Obrat? Zákaz kouření v restauracích podporuje jen 28 % obyvatel ČR!

0

Boj proti svobodě volby, podporovaný nesmyslnými a vágními argumenty, nabírá na obrátkách. Pocit Ministerstva zdravotnictví České republiky, že by nám – daňovým poplatníkům – mělo být s blížícími se volbami o zas trochu víc užitečné, je tím nejhorším, co se nám mohlo stát. V souvislosti se zákonem je hojně citován průzkum agentury Ipsos. Její materiál lze označit za cokoliv, jen ne za objektivní analýzu… Viz provokativní titulek tohoto článku, který vychází ze stejných dat jako závěry výzkumné zprávy Ipsos.

Příkazy majitelům restaurací, co mohou ve svém podniku dovolit a co ne (kouření), šikanování majitelů restaurací za to, že si rodiče nedokážou ohlídat vlastní nezletilé ratolesti a umožňují jim trávit volný čas v hospodách, absurdní cenová regulace… To je ve zkratce návrh zákona o ochraně před škodami působenými návykovými látkami, který se po vnějším připomínkovém řízení dostane v červnu letošního roku na stůl vládě. Pokud vše půjde „hladce“ a resort spravovaný TOPkou normu protlačí, vejde v účinnost od ledna 2014.

Nebudu se znovu (po kolikáté už?) pouštět do vysvětlování, jak je to skutečně s právy kuřáků, nekuřáků, majitelů restaurací a legitimitou státních zásahů v tak zvaném veřejném zájmu. Jen bych opakoval to, co skvěle vyložili moji kolegové v TÉTO STUDII. Nebudu se věnovat ani naivitě (mírně řečeno) přesvědčení, že milionové pokuty pro majitele restaurací ochrání nezletilce před alkoholem (pokud vás zajímá, vysvětlení je ZDE). Zaměřím se na jinou věc – materiál, kterým se autoři a podporovatelé zákona zaklínají.

Průzkum

Dle zastánců zákazu kouření v restauracích je tato regulace v zájmu veřejnosti. Veřejnost zákaz chce, my (politici) to musíme udělat. 78 % obyvatel je proti kouření v restauracích. Atd. Toť argumentace, jejíž základ má společného jmenovatele – výsledky průzkumu agentury Ipsos z května roku 2012.

Doporučil bych všem, aby si přečetli více než nadpis výzkumné zprávy, případně více než výtah zaslaný do tiskových agentur. Ideálně celý materiál! Jakmile totiž někdo někde argumentuje objektivním průzkumem veřejného mínění, měli bychom být stejně ostražití jako senior, když ve schránce nalezne pozvánku na prezentaci spotřebního zboží s obědem zdarma a zabijačkovou výslužkou návdavkem! Přesně toto je ten případ.

Vzorek dat

Autoři by se nemohli živit psaním detektivek: Od prvního řádku materiálu Ipsos je totiž jasné, kdo je vrah.

Průzkum agentury Ipsos, cit.: „byl proveden na nezvykle velkém počtu 8488 respondentů, a je proto mimořádně reprezentativní pro populaci ČR“. Odvážné konstatování hned v prvním odstavci. Vzorek dat je vždy menší než populace, to je samozřejmé, nicméně je nutné si uvědomit omezení v aplikaci výsledků vzorku na celou populaci. Ač větší než u jiných anket, i v tomto případě vzorek dat činí méně než jednu desetinu procenta obyvatel České republiky. Jak byl vybírán? Kdo jej tvořil? Jak si představit osobní dotazování pracovníky agentury? Byli oslovováni lidé na ulici? Podle jakého klíče? A kde? V poledne v parku u dětského hřiště? Večer v centru města před diskotékou? Jaké procento vzorku je z jakého regionu ČR? Nevíme. Pod větou „Výzkum byl plně reprezentativní pro populaci ČR starší 18 let.“ si lze totiž představit cokoliv.

Věda jménem statistika je možná nuda, ale nabízí vyčerpávající způsob, jak určit spolehlivost měření užitím náhodných vzorků. Jakoukoliv zmínku o rizicích interpretace v textu postrádám.

Klíčová otázka č. 1 – „Vadí Vám kouření v hospodě, restauraci, kavárně a baru?“

To se ukáže jako klíčová věc při hodnocení otázky „Vadí Vám kouření v hospodě, restauraci, kavárně a baru?“, která je alfou a omegou celého průzkumu. Závěr vypadá neprůstřelně: „Více než polovině Čechů vadí kouření v restauraci“ vyplývá z výsledků. Jenže…

Ona polovina je tvořena součtem odpovědi VELMI VADÍ (29 % respondentů) a SPÍŠE VADÍ (23 % respondentů). Pokud by průzkum zpracovával jiný autor, napsal by třeba „Bomba: Navzdory mediálnímu tažení kouření v restauracích nevadí téměř polovině populace“ nebo „Jsme liberální společnost, kouření v restauracích velmi vadí jen necelé třetině obyvatel“. Pokud by průzkum interpretoval objektivní autor, napsal by k výsledkům následující: VELMI VADÍ 29 %, SPÍŠE VADÍ 23 %, SPÍŠE NEVADÍ 22 %, VŮBEC NEVADÍ 25 %. Nic víc, nic míň.

Mimochodem, počítáte správně. Ona „více než polovina“ činí přesně 52 %. Zbytek logicky činí 48 %. Rozdíl pouhé čtyři procentní body. Kdyby průměrný student prvního semestru vysokoškolské statistiky dostal u zkoušky otázku, zda by na následujícím výsledku průzkumu postavil tak dramatickou legislativní změnu, asi by se „obtížnosti“ otázky zasmál – jeho interpretace, a tudíž i odpověď, by byla správná; diametrálně odlišná od odpovědi autorů výzkumné zprávy Ipsos.

Klíčová otázka č. 2 – „Vyjádřete svůj postoj k zákazu kouření v restauracích?“

Další zajímavost, která se objevila v agenturní zprávě, a tudíž ji bez ověření převzala všechna česká média (čest případným výjimkám, o kterých nevím), je následující tvrzení: „78 % lidí je pro zákaz kouření v restauracích“. Jasné a výstižné, lidi mají rádi zkratku. Otázka zněla také jednoduše: Vyjádřete svůj postoj k zákazu kouření v restauracích? Jenže… Je zde opět několik nejasností.

První je ta, že zatímco v předchozí otázce se autoři ptali na hospody, restaurace, kavárny a bary, v této otázce se z mně neznámého důvodu ptají pouze na restaurace. Pokud by se i v druhé otázce ptali na všechny typy zařízení (Vyjádřete svůj postoj k zákazu kouření v restauracích a HOSPODÁCH a BARECH a KAVÁRNÁCH), výsledky plynoucí z odpovědí by mohly být jiné. Zákaz kouřené v restauraci? Ok. Zákaz kouření v restauraci, hospodě, baru a kavárně? V restauraci ok, ale proč v baru nebo kavárně? Ač nekuřák, cítím mezi typy zařízení dramatický rozdíl. Co vy?

Ještě horší je pohled na data, tj. skutečné odpovědi na otázku: ROZHODNĚ BYCH TO (zákaz) UVÍTAL/A  28 %; SPÍŠE BYCH TO UVÍTAL/A 51 %, SPÍŠE BYCH TO NEUVÍTAL/A 10 %; ROZHODNĚ BYCH BYL/A PROTI 12 %. Ano, čtete správně… Oněch 78 % je opět tvořeno součtem rozhodných a rozhodnutých kritiků, kterých je však jen 28 procent, a pak „měkkými“ odpověďmi respondentů ze středu škály (spíše ano), těch je 51 procent.

Tak tvrdý závěr NIKDY nelze stavět na 51 procentech odpovědí tzv. měkkého středu (tedy neutrálnější odpovědi „spíše ano“ nebo „spíše ne“). Jistě, je pochopitelné, že titulek „Zákaz kouření v restauracích rozhodně podporuje jen něco málo přes čtvrtinu obyvatel ČR“ není tak sexy…

Absurdity…

Podobnou analýzu napravující naprosté selhání při práci s daty, které lze familiérně označit jako „přání otcem myšlenky“, bychom mohli dělat u každé otázky průzkumu. A byla by to zábava. Všeho moc škodí, proto vybírám „pouze“ absurdní pasáže z kategorie „ČEHO SE VYVAROVAT, CHCETE-LI PŮSOBIT OBJEKTIVNĚ“. Bez důkazů a ověřitelných výpočtů se jedná o pouhá kouzla a čáry se slovy, která mají nepozornému čtenáři vnuknout myšlenku autorů:

  • „Velmi působivým dodatečným zjištěním pro všechny, kteří chtějí být úspěšní, je skutečnost, že ve skupinách s nejvyššími příjmy – mezi vrcholovými manažery, řediteli a vysokoškolsky vzdělanými odborníky je jen velmi malé procento kuřáků (cca 6 %).“
  • „61 % Čechů se domnívá, že kuřáci omezují svobodu nekuřáků, opět se tak vyjádřilo více žen než mužů. Nekuřáci tolerují kouření jen ze zvyku a také proto, že jim nic jiného nezbývá.
  • „Po započtení výrazného nárůstu návštěv restaurací u nekuřáků v případě zavedení zákazu kouření a analýzou důležitosti motivátorů pro návštěvu restaurací pro kuřáky, kde kouření je zcela okrajové a doplňkové, jsme došli k predikci, že po zavedení zákazu kouření lze očekávat 3–6% nárůst návštěv v restauracích.“
  • „I u nás lze po zavedení zákazu kouření očekávat v prvních zhruba třech měsících drobný, zhruba tříprocentní pokles tržeb v restauracích, kavárnách a barech, který bude velmi brzy vystřídán růstem tržeb. Tento jev bude způsoben dočasným odlivem kuřáků, a také nekuřákům bude nějakou dobu trvat, než si zvyknou, že se v restauracích nekouří.“
  • Dobrou zprávou pro majitele restaurací, kaváren a barů je, že mohou počítat s nárůstem obratů. Pro celý trh restaurací by zákaz kouření mohl v tržbách přinést až 6 miliard Kč. Tyto propočty vycházejí z údajů Českého statistického úřadu. Je pravděpodobné, že tato částka bude vyšší, protože v tomto segmentu je i velké množství nepřiznaných příjmů.“
  • „Česká republika je v podstatě již jednou z posledních zemí v Evropě, která nemá omezeno kouření v restauracích. Zákaz kouření v restauracích nepřekvapí v zemích jako je Anglie, Francie nebo Německo, ale je nutné upozornit, že je běžný také v zemích, jako je Řecko nebo Turecko.“ Poznámka: Řecko má také skvělé atributy fiskální politiky, je to dobrý vzor.

ZÁVĚR

Často bývá kritizováno, že návrhy tuzemských zákonodárců nejsou podložené tvrdými daty. Že jsou výsledkem práce lobbyistických skupin, nebo jsou, chcete-li, vycucané z prstu. Pokud ovšem mají být jako podpůrné materiály používány studie, analýzy a průzkumy stejné kvality, jako je výše uvedená, bude snad lepší, když se zákonodárci opět při tvorbě a přijímání zákonů spolehnou na svůj vlastní úsudek. Horší to být nemůže…
————————————————————————————————————————————-
Poznámka autora:

Opakovaně jsem byl dotazován, proč neustále kritizuji návrh zákona o ochraně před škodami působenými návykovými látkami a zda jsem placen tabákovou lobby? vysvětlení svého postoje proto uvádím rovnou zde:

S tabákovou firmou nespolupracuji já ani Liberální institut; finanční ani jiný příspěvek jsem od žádné takové firmy nedostal. Své názory utvářím a články píši ze svého přesvědčení, založeném na klasických hodnotách „free to choose“, „Laissez faire, laissez passer“ a „rule of law“; nikoliv účelově za peníze.

Nejde mi o prosazování kouření nebo užívání alkoholu jako bohulibých aktivit. Nechci zlevňovat cigarety ani alkohol, nechci ospravedlňovat jejich konzumaci, nechci je rozdávat dětem, abych zvýšil obrat tabákových nebo alkoholových producentů. Nevím, jestli zákaz kouření v restauracích bude pro tabákové firmy prodělečný (bude se kouřit méně?), nebo výdělečný (když už jde někdo na cigaretu, vykouří dvě cigarety místo jedné?), a – upřímně – ani mě to nezajímá. Kouření i pití alkoholu má samozřejmě negativní důsledky na lidské zdraví. Normální je nekouřit a nepít alkohol. To ví každý, i já.

Mně vadí úplně jiná věc. A sice že si úředníci a politici plodící byrokratickou šikanu bohorovně myslí, že dokážou svými zákazy a příkazy „přebít“ užitkové funkce jednotlivců. To není a nikdy nebude možné! S užitky plynoucími z uspokojování potřeb, chtíčů a chutí jednotlivých obyvatel nemůžete hrát legislativní válku. Nebo můžete, ale vždy pro vás skončí fiaskem. Třeba tak, že se tito jednotlivci budou přesouvat mimo restaurace (parky, domácnosti…), nebo přímo do šedé ekonomiky, v níž dochází k daňovým únikům a spotřebě neregulovaných (nekvalitních) statků (pančovaný alkohol, pašované cigarety, atd.). Platí jednoduchá rovnice: Čím více příkazů a zákazů, tím větší motivace pro obě strany trhu přesouvat se mimo zorné pole regulátora. Z pohledu ekonomie jde naprosto racionální a přirozené chování.

Autor: Aleš Rod

Share.

O autorovi

Komentáře nejsou k dispozici.

Stránky běží v testovacím režimu. Prosím, omluvte případné problémy.