Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Nesmrtelný slabikář ekonomie

0

Recenze Jak pokořit chudobu? Jaké jsou největší omyly modernímakroekonomie a lorda Keynese? Proč nemůže fungovat ani celoplošný, anisektorový socialismus?

Kniha Ekonomie v jedné lekci vznikla krátce po 2. světové válce.

Státregulující ekonomické aktivity hrál jako po každé válce významnou úlohuv hospodářství. V jedné polovině Evropy se pod sovětským vlivem přímoexperimentovalo se socialismem, v druhé polovině Evropy se v poválečnénáladě nového světového řádu znárodňovaly jen některé podniky,regulovaly jen některé ceny a pouze některá odvětví. Ekonomická obecbyla pod silným vlivem tehdy nové ekonomické teorie Johna MaynardaKeynese a jeho knihy Obecná teorie úroku, zaměstnanosti a peněz.Myšlení intelektuálů bylo náchylné k podpoře rozsáhlých společenskýchexperimentů. Když v roce 1948 publikoval Paul Samuelson první vydánísvé základní učebnice ekonomie (13. vydání z roku 1989 bylo donedávnanejpoužívanější učebnicí ekonomie na českých vysokých školách), kterástále obsahuje mnoho z omylů tehdejší doby, přiznal, že byl pod velkýmtlakem, jak silných levicových, tak i konzervativních kruhů. „Mohl jsemdosáhnout úspěchu pouze tak, že budu eklektický a centristický“,vyjadřuje Samuelson svůj postoj. Co ale znamenalo být centristický vdobě, kdy světem zmítala vlna socialismu a etatismu?

Omyl rozbitého okna

Henry Hazlitt se na rozdíl od Samuelsona nesnažil býtcentristický. Věděl, že píše proti duchu doby. Psal o tom, co pokládalza zdravé základy ekonomie a snažil se vyvrátit nejkřiklavějšíekonomické omyly své doby. Když psal svou knihu, nemohl tušit, že omylypřežívající v rozbouřené době po konci války se stanou základemhospodářské politiky vlád. Dnes a denně jsme tak svědky neustáleopakovaných nesmyslů. Jedním příkladem za všechny buďtež nedávné výrokyněkterých ekonomů a ekonomických žurnalistů, že přírodní katastrofy,jako například hurikán Katrina či asijské tsunami, mají ve skutečnostipozitivní vliv na hospodářský růst a bohatství lidí. Druhým by mohlabýt častá domněnka, že západní Německo po 2. světové válce rychlezbohatlo kvůli tomu, že bylo zničené a vše se muselo znovu vystavět.Třetím, že Švédsko je bohaté kvůli vysokému přerozdělování. A je toprávě tento omyl, který Henry Hazlitt pokládá za jeden znejničivějších. Problém ilustruje a následně vyvrací na příkladurozbité okenní tabule: Dav má pravdu v prvním závěru. Tento vandalskýčin totiž bude v prvním kroku znamenat větší obchod pro jednohosklenáře. Když se o události dozví sklenář, bude spokojen, podobně jakokdyž se hrobník dozví o úmrtí. Majitel obchodu však přišel o 250dolarů, které zamýšlel utratit za nový oblek. Protože musel vyměnitokno, bude se muset obejít bez obleku… Společnost ztratila novýoblek, který by býval mohl vzniknout, a je tudíž o něj chudší.

Hazlittsvou koncepci rozbitého okna aplikuje na nejrůznější sféry hospodářstvía nejrůznější typy regulací. Proto pokračuje analýzou daní, cel,cenových regulací či minimální mzdy. Srozumitelným a přesto preciznímzpůsobem boří jeden mýtus za druhým. Na textu napsaném před více než 50lety tedy není ani s přibývajícími léty třeba nic měnit a více nežmilion prodaných výtisků a stále nové překlady do dalších jazyků tentonázor jen potvrzují.

Morální filosofie i beletrie

Přestože seEkonomie v jedné lekci stala mezinárodním bestsellerem a přineslaHazlittovi věhlas, jeho další díla jsou téměř neznámá. Jeho kniha Aznovu se dočkáme – Příběh o znovuobjevení kapitalismu z roku 1951vznikala v době, kdy George Orwell psal svůj slavný román 1984 a jepouhou náhodou, že Hazlittova fikce vypráví podobným stylem podobnýpříběh. Rozdíl je v tom, že Hazlittova kniha beletristickou formouvysvětluje základní principy fungování ekonomiky, přibližuje čtenářifundamentální ekonomické zákonitosti a populárně vysvětluje zásadnípoznatek Ludwiga von Misese, že socialistická společnost nemáekonomický nástroj, který by jí umožnil smysluplně a racionálněplánovat. Hazlitt, podobně jako v Ekonomii v jedné lekci, krok zakrokem ukazuje nefunkčnost státních zásahů do ekonomiky, jako jeregulace cen, regulace nájemného nebo úvěrové dotace. Uplatněnípoznatků, které nabízí ekonomická věda, umožnilo Hazlittovi zakončitjeho román optimisticky. Protože totalitní společnost nemůže dlouhodoběpřežít, v Hazlittově fikci (stejně tak jako o něco později veskutečnosti v zemích střední a východní Evropy) se diktatura rozpadá asvobodné trhy a na počátku velmi zranitelné tržní hospodářství vítězínad regulací a útlakem.

Vedle beletrie, ze které by se ale mohlmnohému přiučit leckterý vystudovaný ekonom, napsal Hazlitt i řaduodborných prací, a to nejen na poli teoretické či aplikované ekonomie,ale také v oboru morální filosofie. Jeho obsáhlou knihu z roku 1964Základy morálky označují někteří autoři za dílo srovnatelné s věhlasnýmdílem Adama Smithe Teorie mravních citů.

Vyvracení Keynese

Zekonomických děl zaujmou Hazlittovy práce o penězích a měnovémstandardu. Toto téma bylo jedním z jeho nejoblíbenějších a svépřesvědčení o potřebě odpolitizování emise peněz a návratu kosvědčenému zlatému standardu rozváděl od války, na jejímž konci bylzformován bretton-woodský měnový systém, až do své zcela poslednípublikace, která se objevila v roce 1987 (kdy bylo Hazlittovi 83 let) vReview of Austrian Economics. Bretton-woodský systém byl zčásti dílemjiž zmíněného lorda Keynese a Hazlitt od samého počátku hovořil o jehovrozené nestabilitě a předpovídal jeho pád, ke kterému nakonec v roce1973 došlo. Keynesova hospodářská doporučení získávala po válce značnoupopularitu, kterou si v některých kruzích udržela až doposud. Hazlittbyl přesvědčen o mylnosti celé této doktríny, a proto se odhodlal khusarskému kousku. Ve své knize z roku 1959 Omyl „nové ekonomie“vyvrátil jedno Keynesovo tvrzení za druhým, a to velmi unikátní formou.Převzal strukturu knihy Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz, akapitolu po kapitole, řádek po řádku vytrvale usvědčoval Keynese zomylu a provinčnosti, ukazoval, jak Keynesův makropohled naprostopřehlíží jednající a rozhodující se jednotlivce a vytváří falešný obrazspolečnosti a fungování trhů.

Ve své další knize Pokořeníchudoby Hazlitt přesvědčivě ukazuje, že nejlepším způsobem boje protichudobě je snížení úlohy vlády v ekonomice a umožnění fungovánísvobodných trhů. Nikoli hospodářská pomoc vlády chudým zemím, nikolipokusy centrálních bank manipulovat úrokovými měrami nebo mohutnépřerozdělovací programy, ale odstranění bariér svobodného obchodu aumožnění rozvoje lidské kreativity a vynalézavosti jsou osvědčené astále funkční cesty k bohatství a prosperitě.

Ve stopách Misese

Ekonomie v jednélekci v sobě kondenzuje a velmi srozumitelným jazykem prezentuje -nezapomínejme, že Hazlitt jako novinář byl mistr pera! – poznatky,které byly následně rozpracovány do právě uvedených knih. Čtenář seproto dozvídá, jak pokořit chudobu; proč jsou měnové systémy papírovýchpeněz nestabilní; jaké jsou největší omyly lorda Keynese a celé modernímakroekonomie, jíž dal vzniknout; proč nemůže fungovat ani celoplošnýani sektorový socialismus. Sám Hazlitt za zdravou ekonomickou teoriipovažoval teorii rakouské školy, představovanou stěžejními komplexnímipojednáními o ekonomii Lidské jednání z pera Ludwiga von Misese aZásady ekonomie z pera Misesova studenta, profesora Murrayho N.Rothbarda. Hazlitt byl přesvědčen o tom, že základy ekonomickéhomyšlení lze vysvětlit jednoduše, aby je mohl pochopit každý. Pouze totoporozumění totiž může vést ke změně intelektuálního prostředí aspolečenského klimatu. Nelze totiž předpokládat, že politici či státníúředníci se po přečtení Ekonomie v jedné lekci začnou chovat proti svýmvlastním zájmům a zahájí demontáž politiky vystavěné na pomýlenýchekonomických základech. Jediným způsobem, jak se vyhnout ekonomickýmomylům, je zvětšit počet lidí, kteří budou vědět, že hurikánynezpůsobují blahobyt, že inflace škodí ekonomice, že minimální mzdyzaměstnancům více ublíží než pomohou – že zkrátka vedle zdánlivěpozitivních efektů nějaké politiky, které jsou „vidět“, existují imnohé další, často zcela nechtěné a škodlivé důsledky, které ale naprvní pohled „vidět“ nejsou.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply