Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Navrhované zkrácení pracovní doby nepřispěje k tvorbě nových pracovních příležitostí

0

Podle navrhovatelů se nejedná o faktické zkrácení pracovní doby, nýbrž pouze o harmonizaci vykazování její délky s členskými státy Evropské unie. Pracovní doba by se měla zkrátit o půl hodiny vyhrazenou na přestávku během pracovní směny, aniž by se zaměstnancům z tohoto důvodu jakkoli měnila mzda. Po provedené změně bude obvyklá pracovní doba osmihodinová s nárokem na půlhodinovou přestávku během pracovní směny, která se do pracovní doby nebude započítávat. Takovéto opatření nemá žádný vliv na tvorbu nových pracovních příležitostí.

Ani zahraniční zkušenosti se zkracováním pracovní doby nedokazují, že toto opatření vede k vytváření dlouhodobých pracovních příležitostí. Může mít pouze krátkodobý efekt, který vyplývá z okolností, za nichž ke zkracování pracovní doby dochází. Děje se tak obvykle pod tlakem odborů, které tímto způsobem usilují o zachování počtu pracovních míst. Pokud se jim podaří prosadit zákonné zkrácení pracovní doby, mívá toto opatření pouze krátkodobý efekt. Zaměstnavatelé přijímají dodatečné pracovníky pouze tam, kde se jim nepodařilo racionalizovat pracovní procesy a ušetřit pracovní sílu. Zkrácení pracovní doby přímo vybízí k takovému chování zaměstnavatelů. Nábor pracovních sil představuje pro zaměstnavatele dodatečné náklady, které je mohou dovést k rozhodnutí, nad nímž dlouho váhali, a to nahradit práci lidskou zapojením stroje či zařízení do výrobního procesu. Zkrácení pracovní doby tak paradoxně může vést k poklesu počtu pracovních míst.

Odbory se uchylují k prosazování zkrácení pracovní doby v době krize či recese. Změna pracovního zákonodárství je dlouhodobý proces a období nutné pro její prosazení a schválení končí obvykle v okamžiku, kdy je hospodářství v jiném stavu než v době, kdy byl zájem na zkrácení pracovní doby formulován. Během uplynulého období se hospodářství pravděpodobně vymaní ze stagnace a dospělo do vzestupné fáze svého cyklického vývoje. Na růst celkové poptávky reagují zaměstnavatelé rozšiřováním svých výrobních kapacit, včetně nabídky nových pracovních příležitostí. Rostoucí poptávka po pracovní síle v režimu zkrácené pracovní doby se vyžaduje větší množství přesčasové práce, která zaměstnavatele obvykle zatěžuje většími náklady než práce v řádné pracovní době. Rostoucí náklady působí na pokles jejich konkurenceschopnost a stávají se brzdou firemní expanze, která by umožnila vznik nových pracovních příležitostí.

Zkrácení pracovní doby v podstatě vůbec nezvyšuje počet pracovních míst v pracovních procesech s úkolovou mzdou. Přestože by se zkrácení pracovní doby mělo projevit prostřednictvím norem v absolutním prodloužení času požadovaného na splnění úkolu připadajícího na jednoho pracovníka, ve skutečnosti tomu tak není. „Damoklův meč“ konkurenceschopnosti nutí vedoucí pracovníky racionalizovat pracovní procesy a zvyšovat pracovní intenzitu. Zaměstnanci jsou proto nuceni pracovat více při respektování stanovených pracovních norem a zachování původní výše smluvní mzdy.

Tvorbu nových pracovních příležitostí nestimuluje rozbíjení strojů a zařízení, které nahrazují pracovní sílu, ani zkracování pracovní doby, nýbrž vytvoření takových ekonomických a právních podmínek, které stimulují zaměstnavatele rozvíjet své podnikatelské aktivity, a tím přijímat nové pracovní síly. Tyto podmínky v současnosti v České republice mimo jiné zahrnují především: privatizaci, snižování daňového břemene právnických osob, odstraňování administrativních bariér vstupu do odvětví a efektivní vynucování smluv, pravidel a zákonů.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply