Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Keynes a Sovětské Rusko

0

Historik Ralph Raico publikoval v nejnovějším čísle IndependentReview článek Was Keynes a Liberal?,v němž analyzuje Keynesovy názory a hodnotí je z hlediska principů, jež tradičně zastávajíklasičtí liberálové. Z článku vybírám pasáže, v nichž se Raico věnujeKeynesovu pohledu na sovětský komunismus. Keynes navštívil Rusko dvakrát, v roce1925 a 1928 – a pokaždé sepsal zprávu o svých dojmech.

V prvém listě (AShort View of Russia) kritizuje sice některé obzvláště negativní prvkysovětského systému, např. persekuci disidentů a celkové klima útlaku, ale tytojevy považuje především za plody (či „porodní bolesti“) revoluce a jakési vrozenébrutality ruské (a židovské) povahy. Že bytento despotismus mohl být přirozeným a plně předvídatelným důsledkem obrovské koncentracemoci v rukou státu, to Keynesovi vůbec na mysl nepřišlo.

Keynes naproti tomu se sympatiemi pohlíží na sovětskou ochotu pustitse do odvážných společenských „experimentů“; Sovětské Rusko označuje za „laboratořživota“. Oceňuje, že se komunistům podařilo transcendovat „materialistickýegotismus“ a úspěšně mění převládající postoje vůči penězům. Společnost, kteráněčeho takového dosáhne byť jen zčásti, je podle Keynese velkolepou inovací: „každýmdnem se stává stále jasnějším, že morální problémy naší doby jsou způsobenyláskou k penězům…“ Láska k penězůma jejich hromadění, jakož i zištný motiv

vůbec

,

patří k nejodpudivějším prvkůmkapitalismu.

Po své druhé návštěvě Ruska hodnotil Keynes sovětskéexperimenty již o poznání chladněji. Jeho romance však úplně neskončila. Vrozhlasovém vystoupení (BBC) v červnu 1936 totiž velmi příznivě recenzovalpropagandistickou knihu Soviet Communism:A new civilization z pera jehopřátel Sydney a Beatrice Webbových. Díky této knize, která vykreslovalaStalinské Rusko v těch nejrůžovějších barvách (na základě údajů, které autorůmochotně poskytli sovětští funkcionáři), se Webbovi stali v Rusku ikonami;jejich kniha byla okamžitě přeložena do ruského jazyka a byla oficiálně podporovánasovětskou vládnoucí garniturou. PodleKeynese by si ji měl přečíst každý zodpovědný britský občan. Keynes opět předevšímchválí sovětskou ochotu „experimentovat“, čímž by se měli inspirovat i Britové.Vyslovuje touhu a naději, že se Britům podaří zkombinovat „neomezenou připravenostexperimentovat“ v oblasti společenských a ekonomických institucí s tradicionalismem a určitým druhem „pečlivéhokonzervatismu“.

Pozoruhodným rysem Keynesových pochvalných poznámek naadresu sovětského systému je, že tu úplně schází jakýkoli pokus o ekonomickouanalýzu. Keynes žije v blahém nevědomí, že by snad v socialistickém systémumohlo existovat něco jako problém racionální ekonomické kalkulace. Tou doboupřitom dotyčná otázka již nějaký čas zaměstnávala kontinentální ekonomy a bylapředmětem živé debaty na London School of Economics. Rok před Keynesovýmrozhlasovým vystoupením byl v anglickém jazyce vydán sborník textů Collectivist Economic Planning, editovanýF. A. Hayekem, jenž obsahoval mj. překlad známého Misesova eseje z roku 1920„Economic Calculation in the Socialist Commonwealth“, jenž dal prvotní podnětk této diskusi. Sám Hayek přednášel na LSE kurz „Problémy kolektivistickéhohospodářství“ již od roku 1933-34. Hayek,Lionel Robbins a Arnold Plant rovněž vedli v roce 1932-33 seminář, kterýbyl zasvěcen mj. především této problematice. Keynesovy texty ani v nejmenším nenaznačují,že by byl s touto debatou obeznámen, či že by o ni projevoval byťjen minimální zájem. Místo toho, aby sovětský systém analyzoval s použitím ekonomickéhozpůsobu myšlení, Keynesovi imponují vzrušující „sovětské experimenty“, ohromujícírozsah společenských změn, jakož i  „pionýrský“ krok v oblasti etiky:“úspěšné“ odstranění ziskového motivu.

V roce 1944 poslal Keynes Hayekovi dopis, v němž reagovalna knihu „The Road to Serfdom“. Jednou z Keynesových námitek bylo, že Hayekova argumentacespočívá na „velmi sporném předpokladu“, že (centrální) plánování neníefektivnější. Podle Keynese je naopak vcelku pravděpodobné, že z čistě ekonomickéhohlediska je plánování efektivní. Keynes se zkrátka nikdy neobtěžoval seznámit se s onou velkoudebatou týkající se problému ekonomické kalkulace za socialismu a komparativníefektivnosti socialistického a tržního hospodářství.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply