Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Kdo získá Český Telecom

0

Ze soutěže o telefony odešel problematický uchazeč. Co ostatní?

Minulý týden se v privatizaci Českého Telecomu mnohé vyjasnilo. Do hry po boku finančních investorů z konsorcia Blackstone Group/CVC Capital Partners/Providence Equity Partners vstoupil France Télécom a konsorcium PPF/J&T/Inway/Tiscali se rozhodlo z privatizace vycouvat. Nyní tedy zbývají čtyři zájemci, kteří by měli do 29. března podat své závazné nabídky. Kdo se tedy vlastně o českého telekomunikačního obra uchází a jaké s ním má záměry?

Dva giganti

France Télécom, který působí skrze své dceřiné společnosti v desítkách zemí, se přidal k finančním investorům až na poslední chvíli. V jejich společnosti bude zřejmě tahat za kratší konec provazu, nicméně jeho výhra by mohla znamenat pro český telekomunikační trh významnou změnu. France Télécom by se totiž zřejmě pokusil alespoň provozně začlenit nejcennější část Českého Telecomu – mobilního operátora Eurotel – do své dceřiné společnosti Orange. Orange je přitom druhá největší mobilní telekomunikační společnost na světě hned za svým britským konkurentem Vodafonem. Česká republika je ve střední Evropě zatím bílou skvrnou v moři oranžové barvy, a proto by i zde firma ráda získala zastoupení. Eurotelu by napojení na nějakou globální síť také mohlo prospět, třeba kvůli zefektivnění a zlevnění roamingu či rozšíření služeb pro své zákazníky v zahraničí. France Télécom má ale dvě výrazné slabiny: stále je polostátní (francouzská vláda vlastní více jak polovinu jeho akcií – 55,5 %) a hlavně, byl výrazně postižen krizí telekomunikačního sektoru před pěti lety. Nemá tedy příliš prostředků na investice, a právě proto byl donucen se spojit s finančními investory Blackstone, CVC a Providence.
Největší z nich je Blackstone Group, soukromá finanční skupina, která se zabývá téměř vším, co vynáší – od realit přes nákup podnikových dluhů až po restrukturalizaci firem v potížích. Podobnou, byť o málo menší společností je CVC Capital Partners. Fond Providence Equity Partners se specializuje právě na firmy z oblasti telekomunikací a médií. Mezi jeho největší investice v této oblasti patřil tehdy šestý největší mobilní operátor ve Spojených státech, VoiceStream Wireless, který dnes vlastní T-Mobile.
Dalším telefonním gigantem, který se o Telecom uchází, je španělská Telefónica. Pro ni by případný úspěch znamenal vstup do zcela nové geografické oblasti. Drtivá většina dosavadních zahraničních investic byla směřována do zemí Latinské Ameriky. Telefónica patří stejně jako France Télécom mezi typické představitele tradičních evropských telekomunikačních monopolů v národních státech. Dnes je ale na rozdíl od France Télécomu zcela privatizovaná a celkem dobře vyšla i z telekomunikační krize počátku tohoto století. Své hlavní a podstatné investice v zahraničí provedla totiž již na začátku 90. let, tedy ještě před cenovou bublinou přelomu století. Ve Španělsku vlastní největší mobilní síť Telefónica Moviles.

Malí vzadu

Oproti prvním dvěma zájemcům, kteří patří k velkým mezinárodním telekomunikačním společnostem, jsou ti další spíše jen lokálními hráči s omezeným mezinárodním přesahem. Swisscom má oproti všem svým konkurentům jednu výhodu. Na rozdíl od nich není v českých telekomunikacích nováčkem. Působil již v roli jednoho (spolu s nizozemským KPN) ze strategických partnerů Českého Telecomu a zúčastnil se také všech pokusů o jeho privatizaci. Nyní na rozdíl od předchozích případů jde do soutěže sám a v případě úspěchu by osud Eurotelu také mohl být zajímavý. Jako kupec nebo alespoň blízký partner se totiž přímo nabízí britský Vodafone: se Švýcary již má společný podnik (Swisscom Mobile) a Česká republika spolu se Slovenskem jsou jeho jedinými „bílými místy“ na mapě střední Evropy. Nevýhodou Swisscomu je obdobně jako u France Telecomu většinový podíl Švýcarské konfederace na jeho vlastnictví (61,4 %). Nejmenším zájemcem je Belgacom. Belgacom v podstatě nemá podniky v zahraničí a svojí strukturou je velmi blízký Telecomu. Jedná se o bývalého monopolistu a stejně jako Telecom u nás vlastní největšího mobilního operátora v zemi Belgacom Mobile. U Belgacomu, který je z více než poloviny vlastněn státem, se však asi nejhůře ze všech zájemců hledají podstatné výhody pro Telecom. Česká firma by snad mohla využít jeho zkušeností se zaváděním rychlého přístupu k internetu a s upgradem telefonních sítí. Osud Eurotelu by byl v takovém případě velmi nejasný. Navíc by Telecom v budoucnu jistě prošel dalším „privatizačním“ procesem – při prodeji akcií držených belgickou vládou do soukromých rukou. To ale platí u všech státem vlastněných zájemců.

Hlavně rychle prodat

U většiny uchazečů lze tedy najít výhody při jejich spojení s Telecomem a Eurotelem. Všichni zájemci jsou renomované telekomunikační firmy a jediný problematický účastník soutěže, konsorcium vedené PPF, které mělo v zádech pouze nevelkého operátora bez vlastních drátů Tiscali a lokální firmu InWay, z privatizace sám odstoupil. Pokud by českou firmu koupil některý z menších účastníků soutěže, stal by se navíc Český Telecom významnou součástí nadnárodní společnosti a nikoli jen jednou z mnoha centrálně řízených poboček nadnárodní sítě. To by znamenalo větší možnost ovlivňovat chod celého podniku. Ať už ale koupí Český Telecom kdokoli, žádný z nich nepatří v evropském měřítku k podprůměrným či špatným firmám. Vláda by neměla váhat a rychle prodej odkývat bez ohledu na výši nabídnuté ceny. Je tu totiž naděje, že se konečně a překvapivě úspěšně uzavře více než desetiletá odysea prodeje této dnes polostátní společnosti, a to zejména ku prospěchu zákazníků.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply