobody jednotlivce, volného trhu, minimální vlády a míru.

Leave A Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.