Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Jen hlupák se spálí dvakrát. Ale Brusel třikrát

0

Úředníci Evropské komise před pár dny došli k závěru, že pro budoucí „televize v mobilech“ bude Evropa používat jedině technologický standard DVB-H. Nudná zpráva pro experty? Jen zdánlivě. Toto rozhodnutí nejenže ovlivní podobu budoucích telekomunikačních služeb v Evropské unii včetně Česka, ale zejména ukazuje, jak málo jsou evropští byrokraté schopni se poučit ze svých minulých chyb v minulosti. ¨

GSM: naše, tudíž nejlepší

Rozhodování o tom, kdo a jak bude poskytovat mobilní služby, připomíná v EU centrální plánování. Úřady rozhodnou o tom, kolik mobilních operátorů bude, ale také jaké služby (rámcově) a prostřednictvím jaké technologie budou používány. Nejviditelnější případy jsou mobilní sítě druhé a třetí generace. Není totiž pravda to, co se často opakuje: že GSM technologie, kterou dnes používáme ve většině mobilů, je nejlepší na světě. Je pouze nejpoužívanější; a to proto, že jinou technologii ani evropští operátoři kvůli podmínkám licence zvolit nemohli. Důvodem pro její výběr nebyla její kvalita či neexistence alternativ, nýbrž to, že jejími producenty a tvůrci byly evropské společnosti (Ericsson, Nokia, Siemens a Alcatel). Alternativní technologie té doby byly třeba iDEN od americké Motoroly či standardy na bázi technologie CDMA od – opět amerického – Qualcommu a mnohé další.

Čí výhoda? Americká

Zpočátku šlo vše zdánlivě dobře. V druhé polovině 90. let byl počet mobilních telefonů v Evropě mnohem vyšší než třeba v USA. Mnoho lidí tehdy tvrdilo, že právě centrální plánování v telekomunikačním spektru vytvořilo Evropě globální konkurenční výhodu. Jenže rozšíření mobilních telefonů druhé generace spíše než o vyspělosti země svědčí o tom, že lidé jim dávají přednost před pevnými linkami – respektive vypovídá o vysokých cenách za fixní telefon v západní Evropě a o špatné kvalitě či mnohdy neexistenci pevných linek ve střední a východní Evropě. Problém nastal v okamžiku, kdy bylo nutné začít i na mobilních sítích přenášet data, pro což je technologie GSM mimořádně nevhodná. A to platí i po jejím naroubování na úspěšnější americkou technologii ve formě slavných „mobilů třetí generace“ (UMTS). V projektu UMTS jsou evropské telekomunikační firmy nuceny používat na desítky let horší – to je teď již evidentní – a mnohonásobně dražší technologii. Proto mnohé z nich finančně krvácejí a ještě krvácet budou. Jejich největší snahou je teď odsunout spuštění tak předražené technologie, o niž navíc zákazníci nemají kdovíjaký zájem. Anebo najít cestu, jak ze svírajících podmínek regulace vyklouznout – třeba digitalizací starších frekvenčních pásem, kde neplatí tak striktní pravidla. Ne nadarmo ve všech takto uvolněných pásmech vítězí lepší a levnější americké technologie, které mohly vzniknout právě proto, že bylo kde a jak experimentovat. Na druhé straně oceánu totiž neexistovala obdobná technologická omezení a pro poskytování služeb úřady nepožadovaly konkrétní technologii. Příkladem tohoto vývoje je síť Eurotelu s technologií CDMA, která byla vytvořena doslova za zády českého regulátora, byť s jeho dodatečným souhlasem. Evropské centrální plánování opravdu vytvořilo globální konkurenční výhodu. Ale pro USA a tamní firmy.

A opakuje se to potřetí

V období po krachu projektu UMTS to na chvíli vypadalo, že skončí i iluze o centrálním plánování. Prostě zvítězí technologie, která bude nejlepší podle jediného kritéria – a tím je poptávka zákazníků, nikoliv přání regulátorů nebo lokálních výrobců. Po posledním rozhodnutí ohledně standardu na provozování „mobilní televize“ to však na vítězství zdravého rozumu nevypadá. Jako by se celý příběh začal znovu opakovat. Evropští úředníci rozhodli o standardu na technologii mobilní televize nikoliv proto, že by byl nejlepší, ale protože je vyráběn evropskými společnostmi. Alternativy nebrali v úvahu. Jistě není možné vyloučit, že se teď evropští úředníci náhodou trefili do nejlepší technologie. Případný – a velmi pravděpodobný – omyl však zablokuje rozvoj multimediálních a telekomunikačních služeb na desítky let, jak se již ukázalo v případě GSM a UMTS. Nejenže tyto omyly stály telekomunikační firmy zbytečné miliardy eur, ale znamenají i horší a dražší služby pro zákazníky. O tom, kdo se spálí dvakrát o horká kamna, má lidová slovesnost jasno. Jak ale nazvat někoho, kdo se spálí potřetí?

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply