Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

ODS musí začít pracovat teď

0

Občané České republiky ve třech posledních volebních kláních dali zřetelně najevo, že z politických stran důvěřují nejvíce Občanské demokratické straně. Jsem přesvědčen, že špatné vládnutí ČSSD s jejími koaličními partnery nejvíce ovlivnilo úspěch ODS pouze v letošních senátních volbách. V případě voleb do Evropského parlamentu občané ocenili důraz, s nimž ODS dlouhodobě preferuje národní zájem před zájmem evropským. Ve volbách do krajských zastupitelstev občané nepochybně odměnili čtyřletou práci „modrých“ hejtmanů a zastupitelů. Z tohoto důvodu nelze tyto volební výsledky házet do jednoho pytle a tvrdit, že jsou pouze projevem nespokojenosti voličů se současnou situací.

Faktem je, že ODS v naší zemi déle než 7 let nevládne, protože u nás se doposud vládne z Prahy a hejtmani jsou přes své úsilí a nepochybné kvality jen místodržícími druhého řádu z hlediska koncentrace výkonné moci. Samozřejmě, že čas strávený v opozici dává dobře organizované politické straně příležitost se důkladně připravit na rozhodující volební klání, jímž jsou v naší zemi volby do Poslanecké sněmovny, které nás čekají za 18 měsíců.

To je přesně období, kdy zodpovědné politické strany „ladí“ své volební programy a připravují návrhy zásadních očekávaných politických rozhodnutí, která budou muset provést hned po nabytí výkonné moci.

ODS naštěstí má co ladit. Její program nazvaný Modrá šance nabízí alternativu současnému obsahu vládnutí v základních oblastech správy věcí veřejných. Je štěstí, že obsah vládnutí nelze zcela odtrhnout od stylu vládnutí. V Modré šanci se neprojevují tak silně ambice politiků zasahovat do každodenního života svobodného a svépravného člověka, jemuž je nyní vystaven. Se sníženou intenzitou a frekvencí vkrádání se vlády do našeho soukromí souvisí zvýšená odpovědnost občanů za své jednání, za svou rodinu a také za svou obec. Co to ve skutečnosti znamená?

Namísto vlády a úředníků, kteří o nás a naše blaho nepečují zadarmo, nýbrž za nám strhávané daně, se budeme muset více starat o sebe sami. Za to by nám, občanům, snad měly zůstat ušetřené peníze, o jejichž použití budeme rozhodovat sami. Toho však nelze dosáhnout prostým snížením daňové povinnosti, protože by vláda neměla na financování svých velkorysých a rozmařilých státních výdajů, které nelze okamžitě zastavit, protože se uskutečňují na základě už schválených zákonů. Takové výdaje nazýváme mandatorními. Ty lze změnit, omezit či zastavit opět jen parlamentní cestou. Aby se vláda touto cestou mohla vydat musí mít připraveny projekty transformace těch oblastí či odvětví, které jsou nejnáročnější na rozpočtové výdaje. Patří mezi ně: sociální zabezpečení, penzijní systém, zdravotnictví a školství. Výsledkem transformace těchto oblastí s výjimkou penzijního systému by měla být robustní úspora veřejných prostředků, přičemž by nedošlo ke snížení kvality poskytovaných veřejných služeb. Část uspořených veřejných prostředků by byla použita jako adresná finanční pomoc občanům nemocným, postiženým nebo těm, kteří si z různých důvodů nemohou pomoci sami, aby i oni  měli jednoznačný prospěch z reformních opatření. Současná neefektivnost vládních výdajů v těchto oblastech dosahuje takových rozměrů, že na ni ještě více než vyšší příjmové skupiny, doplácejí lidé s nízkými příjmy, kteří si nemohou dovolit nedostatkové či špatně poskytované veřejné služby nakupovat.

Tato opatření však nestačí k zastavení nekontrolovatelného plýtvání veřejnými finančními prostředky, v nichž současnou vládní byrokracii nemůže udržet na uzdě ani Nejvyšší kontrolní úřad. K tomu je třeba zrušit existující transformační instituce jako jsou Fond národního majetku, Konsolidační agentura a další státní fondy, které v systému našich veřejných financí stále více pouze zastírají výši skutečných rozpočtových deficitů a zamlžují tak nárůst státního dluhu a odpovědnost jednotlivých vlád za tento růst. Veškeré mimořádné rozpočtové příjmy, což jsou především příjmy z prodeje státního majetku by se měly začít ukládat na penzijním účtu pro krytí finančně velmi náročné penzijní reformy. Výše daňové zátěže by měla být odvozena od očekávaných snížených rozpočtových výdajů. V souvislosti s logickým přesunem kompetencí souvisejících s očekávanými transformačními změnami by mělo dojít k posílení krajské a obecní samosprávy na úkor vlády, což by se mělo jednoznačně projevit v zákoně o rozpočtovém určení daní. Právě  podle tohoto zákona by měly být zvýšeny daňové příjmy obcí a krajů na úkor státu. Především v obcích je kontrola vynakládání finančních prostředků pod daleko efektivnější kontrolou než na úrovni státu. Obce totiž nenakupují ani padáky, s nimiž lze skočit jen jednou a kraje by určitě nepředražovaly až o 30 % výstavbu silnic, jak se 40 miliardami pokusila naše minulá vláda v případě dálnice z Lipníka do Ostravy.

Pokud má reformní vláda být úspěšná, musí provést všechna zásadní opatření do 18 měsíců po volbách. Jen tak se může pozitivní efekt těchto opatření projevit s dotatečným předstihem před dalším volebním kláním. Jinak by za vládu, která našla odvahu a získala podporu pro provedení skutečných reforem, mohla sklidit příští volební úspěch opozice. Na takových zásadních reformních opatřeních je zapotřebí začít pracovat právě rok a půl před začátkem voleb, protože je velmi pravděpodobné, že současná vládní koalice se už k žádným závažným opatřením, která by zásadně změnily životní a ekonomické podmínky u nás neodhodlá. Takže právě nyní nastává pro opozici čas zodpovědné práce!

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply