Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Komentář ke zvýšení minimální mzdy

0

Ve vládním programovém prohlášení se objevil záměr sociálně demokratického kabinetu zvýšit minimální mzdu nad úroveň životního minima. Toto stanovisko vychází ze současného stavu, kdy je životní minimum pro jednočlennou rodinu vyšší než minimální mzda. Argumenty vedoucí vládu ke zvýšení minimální mzdy jsou zřejmě následující :

  1. Při nízké minimální mzdě, nižší než je životní minimum, jsou slabé motivace jednotlivců hledat a ucházet se o práci. V tomto případě státní systém sociálního zabezpečení „dorovnává“ rozdíl mezi minimální mzdou a životním minimem. Zaměstnavatelům, kteří platí svým zaměstnancům pouze minimální mzdu, je tím umožněno „vysávat“ státní systém sociálního zabezpečení ve svůj prospěch. Jeho velikost je totožná užitku, který je dán výší sociálních dávek, které dostávají zaměstnanci se mzdou pod úrovní životního minima.
  2. Minimální mzda v České republice ve srovnání s některými zeměmi Evropské unie je nízká. Podíl její výše na průměrné mzdě v ČR mírně přesahuje 20%, zatímco v zemích EU obvykle přesahuje 40%. Zvýšená minimální mzda na 4.100,- Kč měsíčně se přiblíží této úrovni. Z rozdílu odvozují mylně naši bývalí odboroví předáci, kteří se mezitím stali členy státní exekutivy, že ani podstatné zvýšení minimální mzdy vážně nezvýší míru nezaměstnanosti.

Institut minimální mzdy obsahuje ze své podstaty některá nepřekonatelná omezení, která působí protichůdně a podlamují jeho účinnost.

  1. Pokud je minimální mzda vysoká, způsobuje nedobrovolnou nezaměstnanost. Rostoucí minimální mzda neumožňuje zaměstnavateli zachovat stávající pracovní místa či přijmout nové zaměstnance z důvodu růstu mzdových nákladů a následné ztráty konkurenční schopnosti produkce. Rostoucí minimální mzdou jsou v konečném důsledku postiženi spotřebitelé, kteří jsou nuceni platit za nabízené zboží a služby vyšší ceny. Rostoucí cenová hladina zvýší náklady a akceleruje míru inflace. Racionální reakcí spotřebitelů na vyšší ceny je omezení nákupů. Na pokles poptávky reagují výrobci snížením nabídky produkce, což omezuje potřebu pracovních sil, roste míra nezaměstnanosti, která postihuje jak vysoce kvalifikované zaměstnance, tak i ty s nízkou kvalifikací. Z toho vyplývá, že pokud lze někoho nalézt, kdo má prospěch ze zvýšené minimální mzdy, tak jsou to zaměstnanci s nízkou kvalifikací.
  2. Je pravděpodobné, že zaměstnanci by byli ochotni pracovat za nižší mzdu než představuje mzdové minimum. Zákon o minimální mzdě jim to však znemožňuje, proto roste míra nezaměstnanosti a dochází k čerpání prostředků daňových poplatníků na podpory v nezaměstnanosti. Spotřebitelé jsou navíc připraveni o nabídku zboží a služeb, které by poskytovali zaměstnanci pomocí činností, které jsou trhem oceněny pod úrovní minimální mzdy. Institut minimální mzdy neumožňuje legálně provozovat tyto aktivity na ekonomickém základě.
  3. Rostoucí minimální mzda však nemusí vždy vést k vytlačení určitého zboží či služby z trhu, nýbrž pouze k jejich přesunu z oblasti legálních (tj. zdaněných) aktivit do oblasti tzv. stínové ekonomiky. Ta vytváří vhodné podmínky pro nelegální zaměstnávání, jehož existence láká především imigranty z ekonomicky zaostalých oblastí.
  4. Zvýšení úrovně minimální mzdy vzhledem k průměrnému výdělku je projevem postupujícího rovnostářství s velmi negativními motivačními důsledky. Země Evropské unie nejsou v tomto případě pro nás pozitivním vzorem. Kopírování jejich praktik povede k zavedení velmi nákladného sociálního systému a oslabení konkurenční schopnosti.

Z výše zmíněných důvodů je nemožné určit efektivní výši minimální mzdy tak, aby nelikvidovala motivace zaměstnanců nebo nepodlamovala tržní stimuly zaměstnavatelů. Pokud se zvýší minimální mzda na úroveň životního minima, pak budeme platit stejnou částku těm, co pracují, jako těm, co zahálejí. Institut minimální mzdy zbavuje zaměstnance práva vydělávat tolik, co odpovídá jeho schopnostem a hospodářské situaci firmy, odvětví či národního hospodářství. Vytlačuje člověka z oblasti pozitivních aktivit (práce) a činí ho závislým na pomoci státu. Tím ztrácí jednotlivec podstatnou část své osobní svobody a často podléhá vábení možnosti tzv. snadného nabytí peněz spojeného s trestnou činností. Institut minimální mzdy se v důsledku výše uvedených důvodů nemůže stát pilířem aktivní politiky zaměstnanosti jakékoli vlády, tedy ani sociálně demokratické.

Záporné ekonomické a sociální důsledky minimální mzdy může odstranit institut negativní důchodové daně.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply