Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Obhajoba zrušení státních hranic

0

Žádný obhajitelný etický systém nepřiznává cizincům menší práva než lidem narozeným ve správnou chvíli na správném místě.

Parafrází Rousseaua, člověk se rodí svobodný, a přesto je všude vězněm. Ostnaté dráty, betonové zdi, a ozbrojení strážci drží člověka uvnitř jeho rodného státu. Otázkou je proč? Argumenty pro otevřené hranice jsou jak ekonomické, tak morální. Všichni by měli mít svobodu pohybovat se po zemi, neomezeni arbitrárně určenými čárami známými jako hranice.

Ne každé místo na světě je stejně vhodné pro rozsáhlejší ekonomickou aktivitu. Přírodní bohatství je rozděleno nerovnoměrně. Rozdíly v bohatství a příjmech vytvořené touto nerovnoměrností jsou dále umocňovány vládami, které potlačují podnikatelskou aktivitu a podporují náboženskou netoleranci, genderovou diskriminaci a jinou netoleranci. Uzavřené hranice ukotvují toto bezpráví, konzervují lokálně tyto nerovnosti a odsuzují své oběti k životu v chudobě.

Drtivá většina lidí toužících po imigraci do určitého státu usiluje pouze o lepší živobytí pro sebe a své rodiny tím, že se přestěhují do místa ekonomické aktivity a účastí na mírumilovném, dobrovolném obchodu. Avšak zákonodárci a hlavy států potlačují tyto sny státem vymáhaným násilím – násilnou repatriací, nedobrovolnou detencí nebo i hůře – často zároveň hovoří o „utlačovaných masách toužících dýchat svobodně “.

Výstižnou metrikou diskriminace hranic jsou platové rozdíly. Když se pracovník z chudší země přesune do země bohatší, jeho plat se může zdvojnásobit, ztrojnásobit nebo i zdesetinásobit. Tyto extrémní platové rozdíly reflektují stejně dusivé restrikce, jako byly zákony segregující bílé a černé Jihoafričany na vrcholu apartheidu. Geografické rozdíly v platech rovněž signalizují příležitosti – k finančnímu posílení migrantů, jistě, ale také k celkovému navýšení světové produkce. Pod vrstvou diskriminace se skrývá nevyužitý potenciál. Ekonomové odhadují, že svět otevřených hranic by zdvojnásobil světové HDP.

I relativně drobné zvýšení imigrace může přinést velké zlepšení. Kdyby rozvinutý svět přijal pouze tolik imigrantů, aby jeho pracovní síla narostla o jediné procento, pak je odhadováno, že nárůst ve vzniklé ekonomické hodnotě by převýšil veškerou oficiální mezinárodní pomoc všech států. Svoboda imigrace je nejlepší myslitelná politika proti chudobě.

A jakkoliv jsou výhody přeshraničního pohybu ohromné pro imigranty, jsou zároveň výrazné pro rodilé obyvatele cílových zemí imigrace. Imigrace spouští ekonomické procesy, které vedou ke zvýšení reálných mezd napříč danou ekonomikou. Noví imigranti jsou držitelé jiných schopností než místní obyvatelé, a tyto rozdílnosti umožňují pracovníkům z obou skupin lépe využívat jejich distinktivních talentů a zužitkovat jejich komparativní výhody. Tento efekt vede k navýšení bohatství jak nově příchozích, tak původních obyvatel. Imigrant, který seká trávník jaderného fyzika, pak pomáhá k odemknutí záhad vesmíru.

Jaká morální teorie ospravedlňuje používání drátů, zdí a zbraní coby překážek v přesunu lidí za lepšími příležitostmi? Jaká morální teorie ospravedlňuje využívání podobných nástrojů coby překážek ve využití práva hlasovat nohami?

Žádná standardní morální teorie, ať už utilitaristická, libertariánská, egalitářská, rawlsovská, křesťanská nebo jakákoliv jiná rozvinutá teorie, nepovažuje cizince za méně oprávněné ve využívání jejich práv – nebo za osoby s inherentně nižší morální hodnotou – než jedince, kteří měli to štěstí být narozeni ve správnou chvíli na správném místě. Nacionalismus pochopitelně nebere v úvahu práva, zájmy, a morální hodnotu „těch druhých“, tato dispozice je však nekonzistentní s našimi fundamentálními morálními zásadami.

Svoboda pohybu je základní lidské právo. Proto je Všeobecná deklarace lidských práv nevěrná svému jménu, když přiznává toto právo pouze „v rámci hranic každého státu“. Lidská práva se nezastavují na hranicích. Dnes považujeme za nemorální ty státy, které znemožňují svým obyvatelům odejít. Těším se na den, kdy budeme stejně přistupovat ke státům, které nenechají lidi vstoupit.

Jaké jsou vyhlídky do budoucna? Uzavřené hranice jsou jedno z největších světových morálních selhání, zatímco otevření hranic je jedna z největších světových ekonomických příležitostí. Největší morální revoluce v historii – zrušení otroctví, zaručení náboženské svobody, uznání práv žen – vytvořily svět, ve kterém se skutečně všem žije lépe. Také ale demonstrovaly, že obavy, které provázely původní bezpráví a byly jeho příčinou, byly neopodstatněné. Rovněž svět nezjizvený železnými oponami není jen světem větší rovnosti a spravedlnosti. Je to také svět bez strachu ze sebe sama.

Přeložil Jan Mošovský

Sdílej

O Autorovi

mm

Alex Tabarrok je profesor ekonomie na George Mason University. Bloguje na MarginalRevolution.com a je autorem knihy Launching the Innovation Renaissance.

Comments are closed.