Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Občanská neposlušnost vůči nespravedlivým regulacím

0

Charakteristickým rysem statu quo, k němuž dospěly moderní „státy blahobytu“, je mj. skutečnost, že takřka veškeré lidské aktivity podléhají (či – chcete-li – jsou „sešněrovány“) státními regulacemi. Vlastnictví a smluvní svoboda jsou pod různými záminkami systematicky omezovány a pošlapávány. Příznačná je přitom jakási fatální odevzdanost a apatie drtivé většiny občanů tváří v tvář dalším a dalším návrhům regulací, které kousek po kousku stále více uždibují z jejich „sféry svobody“.

Člověka proto vždy potěší, když se nějaký občan (či ještě lépe skupina občanů) pokojným způsobem otevřeně vzepře zákonům a regulacím, které vnímá jako nespravedlivý útok vůči svému majetku či svobodě.

Příkladem budiž známý případ sedláka Petra Hájka z Pohorské Vsi (Novohradské hory), jenž vyráběl kozí sýr podle tradiční receptury, která ale byla v rozporu s přísnými veterinárními a hygienickými normami EU. Spotřebitelé ovšem měli navzdory tomuto faktu jeho sýry v oblibě a ochotně si je kupovali. Hájek se následně otevřeně vzepřel těmto nespravedlivým omezením a sýry i nadále prodával (oficiálně jako „krmivo pro zvířata“). Proslulá je cedule, kterou tehdy umístil na plot své farmy:

„Kozí sýry. Z nepasterovaného mléka, ručně hnětené. Receptura je držená po 6 generací. Naprosto nevyhovující normám EU, čili určené ke krmným účelům. Testováno na lidech.“

Další příklad je zcela aktuální. V Minnesotě nabyl účinnosti zákon, jenž zakazuje kouření v hospodách a barech. Zákon ovšem obsahuje kuriózní výjimku: povoluje totiž, aby v těchto zařízeních kouřili herci v rámci divadelních představení. Tuto výjimku se rozhodli využít majitelé cca 30 – 100 tamějších barů a hospod (údaje se různí). Tak např. v heavymetalovém baru „Rock“ v Maplewoodu  začali majitelé pořádat divadelní „představení“ s názvem „Před zákazem“, přičemž hosté a zaměstnanci „hrají“ sama sebe z doby před nabytím účinnosti zákona zakazujícího kouření. V jiných zařízeních mají na programu „představení“ typu „Tabákové monology“, hosté si oblékají kostýmy a mluví podivným přízvukem atd. (podrobnosti viz zde a zde). 

Tato forma protestu a veřejně deklarovaného „obcházení zákona“ je pozoruhodná i tím, že vyžaduje úzkou spolupráci samotných hostů. Z faktu, že dotyčné podniky zaznamenávají během „divadelních večerů“ vyšší tržby a návštěvnost, vyplývá, že se zákazníci na této formě „občanské neposlušnosti“ podílejí více než ochotně. Tato dobrovolná kooperace majitelů a zákazníků při obcházení zákona nabízí „zdravofašistům“ a protikuřáckým aktivistům opět jednou příležitost, aby se důkladně zamysleli nad tím, koho konkrétně vlastně tzv. „chrání“ a před čím.

V této souvislosti vyvstává otázka, zda by nebylo možno formou veřejně prováděných, organizovaných a systematických pokojných akcí „občanské neposlušnosti“ důrazněji veřejnost upozornit na nespravedlnost a nesmyslnost regulací, jež zakazují či omezují „capitalistic acts between consenting adults“ (Robert Nozick). Cosi podobného navrhuje Arnold Kling ve svém článku Splinter States (TCS Daily, 26. února 2008). Vhodným adeptem by mohly být kupř. regulace uměle omezující okruh osob, které smějí vykonávat určitou profesi. Politický protest by pak spočíval v záměrném (a patřičně medializovaném) vykonávání dotyčné profese bez příslušné zákonem požadované licence (existují i první vlaštovky – viz. toto video). Samotný izolovaný jedinec toho ovšem samozřejmě vůči státní „šikaně“ příliš nezmůže. Arnold Kling proto navrhuje vznik jakési podpůrné sítě, která by podobné pokojné veřejné protesty organizovala a jež by poskytovala svým členům morální podporu, jakož i právní, popř. finanční pomoc.

Osobně mám za to, že tento přístup sice obnáší tisíc a jedno možných úskalí či problémů, avšak přesto je hoden diskuse.

 

Reakce na Arnolda Klinga:

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply