Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Na otázky EKONOMu odpovídá Miroslav Ševčík

0

Otázka : Jsou fondy schopny efektivně zasahovat do řízení podniků ?

Při odpovědi na tuto otázku je zapotřebí stanovit si určité podmínky její platnosti.
1) Odpověď se týká specifické situace České republiky po skončení nestandardní metody privatizace – kupónové privatizace.
2) Má odpověď se vztahuje k časovému období počínaje skončením kupónové privatizace nejméně do doby dokončení koncentrace vlastnictví.

Jedním z úkolů kupónové privatizace bylo co nejrychlejší převedení státního vlastnictví do soukromého vlastnictví. Dá se říci, že v rámci kupónové privatizace téměř přes noc vzniklo několik miliónů nových akcionářů, kteří vlastnili rozhodující podíly téměř ve dvou tisících podniků české ekonomiky. Mezi těmito novými akcionáři byli jednak jednotliví občané a jednak nová skupina institucionálních vlastníků – investiční fondy. Ve II. vlně kupónové privatizace k nim navíc přibyly podílové fondy, ať už otevřené či uzavřené.

Po skončení II. vlny kupónové privatizace tak nastala situace, že až na nepatrné výjimky byl ve většině privatizovaných podniků dominantní podíl akcií ve vlastnictví jednoho či více investičních fondů či investičních společností, případně podílových fondů. To znamená, že v procesu kupónové privatizace se vytvořila nová skupina vlastníků, která měla a zatím mnohde má vliv i na bezprostřední řízení podniku.

Proces ujímání se vlastnických práv v jednotlivých firmách probíhal silně diferencovaně. Při určitém zobecnění můžeme říci, že v první etapě si musel zvykat na nové postavení a nové přerozdělení pravomocí při řízení firmy na straně jedné management firmy a straně druhé statutární orgány jednotlivých společností (představenstva).

Druhá etapa začala v souvislosti s procesem koncentrace vlastnictví, kdy mnohdy docházelo k srůstání a spojování role vlastníků a managementu. Tento proces u firem, kde byl úspěšně završen, přinesl zlepšení vnitřního fungování podniku.

Částečně se to odrazilo i v hospodářských výsledcích. Problémy ovšem nastávají v podnicích, kde k výše popsané koncentraci vlastnictví docházelo pomocí otevřeného či skrytého financování ze zdrojů firmy.

V některých podnicích nastartovala třetí etapa, která by měla konečně přinést restrukturalizaci firem, zrušení životaneschopných činností uvnitř podniků a v mnoha případech dokončení procesu hledání konečných vlastníků. Tento proces se týká především menších a středně velkých akciových společností privatizovaných metodou kupónové privatizace.

V podmínkách české ekonomiky postupně docházelo k profilaci fondů na spíše manažerské nebo spíše portfoliové fondy. Portfoliové fondy se více zaměřily na obchodování s akciemi podniků.

Manažerské fondy své portfolio neobměňují tak zásadně a tak často. Prostřednictvím svých zástupců působí i v řídících a kontrolních orgánech jimi vlastněných společností.

V zásadě můžeme říci, že fondy jsou schopny efektivně zasahovat do řízení podniků. Dokonce se dá tvrdit, že v určité fázi transformace ekonomiky resp. při procesu privatizace podniků kupónovou metodou a při procesu koncentrace vlastnictví tuto roli „efektivněji“ nemohl vykonávat nikdo jiný.

V některých případech mohou působit i tendence snižující efektivnost řízení podniků prostřednictvím fondů. Příčiny jsou v neoddělení investičních společností a fondů od bank. Banky se často angažují v podnicích, které mají v portfoliu „jejich“ dceřinné investiční společnosti. Pro jednotlivé firmy angažmá těchto „matek“ nemusí být vždy za nejvýhodnějších podmínek.

Nízká efektivnost může být způsobena v jednotlivých případech působením lidského faktoru resp. selháním jednotlivce.

Zcela zvláštní kapitolou je pak používání nečistých praktik ze strany některých fondů, kdy dochází k tunelování podniků.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply