Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

O České národní bance

0

Jak a v čem ovlivňuje zásadně centrální banka život obyvatel ČR a jejich ekonomickou situaci?

Centrální banka je ze zákona zodpovědná za zdraví měny, které se projevuje udržováním relativní cenové stability. K naplnění tohoto cíle poskytuje stát centrální bance monopolní postavení v oblastech měnové emise, regulace bankovního sektoru a dozoru nad chováním komerčních bank. Centrální banka řídí monetární politiku státu, k čemuž má dostatek nástrojů. Nejvýznamnějšími z nich jsou nabídka peněz a ovlivňování ceny peněz, tj. výše úrokových sazeb. Tím se centrální banka přímo podílí na hospodářské politice. Pokud centrální banka tyto nástroje nepoužívá zodpovědně  a obezřetně, může dojít :

  1.  v případě rychlého růstu množství peněz v oběhu k vyšší než očekávané míře inflace, která vedle toho, že zvyšuje ceny, např. znehodnocuje úspory střadatelům, zhoršuje podmínky pro rozhodování investorů atd.
  2. v případě umělého držení vysokých úrokových sazeb činí úvěry obtížně dostupnými, čímž omezuje investiční aktivity podnikatelů, ale také přístup domácností k půjčkám, čímž snižuje úroveň poptávky. Klesající poptávka činí podnikům odbytové potíže a snižuje se jejich schopnost splácet již poskytnuté úvěry, čímž se  přeměňují dobré úvěry ve špatné, a tak se zhoršuje úvěrové portfolio bank, oslabuje jejich pozici na finančním trhu. Ta se projeví dalším zvýšením úrokových sazeb, což  zdražuje investiční peníze a  investoři, na to reagují omezováním investičních aktivit, což se projevuje mimo jiné růstem nezaměstnanosti ve společnosti.

Centrální banka tak do určité míry rozhoduje o hodnotě peněz, které lidé za svoji práci dostanou, o hodnotě jejich úspor, ale také nepřímo prostřednictvím peněžní emise a regulace úrokových sazeb o reálných ekonomických veličinách, jako jsou  hospodářský růst a míra nezaměstnanosti. Centrální banka svou činností, tak jako může přispívat k růstu blahobytu občanů, může také přispívat k poklesu jejich bohatství.

Proč se zdůrazňuje nezávislost ČNB? Nebylo by vhodné, aby ČNB byla pod silnější kontrolou demokraticky zvolených institucí, jako je parlament, nebo vláda? Projevila se podle vás ve jmenování nové bankovní rady určitá konfrontační situace mezi našimi nejvyššími ústavními činiteli?

Nezávislost centrální banky se v tržních ekonomikách zdůvodňuje potřebou ochrany peněžního oběhu před nebezpečím zneužití emisního monopolu státu politickými silami.  Nezávislost centrální banky má dva aspekty:

  1. formální – jedná se o nalezení mechanismu umožňujícího jmenování vrcholného vedení centrální banky (v našem případě členů bankovní rady) jiným způsobem než prostřednictvím vládní exekutivy. Tento požadavek dosud u nás není splněn, protože členy bankovní rady jmenuje prezident, který je volen parlamentem, jehož poslanci rovněž vyslovují důvěru vládě, kterou opět jmenuje prezident. Z tohoto hlediska jsou obě instituce do jisté míry závislé na jedné osobě – prezidentovi. V současném ústavním pořádku by bylo vhodnější inovovat legislativu ve smyslu umožnit navrhovat členy bankovní rady  vládě, poslancům a guvernérovi. Jejich schválení by podléhalo druhé komoře parlamentu, tj. senátu, a pouze kandidáty schválené senátem by musel jmenovat prezident.
  2. reálná – tou se míní stanovení a zveřejnění cílů centrální banky, způsobů jejich dosažení a zodpovědnosti jednotlivých vedoucích manažerů centrální banky (určitě guvernéra, nebo společně s viceguvernéry, nebo všichni členové bankovní rady), včetně hmotné zainteresovanosti na splnění požadovaných cílů. Z tohoto hlediska výrazné podstřelení inflačního cíle ČNB v roce 1998 by znamenalo nesplnění základního cílového ukazatele, za což by v podmínkách reálné odpovědnosti nesli důsledky centrální bankéři, včetně konkrétních finančních dopadů na ně. O těchto skutečnostech by měla být veřejnost  informována. Reálná nezávislost ČNB může být založena pouze na rovnováze mezi rozhodovacími pravomocemi a zodpovědností za důsledky svých činů.

ČNB by v žádném případě neměla být pod silnější kontrolou vlády než je tomu doposud, ale určitě by měla být pod silnější kontrolou parlamentu, před nímž by guvernér měl povinnost vysvětlovat určitá vymezená opatření přijatá bankovní radou.

Způsob jmenování členů bankovní rady v letošním v lednu 1999 svědčí o konfrontačních vztazích mezi našimi nejvyššími ústavními činiteli. Pokud by nebyla, neexistoval by nejmenší důvod, aby prezident nekonzultoval jmenování členů bankovní rady s předsedou vlády, protože účinnost monetární politiky do určité míry závisí na chování vlády. Ve standardních demokratických poměrech by měla být o kandidátech do bankovní rady informována prostřednictvím sdělovacích prostředků veřejnost 3 až 4 týdny před jmenováním. Vytvořil by se tím prostor pro transparentní jmenování, protože široká veřejnost by se mohla seznámit s profily kandidátů a odborná veřejnost s jejich názory na klíčové ekonomické problémy. Takovýto postup by určitě napomohl hladkému, věcnému a méně rizikovému způsobu jmenování členů bankovní rady. Zdá se, že současná bankovní rada ČNB je náhodou nezávislá na vládě, ale systém jmenování jejich členů umožňuje, aby stejnou náhodou byla na vládě závislá.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply