Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Kladivo na podnikání

0

V současnosti putuje českým parlamentem návrh nového zákona o ochraněhospodářské soutěže. Jedná se o normu likvidující ekonomickou svobodu,překypující ekonomickými pověrami, mnohoznačnostmi a v níž chybí jasnédefinice. Zbystřit pozornost by měli hlavně poslanci, schopní mezidvěma svačinami schválit cokoliv a podnikatelé, kteří se jeho přijetímv nezměněné podobě stanou pro vládní byrokracii nehájenou lovnou zvěří.Kdo nevěří, nechť si otevře internetovou stránku sněmovny (www.psp.cz,tisk č. 704) a popřemýšlí, zdali by věděl, jak se podle připravovanénormy chovat. Poznání o hospodářské soutěži ukrývají tři komnaty aotevření každé následující nabízí nový pohled na celou problematiku. Vprvní, kde se po devíti letech praxe v ochraně soutěže stále nacházítvůrci předlohy zákona, je antimonopolní politika považována zavýhradní doménu právníků a bezduchých opisovačů směrnic Evropské unie.Ekonomie zde nemá místo. Proto není správně stanoven ani účel zákona,jež dovoluje úřadu vydat rozhodnutí poškozující konečné zákazníky.Hospodářská soutěž, existence více než jednoho subjektu na určitémtrhu, je totiž pouze nástroj k dosažení cíle, nižších cen dnes i vbudoucnosti, nikoliv vlastní cíl. Nač by byla soutěž sama o sobě? Jinakřečeno, zákon musí chránit hlavně spotřebitele, nikoliv podnikatele.

Dohody mezi výrobcem a prodejcem (tzv. vertikální) nebo jejich spojení(fúze) nemají negativní vliv na konečné ceny. Z hlediska trhu je totižlhostejné, zda bude výrobce prodávat sám nebo distribuci přesune nasmluvně, resp. majetkově ovládaného obchodníka. Jeho zboží se podřizujepoptávce a nabídce, bez ohledu na počet prodejních mezistupňů.Mimochodem, k tomuto názoru došly soudy v USA již v roce 1977. U tzv.cenové diskriminace (různé ceny za stejné zboží, např. slevy v kinechpro děti, vojsko, důchodce), vede ekonomická analýza k závěru, žepodporuje růst efektivity a je přínosem pro kupující. Konkurenci nemůženarušit prodej za tzv. nepřiměřeně nízké (dravé) ceny, což je stejněpouze teoretická konstrukce, která nebyla nikdy úspěšně použita. Kromětoho, snížení cen zákazníci vždy jenom uvítají. Navrhovaný zákon, jemužby více slušelo pojmenování, o kontrole hospodářství, neznámo pročdovoluje úřadu ovlivňovat spojování nekonkurujících si podniků. Tedyrozhodovat např. o koupi trafiky výrobcem námořních lodí.

Každý z řidičů automobilu zná alespoň rámcově pravidla silničníhoprovozu a ví, kdy mu hrozí trest. Naproti tomu úřad uděluje sankce vmiliónech korun a zasahuje do smluvní volnosti podnikatelů podlevlastních, naprosto volných pravidel. Situace se má dále ještě zhoršit.Předkladatelé zákona vůbec nepochopili důležitost tzv. relevantníhotrhu (ohraničeného trhu dodávek shodného, porovnatelného nebo vzájemnězastupitelného zboží). Přestože jeho vymezení rozhoduje o bytí činebytí podniků, chybí alespoň snaha jej definovat a k dokonání zmatkunávrh zákona používá další, opět blíže nespecifikované výrazy. Na jižvydaných rozhodnutích je přitom jasně vidět, že úřad si určujerelevantní trh naprosto svévolně, jednou úzce, podruhé široce, ale vždys cílem legalizovat použití své byrokratické moci. Naopak, do zákonabyla vložena možnost uložit sankci i za jeho nedbalostního porušení. Coby to znamenalo? Postih za shodné ceny např. rohlíků v sousedícíchsamoobsluhách, benzinu u čerpacích stanic, a to bez dokazováníkartelové dohody. Obrana není v podstatě žádná. Rozhodnutí úřadu jsou zdůvodu neexistence správního soudnictví přezkoumatelná pouze zprocesního hlediska. Toto magické slovo zahrnuje např. dodržení lhůt,obeslání účastníků, nikoliv však podstatu „provinění“ a důvod peněžitépokuty.

Poznání z třetí komnaty, v duchu rakouské ekonomické školy, nejenzesiluje výše uvedené výhrady, ale vede až k odmítnutí antimonopolnípolitiky. Ve skutečnosti nelze tzv. relevantní trh objektivně určit,protože závisí na dynamicky se měnících preferencí zákazníků a počínáníkonkurentů, kteří ovlivňují trh např. reklamou, zahájením neboukončením prodeje. Možná se to zdá absurdní, ale spotřebitelé se mohouna základě pouze jim známých důvodů rozhodnout, že dnes je náhradouvepřového masa špenát, zítra kapr. Není také možné zjistit přiměřenýzisk, přiměřené náklady, tedy ani rozhodnout o tom, zda ceny jsoukonkurenční nebo monopolní.

Zrušení antimonopolní zákonodárství spolu s příslušným úřadem, jezřejmě příliš šokující představa. Pro začátek stačí, když poslancivyhodí celý návrh zákona o ochraně hospodářské soutěže do koše, doplníu toho současného správný účel a celý jej zbaví veteše ekonomickýchnesmyslů.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank. Naším cílem je propagace myšlenek svobody jednotlivce, volného trhu, minimální vlády a míru.

Leave A Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.