Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Možná předehra, ale bohužel ne reforma

0

V České republice v posledních dvou desetiletích proběhla řada procesů, které jejich spolutvůrci považují za reformy. Již na sklonku socialisticko-komunistické éry hovořili představitelé tehdejší vůdčí politické strany o tom, že budou reformovat systém hospodaření, který bychom mohli označit za centrálně, administrativně, direktivně, státně, stranicko, byrokraticky řízený a plánovitý. Samozřejmě, že tento systém zreformovat nešlo.

Na počátku cesty budování kapitalistické společnosti se zase hovořilo o reformě, která měla přivést Českou republiku k tržní ekonomice. Ani o tomto procesu se nedá říct, že by se jednalo o reformu (šlo o transformaci systému), protože reformovat znamená zlepšit stávající systém k lepšímu, přinést nové prvky a dynamiku. Původní systém, postavený na snaze vybudovat socialistickou společnost postavenou na společenském vlastnictví výrobních prostředků a nejen jich, zlepšit (reformovat) nešlo. Bylo ho nutné transformovat. Opět tedy bylo nesprávně použito slovo reforma. Pro jistotu použiji pro ozřejmění tohoto pojmu výklad slova reforma ze slovníku cizích slov: Reforma – úprava, změna, přeměna nějakého stavu nebo řádu, zvlášť též veřejného zařízení, směřující k jeho zlepšení; změna, reorganizace politického státního zřízení, která se nedotýká jeho podstaty.

V 90. letech se proces společenských změn dotýkal samotné podstaty. Nejhlasitěji hovořily nedávné socialistické vlády o reformě veřejných financí v roce 2002 – 2004. Opět ani tento proces není možné nazvat reformou. Byl proveden pouze přesun několika desítek položek z nižší sazby DPH do základní sazby DPH a došlo k některým dalším kosmetickým úpravám. Systém zůstal neprůhledný, složitý a zbytečně zatěžující kapsy daňových poplatníků. Tato pseudoreforma téměř vůbec nezasáhla do výdajové stránky veřejných rozpočtů a dodnes tento systém vytváří velmi vysoké deficity.

Po loňských volbách občané očekávali, co jim nová vládní garnitura přinese. Po třičtvrtě roce můžeme říci, že to, co nám bylo představeno jako reforma veřejných financí, opět nemůže být s tímto slovem spojováno. Představení navrhovaných úprav přineslo mnohým občanům značně velké zklamávání. Situaci bychom mohli přirovnat třeba ke koncertu nějaké velké popové hvězdy či celosvětově známé skupiny, kdy při takovýchto koncertech vystupují tzv. předskokani tzn. méně známé skupiny, méně známí zpěváci, kteří mají naladit publikum na „dobrou notu“. Případně bychom to mohli přirovnat k předehře koncertu vážné hudby nějakého světoznámého díla. Předskokan vystoupí, předehra se odehraje, ale hlavní vystupující se nedostavil, orchestr to zabalil před hlavním vystoupením. Přesně tak to vypadá s opatřeními, která jsou v našich krajích nazývána reformou veřejných financí. To hlavní dílo (hlavní koncert) by teprve mělo následovat, ale ono nikde není. Stávající opatření pouze zastavují a jen velmi částečně zmírňují propady veřejných rozpočtů. Dokonce se v mnohém nevracejí ani na úroveň před populistickými tahy poslanců na sklonku minulého volebního období. Chybí ucelená systémová opatření, která by vedla ke zjednodušení daňových předpisů. Největší zklamání zažívají voliči, kteří přivedli v loňských volbách k vítězství ODS. Jsou to skupiny mladých lidí, které očekávaly razantní změny zvláště daňového systému a vůbec komplexu veřejných financí, které ODS slibovala v rámci ekonomiky, zvláště daňového systému a vůbec komplexu veřejných financí. Značně zklamány budou i skupiny středních tříd, které ponesou největší náklady předkládané tzv. reformy a jejichž zlepšení životní úrovně bude jen minimální.

To, co je nazýváno reformou, přináší pouze nepatrné změny penzijního systému. Nepřináší žádné konkrétní kroky, které by měly následovat po těchto kosmetických úpravách. Zklamaným voličům ODS se není čemu divit. Podle informací, které proběhly ve sdělovacích prostředcích, se na přípravě tzv. reformy v podstatě žádný z poslanců ODS nepodílel. Ti většinou tvrdí, že to, co je prezentováno jako reforma, nebylo vůbec uvnitř ODS projednáváno. Nabízí se tak otázka, kdo reformy připravil. Asi někdo na ministerstvu financí. S největší pravděpodobností to byl někdo, kdo na ministerstvu financí působil ve funkci náměstka už v době socialistů. Paradoxně tak současná vláda bude prosazovat něco, co pochází částečně z dílny funkcionářů ministerstva financí, kteří přežili do dneška z éry socialistů.

Závěrem lze konstatovat, že se o žádné reformy nejedná. Jedná se pouze o předehru a to ještě ne příliš záživnou. Riziko a cena za tuto polovičatost je velmi vysoká a přináší pro Českou republiku další zpoždění při zavádění opravdu nezbytných reforem.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply