Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Jasno do privatizace spořitelny

0

V posledních týdnech vrcholí boj o státní podíl v České spořitelně. Do procesu její privatizace se plně zapojily různé státní instituce a komise. Do hry vstupují další subjekty, které by chtěly zvrátit současnou situaci, kdy je již delší dobu dána podivná exkluzivita jednomu ze zájemců o nákup státního podílu v jedné z našich největších bank. Vypadá to, jako by se privatizace bank u nás nemohla obejít bez skandálu. Vzpomeňme si například na privatizaci jiného velkého finančního domu. Tu před časem provázely taktéž skandály zaviněné státní zvůlí, které vyvrcholily zatčením jejich dvou nejvyšších představitelů. Následně se prokázalo, že šlo o blamáž několika málo úředníků, kteří udělali zbytečně ostudu celému policejnímu sboru. Státu pak vznikly nemalé finanční ztráty, které byly způsobeny snížením ceny prodávaných akcií, protože trh akcií je na informace, byť se ukáží, že jsou nepodložené, velmi citlivý. Občané se jen těžko dozví jak tito organizátoři za svá evidentní odborná pochybení zaplatili. Možná byli součástí hry.

Do současné hry se v nemalé míře zapojují i média. Jeden den napíše český deník o údajných pochybných operacích společnosti, o které se ví, že má zájem zúčastnit se v soutěži o nákup státního podílu v České spořitelně. Hned následující den píše o „špinavém boji“ při koupi spořitelny se snahou získat alibi pro případný prodej v rámci exkluzivity dané Erste Bank. V další části článku se pak navozuje situace, že za názory, které kritizují udělení exkluzivity, stojí právě vážný uchazeč
o zprůhlednění celé transakce.

Některá média v současné době ve snaze zpochybnit odborné názory a odborné výhrady k dané exkluzivitě přešla dokonce do protiútoku a tvrdí, že jiná média se budou snažit zkompromitovat osoby, které mají co do činění s privatizací České spořitelny. Osobně jsem přesvědčen, že není možné spojovat v souvislosti s privatizací České spořitelny jméno např. ministra financí s úplatky. Za udělením exkluzivity spatřuji spíše pochybení odborné. Při takto ostře sledovaném prodeji si zainteresované osoby asi neuvědomily, že nastanou možné spekulace právě směrem k údajnému podplácení. Zvláště pak tyto názory mohou u laické veřejnosti převládnout i v souvislosti s tím, že již nyní tato dobře ví, že nepříliš povedené hospodaření České spořitelny v minulých letech bude nakonec sanovat stát prostřednictvím Konsolidační banky. Veřejné prostředky vložené do očištění této banky pravděpodobně přesáhnou 50 mld Kč.

Zvolená privatizační metoda se jeví nešťastnou i v souvislosti s pravdivým výrokem pana ministra financí Mertlíka, který přiznal, že výnos z této transakce bude záporný. Nesmíme ovšem zapomenout, že kořeny nevýhodnosti v současné době prováděné privatizace pro stát jsou dány tím, že tato privatizace nebyla uskutečněna již před dávnou dobou, tzn. již někdy v letech 1994, 1995. Tehdy Česká spořitelna neměla tak katastrofální úvěrové portfolio jako tomu bylo a je na konci 90. let.

Pan ministr Mertlík a jeho tým pro privatizaci finačního sektoru má jedinečnou šanci odstranit jakýkoliv stín pochybností nad privatizací tím, že zruší exkluzivitu při prodeji státního podílu a ukáže, že je možné provést privatizaci ve finančním sektoru zcela otevřenou metodou. Například veřejnou soutěží či jiným průhledným výběrovým řízením. Jeví se to jako vhodné zvláště v době, kdy se objevují další zájemci o nákup státního podílu v České spořitelně a zvláště v době, kdy je téměř již rozhodnuto o míře angažovanosti státu při očisťování pro naše střadatele jednoho z největších bankovních domů. Socialisté tak mohou konečně naplňovat jeden ze svých předvolebních slibů.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply