Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

K regulaci kapitálového trhu

0

Podstatou poslední novely zákona o investičních společnostech a fondech jsou tři skupiny opatření:

1.  Zpřísnění dozoru a rozšíření informační povinnosti správců investičních a podílových fondů.

2.  Omezení kapitálové účasti fondů v akciových společnostech z 20% na 11% podíl na základním jmění společnosti.

3.  Povinnost otevřít uzavřený fond, pokud diskont překročí stanovenou hranici.

Kapitálový trh u nás dosud nehraje takovou roli jako v jiných tržních ekonomikách, které nebyly postiženy diskontinuitou ve vývoji ekonomického systému, kde je trh kapitálu významným zdrojem volných finančních prostředků určených pro investice. Velmi nízký podíl primárních emisí akcií a obligací soukromých akciových společností v České republice omezují jeho fungování na sekundární trh. Ten slouží k obchodování s již emitovanými cennými papíry a jako takový by měl generovat reálné ceny, jejichž změny reagují mimo jiné na změny hospodářské pozice emitenta na trhu. Vzhledem k velmi nízkému podílu (přibližně v průměru 5 %) objemu obchodů na cenotvorných trzích, tj. centrální trh burzy či RMS, na celkové hodnotě obchodovaných cenných papírů, ani sekundární trh nefunguje uspokojivě. Trh tak neplní svou základní funkci – neposkytuje relevantní informaci pro rozhodování investora o alokaci jeho dočasně volných finančních zdrojů. Hlavními zjevnými nedostatky kapitálového trhu v České republice jsou nízký podíl primárních emisí a neadekvátní cenotvorba. Řešení všech dalších negativ, např. nízké objemy obchodování, vysoké cenové fluktuace, nevynutitelná ochrana minoritních akcionářů, tunelování a jiné neetické jednání apod., je v nich obsaženo.

Proč firmy obcházejí kapitálový trh, nestačí-li k realizaci investičního záměru jejich vlastní finanční zdroje?

Na tuto otázku existují dvě zásadní odpovědi.

1.  Kupónovou privatizací vytvořené a následnou koncentrací vlastnictví posílené vlastnické propojení mezi výrobními podniky a úvěrujícími institucemi (bankami) vede k preferování bankovního úvěru před emisí cenných papírů jako zdroje investičních prostředků. Tento pro kapitálový trh nepříznivý stav může změnit omezení kapitálové účasti fondů jedné majetkové skupiny v akciových společnostech na 11 % základního jmění. Toto opatření povede k další postupné přeměně fondů od tzv. manažerských směrem k portfoliovým. Vzhledem k změněné vlastnické struktuře po naplnění litery tohoto zákona se uzavírání akcionářských smluv mezi významnými akcionáři stane obtížnějším, v některých akciových společnostech možná zcela bezpředmětným.

2.  Emitenti se jednak bojí nepřátelského převzetí, které může hrozit po úpisu akcií podstatně zvyšujícím základním jmění společnosti, na druhé straně se obávají, že o upisované akcie nebude zájem, neboť investoři se u nás vyhýbají pozici minoritních akcionářů. Nepřátelské převzetí je v případě špatně hospodařící firmy vysvobozením pro minoritní akcionáře za situace, že jejich práva jsou efektivně chráněna. V případě prosperující firmy nemá nepřátelské převzetí většinou negativní dopad na management, majoritní akcionář či skupina akcionářů s výsadním postavením v orgánech společnosti se však může ocitnout v pozici minoritních akcionářů se všemi u nás známými důsledky. Ty však byly vedle legislativních nedostatků způsobeny neschopností institucí dozoru nad kapitálovým trhem a neefektivním fungováním institucí vynucujících platné právní úpravy, tedy soudů. 

Proč burza cenných papírů a RM Systém negenerují adekvátní ceny?

Obchodní systémy těchto organizátorů trhu s cennými papíry umožňují uzavírat přímé a blokové obchody, jimž dávají klienti přednost ať už z důvodu nižších transakčních nákladů nebo cenových kontraktů přesahující povolené pásmo centrálního trhu či zajištění a vypořádání obchodu. Při daných obchodních systémech a cenách služeb organizátorů trhu s cennými papíry (BCPP a RMS) je na rozhodnutí nejvýznamnějších hráčů kapitálového trhu – obchodníků s cennými papíry a institucionálních investorů, dají-li přednost obchodům cenotvorným před přímými a blokovými obchody. Zvláště to platí pro nejvýznamnější obchodníky na burze, kteří jsou zároveň jejími akcionáři. Ti mohou samozřejmě ovlivnit obchodní systém burzy a ceny jí poskytovaných služeb. Ke změně stávajícího způsobu obchodování na veřejných trzích ve prospěch cenotvorných transakcí není zapotřebí žádných nových zákonů či speciálních ustanovení, nýbrž stačí rozhodnutí významných aktérů tohoto trhu – obchodníků, fondů, popř. organizátorů trhu.

Novela zákona o investičních společnostech a fondech přímo nevytváří podmínky pro odstranění zjevných nedostatků našeho kapitálového trhu, přestože rozšíření informační povinnosti a povinnost otevření uzavřených fondů zvyšuje pocit bezpečnosti akcionářů a podílníků. Na druhé straně časově určené omezení kapitálové účasti fondů může vést k převisu nabídky určitých emisí nad poptávku, což se odrazí ve snížení ceny akcií, a tím znehodnocení majetku akcionářů.

Výše zmíněné dva hlavní zjevné problémy našeho kapitálového trhu mohou efektivně vyřešit pouze :

1)  Prosazení vynutitelnosti stávajících zákonů týkajících se kapitálového trhu orgány a institucemi tím pověřenými (především obchodními soudy a Komisí pro cenné papíry).

2)  Změna chování hlavních aktérů trhu, která bude v souladu s politickou snahou o přeměnu trhu s cennými papíry na skutečný kapitálový trh.

3)  Daňové zrovnoprávnění dividend s úroky.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply