Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Labutí píseň o ČEZ

0

Dominantní výrobce elektřiny se spojí s distributory

Zemanova vláda se rozhodla, že v české elektroenergetice přece jen zanechá svou stopu. Minulý týden odklepla velkou výměnu: ČEZ koupí podíly v regionálních distributorech (v pěti z nich bude držet většinu) a na oplátku prodá státu dvoutřetinový podíl ve firmě ČEPS, která provozuje přenosovou síť. V tomto obchodu je ještě mnoho neznámých a proměnných, krátký komentář si ale přece jen zaslouží.

Koza a vlk

Celá transakce znamená poměrně radikální obrat v myšlení ministerstva průmyslu i vlády. Ještě přednedávnem byly přece jakékoli úvahy o majetkovém oddělení ČEZ a ČEPS označovány jako nápady těch, kteří elektroenergetice nerozumějí. Vláda už ale v elektroenergetice předvedla tolik veletočů, že mluvit o nějaké logice či dokonce promyšlené politice vůbec nemá smysl. Proč si stát nekoupí rovnou celou ČEPS? Proč vůbec ČEZ nechávat zbylou třetinu akcií? To vláda nijak nevysvětlila. Zřejmě ale proto, aby se vlk (antimonopolní úřad) nažral a koza (vliv ČEZ na přenosovou síť) zůstala celá. Dominantní výrobce elektřiny bude na rozdíl od svých konkurentů či rozvodných společností pořád mít své zástupce v statutárních orgánech ČEPS. Kdo tak rozsáhlý majetek ocení? Ministr financí Rusnok zveřejnil roztomile laickou představu, že to bude „soudní znalec“. Ministr měl – doufejme – na mysli některou poradenskou společnost. Mimochodem, v jednom směru budou mít oceňovatelé výrazně ulehčenou práci: nebudou muset pracně získávat důležité dokumenty – ty už byly shromážděny v rámci nedávné zrušené soutěže o podíly v ČEZ a regionálních distributorech. Vláda počítá s orientační cenou 50-60 miliard korun za distributory a 25-30 miliard za podíl v přenosové soustavě. S těmito odhady lze zhruba souhlasit – s tou výhradou, že jde o ceny víceméně účetní (teoretické), nikoli tržní. V případné soutěži o podíly v jednotlivých distributorech si lze snadno představit vyšší nabídky. Je rozhodnutí vratné? Do jisté míry ano. Nová vláda může prostě před privatizací nařídit ČEZ, aby regionální distributory prodal v soutěži.

Už žádné dovozy

Schválený Grégrův plán je nutné chápat v souvislosti s volbou, před níž nyní ČEZ stojí: zůstane velkoobchodníkem s elektřinou, nebo se pustí i do maloobchodu? ČEZ už zjistil, že bez přístupu ke konečným zákazníkům jeho pozice není nejsilnější. Nedávno sice uspěl se svým programem „Duhová energie“ (nabídl dodávky rozrůzněné podle ceny, délky a periodicity), ale rozhodně nejde o úspěch trvalý a na pevných základech. Elektroenergetický trh se bude otevírat čím dál více. A již výsledky otevření trhu pro prvních 64 odběratelů, kteří představují asi 30 % tuzemské spotřeby elektřiny, jsou zajímavé. Téměř nikdo z těchto tzv. oprávněných zákazníků sice nezměnil dodavatele (vesměs zůstali u svých regionálních distributorů), ale to se distributorům povedlo jen díky „cenové válce“ mezi sebou i s ČEZ. Ta snížila oprávněným zákazníkům cenu v průměru asi o 7-10 %. V této fázi liberalizace se ČEZ ještě mohl snažit přetáhnout pár desítek zákazníků osobním jednáním, ale příští rok už jich bude několik stovek. Na to nemá ČEZ lidskou kapacitu, navíc půjde o středně velké firmy, pro něž se „Duhová energie“ nehodí. ČEZ nikdy přímo se zákazníky nekomunikoval – to měli na starosti regionální distributoři. Jenže kdo chce dělat maloobchod, potřebuje lidi, zázemí a také praxi (jen Pražská energetika rozesílá denně na 20 000 faktur!). Bez efektivní komunikace s koncovým zákazníkem bude ČEZ vždy jen velkoobchodníkem. Nejvyšší vedení ČEZ zřejmě nemá úplně jasno, co dál. Zopakovat „Duhovou energii“ podle stejného vzoru i v příštím roce? Co kdyby ale regionální distributoři byli rychlejší a vypsali svá vlastní výběrová řízení na dodavatele elektřiny? Výstrahou pro šéfy ČEZ se v tomto směru stala „rebelie“ Severomoravské energetiky, která si ze zahraničí dovezla 2,3 terawatthodin a uloupla tak dominantnímu výrobci zhruba čtyři procenta trhu. Stejně tak šéfům ČEZ vadí dovozy do tzv. ostrovů spotřeby, které se rok od roku zvětšují, opět převážně na severní Moravě. Po rozhodnutí Zemanovy vlády bude mít ČEZ jednodušší práci. Severomoravská energetika mu bude patřit, takže jí může z pozice vlastníka jakékoli dovozy prostě zakázat. (Nezávislá bude pouze Pražská, Jihočeská a Jihomoravská energetika.) Je to samozřejmě jen dočasné řešení, protože trh se dřív či později otevře a vlastnictví distributorů ještě samo o sobě nezajistí prodej vyrobené elektřiny. ČEZ ale získá čas.

Jak dál

Lze si jistě představit i jiný způsob, jak s nově nabytým majetkem naložit. Například by ČEZ mohl všech pět ovládaných distributorů sloučit do jediné firmy (výrazně by tím ušetřil). O tak velkou a sloužitou fúzi se ale ještě v České republice nikdo nepokusil. I když o tom možná někteří lidé ve vedení ČEZ uvažují, firma na provedení takové fúze v tuto chvíli ještě nemá. Pro ČEZ by možná paradoxně bylo jednodušší, kdyby koupil jediného regionálního distributora a využil ho k expanzi na postupně se otevírající trh. Tak či tak, po volbách a privatizaci ČEZ si nový vlastník sám rozhodne o podnikové strategii i o tom, jaké regionální distributory si ponechá. Spolu s Grégrem tak zmizí i tato jeho labutí píseň.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply