Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Normalizace ve zdravotnictví

0

„Musíme bojovat proti přetrvávající privátní struktuře kadeřnictví, protože vlastníkům jde více o zisk, než o stříhání zákazníků,“ oznámili představitelé ČSSD. „Nepodnikneme-li okamžitě kroky, vedoucí ke znárodnění kadeřnických služeb, hrozí katastrofa. Soukromé kadeřníky zajímá pouze zisk, takže šetří na klientech.“ Doplnila ministryně kadeřnictví Vlada Demmerová. Premiér Stanislav Hložek se obává, aby nenastala situace, kdy se kadeřníci soustředí jen na drahé trvalé pro horních 10 000 a zcela zruší své kadeřnické služby ostatním občanům. „Poté bychom museli draze budovat zcela novou síť veřejných kadeřnictví,“ dodává premiér.

Máte dojem, že se autor tohoto článku zbláznil? Ne, pouze jsem upravil článek v sobotní MF Dnes v tom směru, že jsem původní zmínky o zdravotních službách nahradil zmínkami o službách kadeřnictví. Absurdnost provolání našich upřímných představitelů tak vystupuje v plné své kráse (či spíše odpornosti). Nikdo z nich patrně nerozumí ekonomickému pojmu „mezní“. On totiž první klient, který zaplatí za banální zákrok několik set korun může být výnosnější, něž stopadesátý klient ochotný zaplatit za plastiku obličeje desetitisíce. Jinými slovy, ten stopadesátý nemusí existovat, kdežto první ano. Nebo snad autobazary v „honbě za ziskem“ prodávají pouze Rols-Royce?

Privátní nemocnice by poskytovaly srovnatelné, ne-li lepší služby, než nemocnice veřejné (doktor Blažej by mohl vyprávět). Jejich „ziskuchtivost“ by se projevila pouze tím, že by zastavily plýtvání. Přestala by fungovat socialistická cenová slepota a začalo by se vyplácet přemýšlení nad tím, zda vyrábět plomby z platiny, nebo polymerů, skla, nebo keramiky. Zda v okrese s desetitisíci obyvateli není nadbytečné mít kapacitu pět set lůžek.

Šetření nákladů totiž vždy vede k prospěchu klienta. Nebo snad, vraťme se na začátek, jsou lidé, toužící po ostříhání, ohroženi tím, že kadeřníci používají nůžky z oceli a ne ze zlata? Že občas musí několik minut počkat na ostříhání, protože nikdo zrovna není volný? Určitě by tito zákazníci ocenili veřejné „kadeřnické pojištění“, které by jim sice odčerpalo podstatnou část příjmu, zato by byli stříháni „zdarma“, nůžkami ze zlata a ihned, protože v každém kadeřnictví by postávalo několik holičů v pohotovosti, aby klient nemusel čekat. (Takto by to vypadalo pouze zpočátku, později by nůžky byly rezavé a klient by čekal bez úplatku několik hodin, ale platil by stále více.)

Smutnou korunu všemu nasazuje zoufalá snaha zabránit „spoluúčasti“ (jako kdyby se každý nespoluúčastnil placením pojistného), tedy například plateb za lepší endoprotézu. Prý musí být zdravotní péče stejně špatná pro všechny. A tak si lépe vydělávající člověk, poté co zaplatil nehorázné pojistné, a ještě je ochoten vydat dobrovolně další ze zbylých peněz, ani v této zemi nemůže zachránit zdraví. Logika toho mi uniká – pokud nemocnice mají peníze na deset takových endoprotéz, pak jedenáctý člověk bude čekat, nebo bude mít smůlu. Takto by jeden z deseti zaplatil náklady plně a „veřejná“ endoprotéza by mohla být použita ve prospěch onoho jedenáctého nebožáka. Kdo by tím byl poškozen?

Takovým projevům, které připomínají (a mnohdy i předčí) projevy státníků před listopadem 89 se nemůžeme divit. Odpovídají bohužel této době, kdy z rádia hrají Helenka Vondráčková a Michal David, příslušníci StB dostávají bezpečnostní prověrky, vláda připravuje zákon o znárodňování a jak říká jeden můj přítel: „Už chybí jen obnovit spartakiádu.“

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply