Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

odpovědi na otázky týkající se našeho vstupu do EU

0

Jaká je pozice stavebnictví v rámci ostatních odvětví národního hospodářství? Změnilo se postavení stavebnictví po vstupu do EU? (Jsou tyto informace k dispozici i pro Slovensko?)Stavebnictví zaujímá v České republice poměrně důležité postavení mezi jednotlivými odvětvími národního hospodářství. Stavební výroba se podílí na hrubé přidané hodnotě 6,8 %, což představuje více než 148 miliard korun. V mezispotřebě je to více než 388 miliard, což je něco přes 10 % celkové mezispotřeby v kupních cenách. Stavební výroba představuje 8,88 % z celkové produkce v českém hospodářství.
V roce 2003 dosáhla stavební výroba hodnoty 309,6 miliard a oproti roku 2002 vzrostla o 8,9 %. Je zřejmé, že stavební výroba má v ČR silnou pozici a významně se podílí na tvorbě HDP.
Po našem vstupu do EU se ve stavebnictví nic moc převratného neudálo. Alespoň na první pohled. Mnohé firmy si stihly s předstihem zajistit splnění podmínek pro udělení certifikátu ISO norem tak, aby mohly pokračovat v dalších měsících a letech ve své činnosti. Pravdou ovšem je, že pro menší firmy to bylo velmi finančně nákladné a administrativně náročné. Se vstupem do EU došlo k určitým změnám. Část stavební výroby byla přeřazena do základní sazby DPH a tím došlo k navýšení cenové hladiny. Vážné problémy to způsobilo hlavně obcím, jejichž rozpočty s těmito částkami nepočítaly. Došlo i ke zkreslení některých statistických údajů týkajících se stavební výroby. Z důvodu předfakturací došlo k administrativně obrovskému nárůstu stavební výroby v dubnu 2004. Tento nárůst představoval 61,6 % oproti dubnu předchozího roku. Projevilo se to nejen v tomto měsíci, ale také administrativním  nárůstem stavební výroby za leden až duben 2004, který představoval přes 31 %. Částečně „fiktivní“ nárůst stavebních prací se potom v dalších měsících projevil jejich poklesem oproti stejnému období předchozího roku. V květnu pokles činil téměř 4 %, v červnu taktéž 4 % a v červenci dosahovala stavební výroba zhruba stejné úrovně jako v předchozím roce. V součtu za leden až červenec tak stavební výroba rostla řádově o něco více než 13 %. Dá se říci, že bezprostředně se vstupem do EU se stavebnictví příliš nezměnilo, ale ovlivní ho jistě z dlouhodobějšího hlediska po stránce administrativní, implementace dalších a dalších předpisů.

Měl vstup zahraničního kapitálu do stavebnictví pozitivní dopady? Je proces přílivu zahraničních investic do stavebních firem stabilizován? Jaká je prognóza v této oblasti?Nepochybně, vstup zahraničních investorů do velkých stavebních firem způsobil stabilizaci jejich finanční situace a postavení na trhu. Z firem jako je např. IPS (dneska Skanska) se stali největší hráči na domácím trhu a myslím si, že v brzké době by mohly realizovat některé významnější stavby i v jiných zemích. Pokud si ovšem udrží svou konkurenční výhodu, která zatím spočívá v relativně nižších nákladech na pracovní sílu. Většina firem, do nichž vstoupil zahraniční kapitál, používá zatím „levnější pracovní sílu“ a děje se tak prostřednictvím pracovníků z bývalých východoevropských zemí. Proces přílivu zahraničních investic do stavebních firem byl v zásadě u nejdůležitějších hráčů na domácím trhu stabilizován. Samozřejmě není nikde vyloučeno, že tyto zahraniční firmy nebudou časem měnit svého vlastníka. Prvotní „parcelizace“ domácích stavebních firem je však dokončena.

Jsou v otázce bytové politiky „všelékem“ tržní ceny bez regulací, nebo má bytová otázka ještě nějaká jiná úskalí?Při řešení „tzv. bytového problému“ se často používá spíše ideologie než ekonomických argumentů a nástrojů. Všude tam, kde zasahuje stát či jiná instituce do stanovování cen, dochází k pokřivení cenových relací a vytváření nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Patřím spíše k lidem, kteří zastávají názor, že zrušení regulací by z dlouhodobého hlediska bylo pro vývoj bytové problematiky příznivější. Zároveň říkám, že deregulace nájemného je potřeba kompenzovat sociálně slabším občanům, kteří by mohli dostávat určitý sociální příspěvek. Při regulovaném nájemném však dostávají „kompenzaci“ nejen ti, kteří ji skutečně potřebují, ale i ti, jejichž platy a majetek významným způsobem převyšují sociální potřebnost. Doplácí na to majitelé, ať už jsou to obce či jiní soukromí vlastníci. Při zrušení regulace nájemného by se postupně začala vytvářet rovnováha na trhu s byty, tzn. nabídka a poptávka by tlačili ceny tzv. tržního nájemného spíše dolů a regulované ceny ve větších aglomeracích by s největší pravděpodobností rostly. V některých místech by naopak cena i regulovaných nájmů mohla klesat. Musím podotknout, že by se jednalo spíše o výjimky.

Dá se očekávat, že se bude stát více angažovat v bytovém stavebnictví, nebo většina rozhodnutí připadne soukromému sektoru?Stát se bude angažovat spíše nepřímo, možná vytvářením lepších podmínek pro získání úvěrů pro potenciální stavitele. Z dlouhodobého hlediska je lepší, aby se otázkami bydlení zabýval především soukromý sektor. Faktem je, že bytový fond u nás stárne. Jsou určité aglomerace, ve kterých by se pomalu mělo rozhodovat o tom, že stavby z poloviny minulého století by měly být sanovány a možná i likvidovány tak, jak to bylo provedeno s některými panelovými sídlišti v bývalém východním Německu.

Co čeká naše (i slovenské) stavebnictví (vyjma dopravních staveb) v nejbližších letech? Jaká je prognóza vývoje?Stavební výroba je jakýmsi prvním lakmusovým papírkem při sledování vývoje hospodářského cyklu. Stavební výroba je často závislá na výdajích veřejných rozpočtů. Týká se to především infrastrukturních a síťových staveb (dálnice, silnice, produktovody a další). Příznivý vývoj stavební výroby v posledních letech byl ovlivněn hlavně koncentrací na velkých stavbách jakými byly např. distribuční a logistická centra, stavby různých supermarketů a dalších velkoprodejních ploch. Tato poptávka se bude postupně snižovat, protože se blíží svému nasycení. Rozvoj stavební výroby byl delší dobu podporován relativně nízkými úrokovými sazbami a rozvojem hypotečního úvěrování. Z tohoto pohledu se dá říci, že stavební boom se může z cyklického hlediska blížit útlumu. Dá se předpokládat, že během 2 až 3 let stavební výroba neporoste takovým tempem jako jsme byli svědky v loňském, případně částečně i v letošním, roce. Odhady v dlouhodobém horizontu budou záležet na tom jaké zde bude vytvořeno podnikatelské prostředí a kdo se dostane k vládě pro roce 2006. Jak bude politický establishment postupovat dál v případě řešení tzv. bytového problému a zda dojde k razantnější deregulaci nájemného. Svou roli může hrát i otázka zda se Praha stane kandidátem pro pořadatelství olympijských her v roce 2016 či 2020 a zda se najdou zdroje pro financování nezbytné infrastruktury.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply