Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Musí být památky nutně státní?

0

Taky slyšíte často ten argument, že národní dědictví, všechny památky, musí být ve vlastnictví státu? Jinak by chátralo, nebo by nebylo přístupné veřejnosti, protože by ho majitelé měli jen pro sebe.

Přijde mi to jako nesmysl, když se podíváte, jak fungují soukromé hrady, zámky a další památky.

V týdnu jsem navštívil Český ráj. Můj oblíbený kout republiky, kde nestíháte obdivovat všechny ty krásy kolem. A i zde je mnoho soukromých památek, které jsou ve velmi dobrém stavu a jsou samozřejmě přístupné veřejnosti.

Tak například jeden z nejzachovalejších českých hradů – hrad Kost nedaleko Jičína. Hrad je ve vlastnictví Kinských dal Borgo. Majitelé o hrad skvěle pečují, hrad nabízí asi pět různých prohlídek. Vedle toho se zde konají kulturní akce a je možné zde uspořádat vedle svateb i další komerční akce. Hrad je soukromý a funguje skvěle. Možná se jen liší v tom, že jeho opravy a správa jsou efektivnější, protože soukromníci se o svůj majetek dokážou postarat mnohem hospodárněji než stát. Co si budeme povídat, stát majetky příliš spravovat neumí a když už, tak za velké peníze.

Soukromé, prosperující a přístupné

Hrad Kost není žádná výjimka. Když popojedete o cca 15 km dál, tak můžete navštívit zámecký resort Hrubá Skála. Ten není ve vlastnictví státu ani šlechtického rodu, ale je součástí hotelového řetězce. Že takový řetězec „rejžuje“, kde to jen jde, se říct nedá. Vstup do komplexu vás přijde na 20 Kč/osoba (myslím, že za 50 Kč je poté nějaká kratší prohlídka). Poté se můžete kochat krásným výhledem a navštívit třeba zámeckou restauraci. A nedaleko další příklad – Zámecký resort Dětěnice. Investor Pavel Ondráček zakoupil objekty jako investiční příležitost. Opravené nemovitosti nyní nabízí mnoho zážitků, ať už jde o naturalistickou středověkou krčmu nebo středověký hotel. Manželé Sukovi zase koupili nedaleký hrad a zámek Staré hrady a nyní objekt nabízí prohlídkové okruhy, které si užijí zejména děti. Funguje to.

Takových příkladů se najde opravdu mnoho. Znárodnění majetku není jinak ospravedlnitelné, ani když se jedná o národní památku. Navíc když by taková památka bez soukromníka vlastně ani nevznikla.

V soukromých rukou = hospodárnější

Najdou se památky, které jsou v soukromém vlastnictví a nejsou přístupné veřejnosti. Většinou jde ale o objekty, které byly v šíleném stavu a soukromník je zachránil. Například hudebník z kapely Wanastovi Wjecy Robert Kodym zrekonstruoval zchátralý zámek v Bečvárech a nyní přemýšlí, že by část zpřístupnil veřejnosti, ačkoliv na zámku bydlí. Hollywoodský herec Crispin Glover zakoupil zámek Konárovice na Kolínsku a vybudoval zde natáčecí studia.

Stát bude vždy horším hospodářem než soukromník. Proč by tedy nutně musel vlastnit památky? Proč by například Lichtenštejnové nemohli znovu vlastnit zámek v Lednici a další majetky, které jim český stát sebral. Jde o výborné hospodáře a státníky, což dokládá jejich působení v jedné z nejmenších evropských zemí – Lichtenštejnsku. Český stát by na vrácení majetku vydělal, spadla by z něj velká zátěž a jsem přesvědčen, že celý komplex by fungoval ještě lépe. Tak proč nejít cestou lepších výsledků?

Sdílej

O Autorovi

mm

Josef Káles vystudoval politologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, je zastupitelem v Chrudimi a spolupracovníkem Liberálního institutu.

Comments are closed.