Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Nerovná rovnost

0

Proč (ne)bránit imigraci, aneb jsme rasisté?

Opět došlo v naší společnosti k nevídanému jevu. Celý národ jesjednocen společným rozhořčením nad tragickou smrtí súdánskéhostudenta. Tento, pravděpodobně rasisticky motivovaný čin se staljakousi poslední kapkou, se kterou přetekla nádoba trpělivostiveřejnosti. Na demonstraci před Vysokou školou ekonomickou jsme z ústrůzných celebrit slyšeli, jak nesmyslný je to čin. Bylo poukázáno nafakt, že člověk je člověkem bez ohledu na barvu pleti (další ohledyjako sexuální orientace, národnost, společenské postavení apod.vzhledem ke kontextu demonstrace sice zmíněny nebyly, ale dá sepředpokládat, že by v atmosféře nabité „lidstvím“ nevyvolaly nic jinéhonež souhlas). Z toho je tedy jasné, že lidé z Ukrajiny, Jugoslávie,Ameriky či Súdánu jsou stejnými lidmi jako Češi. Nabízí se tedy otázka,proč mezi nimi dělají rozdíl nejen skinheadi, ale i zákony snad každéhostátu světa. Stát sice tvrdí, že Súdánec je také člověk, ale tento„takéčlověk“ již nemá právo se podívat třeba do ČR bez jejího povolení,tj. víza. I když ho obdrží (tj. více méně se nepřizná, že jede do ČRpáchat zločiny, což je velice účinný způsob, jak zabránit těm„nedobrým“ ve vstupu…), neznamená to, že se tím stal pro ČR normálnímčlověkem. Nemůže kupříkladu pracovat. Ačkoliv se zdá neslýchané, že bystát zakazoval lidem pracovat, ve vztahu k „cizím“ lidem se tak přesněchová. Jak z morálního, tak z ekonomického hlediska se jedná o špatnýpřístup a nic na tom nemění ta skutečnost, že se podobně chovají snadvšechny státy světa.

Budu-li mít zájem o práci skupiny súdánských dělníků a tito dělnícibudou mít zájem o mé peníze, tj. jinými slovy se dohodneme nadobrovolné spolupráci, neznám žádnou seriózní odpověď na otázku „jakýmprávem nám to zákon zakazuje?“ Zákon zde zjevně diskriminuje lidi dlestátní příslušnosti. Copak mají právo pracovat, tj. živit seposkytováním nějakých hodnot, jen příslušníci toho kterého státu? Pročje výkon jednoho z nejzákladnějších práv podmiňován povolením státníautority? Z takové logiky lze potom dovodit, že súdánský student mělsice právo na život („nejsme přeci žádní rasisté!!!“), ale jeho právona práci bylo vázáno na povolení byrokratů. Je vhodné připomenout, žeprávem na práci není míněn nárok každého být zaměstnán („musíte mnezaměstnat, neboť mám na práci právo…“), což je nesmyslné navzdoryfaktu, že takovéto „právo“ je zakotveno v ústavách mnoha států, aleprávem na práci se rozumí právo každého, aby mu nikdo prácinezakazoval. Takovéto právo potom úzce souvisí s možností lidí sesvobodně stěhovat. Jestliže mnozí politikové hřímají na demonstracích otom, jak jsme všichni stejní lidé se stejnými právy na život a svobodu,a jindy ti samí lidé tolerují nebo dokonce tvoří zákony, které tak čionak platí pro různé lidi jinak, jedná se v lepším případě o hloupost av tom horším o nechutné a účelové pokrytectví. Existuje na světě mnoholidí, kteří by i u nás žili radši než tam, kde žijí nyní. Existujemnoho lidí i u nás, kteří by měli pro cizince práci. Moderní sociálnístát však toto zjevně neshledává správným.

V naší době bychom marně hledali nějakou významnou osobnost, která byse vyslovovala ve prospěch volné imigrace. Přesto lze tu a tamzaslechnout argumenty, které jakoby implicitně možnost volné imigracevylučovaly. Jedním takovým je obava z kriminality. Mám velképochybnosti o tom, že se imigranti podílí na kriminalitě relativně vícenež jakákoliv jiná skupina, zvláště pak vymažeme-li z jejich záznamůkruté zločiny typu pobyt, či dokonce práce bez povolení. Ten, kdo sechystá oponovat příkladem balkánských uprchlíků pilně se trénujících vkapsářství, by si měl ještě předtím uvědomit, že jim naše zákony anineumožňují živit se jinak. Až příště půjdete kolem žebrající matky sdítětem si uvědomte, že zákon těmto lidem zakazuje pracovat. I kdybybyl ovšem tento argument založen na skutečných statistických datech,nic by to na přijatelnosti omezení imigrace neměnilo (dle podobnýchstatistik by totiž šlo zakázat Rómům vycházet na ulici). Dalším zargumentů proti imigraci je nebezpečí zneužití současného sociálníhozákonodárství. Vyjmutím imigrantů z jeho působnosti lze však toto velmijednoduše vyřešit (není-li průchodné ještě lepší řešení – jeho úplnézrušení).

Většina přistěhovalců by byla patrně chudá. Mnozí z nich by nejprvenabízeli nekvalifikovanou práci. Úroveň jejich vzdělání a zdraví bypatrně mnohé z nás děsila. Na naše poměry by žili velice špatně, ale vesrovnání s jejich předchozí životní úrovní by se jim dařilo nespornělépe, jinak by sem nikdy nepřišli. Pokud budou imigranti platit za to,co využívají, nemohou svojí přítomností zbytek společnosti ochudit.Činí-li zvýšená populace zemi stísněnější, děje se tak pouze z tohodůvodu, že imigranti produkují bohatství, které je pro majitele půdycennější než půda samotná a imigranti tak mohou využít tohoto bohatstvík její koupi. To samé lze říci o čemkoliv jiném, co imigranti získávajína volném trhu. Aby mohli získat jakékoliv z existujících zdrojů kesvému použití, musí je nakoupit za něco (zboží, služby, úspory) onejméně stejné hodnotě. Samozřejmě obdrží některé služby, za kterénebudou platit přímo. Budou ale stejně jako ostatní také platit daně.Za daných okolností neexistuje důvod se domnívat, že budou vládu státvíce, než bude vláda stát je.Noví imigranti by způsobili pokles mezd nekvalifikované práce, což bymohlo postihnout některé dnešní chudé. Na druhé straně ovšem přítomnostmnoha cizinců udělá ze sebemenších znalostí místní kultury (jako třebaznalost jazyka) žádanou kvalifikaci. Někteří z chudých proto opustí svásoučasná nekvalifikovaná místa a naleznou práci jako předáci vpracovních skupinách složených z imigrantů či představitelé„zahraničních“ podnikatelů. Ještě významnější než zmíněné ekonomickéefekty by byl psychologický účinek na dnešní chudé. Už by nebyli ti, cojsou na samém dně společnosti. Je totiž známo, že to, co dělá z chudobychudobu, je to, kde člověk je, a ne to, co má.

Zrušení antiimigrační politiky by nám přineslo více než jen levnounekvalifikovanou pracovní sílu. Přineslo by množství lepších, ale inových dovedností a schopností, které by mohly obohatit možnosti všech.Je ostuda, že při prosazování otevřené imigrace je nutné používatargumenty založené na ekonomických a psychologických „zájmech“. Jepřinejmenším paradoxní, že v době, kdy mnozí hlásají teze o rovnostivšech lidí před zákonem, se na návrh ministerstva vnitra připravujídalší zákony na zpřísnění imigrace. Možná ti samí lidé tak popírají sváslova z antirasistických demonstrací. Takový postoj je pěkně ilustrovánanketou v magazínu MF Dnes ze čtvtka 13. 11. (str. 8). U otázky, zdamají mít cizinci právo kupovat nemovitosti, se ani jeden z dotazovanýchnepozastavil nad tím, proč by vlastně mít neměli. Tomáš Halík, jeden znejhlasitějších kazatelů na antirasistické demonstarci, dokonceodpovídá NE! a když, tak možná později těm, „s nimiž budeme tvořitjednu rodinu v euroatlantických strukturách.“ Dle něho by tedy súdánskýstudent ani v budoucnu neměl mít právo si koupit ani garáž.

S volnou imigrací mají velice dobré zkušenosti Spojené státy americké.Přesto se i ony dnes chovají stejně pokrytecky jako snad všichniostatní. Z této doby jim zbyly jen verše na Soše svobody o tom, jakAmerika „vítá shrbené masy toužící svobodně dýchat“. Mají-li býtAmeričané upřímní, měli by naložit tuto sochu na loď a poslat ji zpětdo Francie. Máme-li být my upřímní, přestaňme vymlouvat skinheadům, žeexistují i „jiní lidé“. Nicméně tou lepší alternativou k tomu je nejenpro USA a Českou republiku, ale i pro všechny ostatní, otevřít sváopevněná království všem a ukázat tak, že člověk je všude na světě jena jen člověkem.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply