Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Omezení kouření – jaká cesta je správná?

0

Společnost pro výzkum nikotinu a tabáku (SRNT) každým rokem pořádá mezinárodní fórum pro odborníky zabývající se regulací tabákových výrobků. Mezi účastníky patří lidé z akademické sféry, z oblasti zdravotnictví i politici, bojující za omezení negativních zdravotních důsledků kouření. Letošní konference, konaná v Praze 20. – 23. března, však svou skvělou příležitost oslovit těžce závislé kuřáky, pro něž jsou zdravotní rizika nejvyšší a kteří uvalují na společnost nejvyšší náklady, nevyužila.

Obecně existují dva přístupy k omezení tabáku. Jeho striktní odpůrci zdůrazňují nutnost implementace národních i mezinárodních regulací dle návodů Rámcové konvence o omezení tabáku přijaté Světovou zdravotnickou organizací. Ta stanovuje účastnickým státům povinnost omezovat užívání tabáku tím, že zakáží kouření na veřejných prostranstvích, budou provádět osvětové programy proti kouření a přísně regulovat ceny tabákových výrobků, jejich obaly a samozřejmě i jejich obsah. Tento puristický přístup tak rozšiřuje cíl omezení spotřeby tabáku na úplné vymýcení nikotinové závislosti, což však naneštěstí vede k izolaci právě těch nejvíce závislých, kteří čelí největším rizikům spojeným s jeho užíváním a kteří na podobné kampaně zpravidla nereagují.

Druhý, a dle našeho názoru mnohem rozumnější přístup, je rozšířit paletu alternativních produktů, které mohou pomoci těžce závislým kuřákům snížit či zcela odstranit kouření. Tato strategie je podpořena faktem, že samotný nikotin není příčinou nemocí, ani úmrtí – kouřením cigaret člověk vdechuje přibližně 3000 dalších chemických látek, mnoho z nichž způsobuje rakovinu plic a hrtanu, zvyšuje riziko infarktu a rozedmy plic. Strategie „snižování škod“ místo přímého zákazu poskytuje kuřákům výběr alternativních nikotinových produktů, a dokáže tím uspokojit nikotinový návyk při relativně nižších zdravotních rizicích.

Jak ukazují empirické studie, přináší tabák, který se nekouří, snížení počtu kuřáků i souvisejících nemocí. Příkladem může být švédský model: Švédsko spotřebuje nejvíce nekuřáckého tabáku a má současně nejnižší procento kuřáků. Nedávná studie Brada Roda, profesora patologie na universitě v Alabamě, zjistila, že švédská neobvyklá spotřeba nikotinu souvisí s konzumací tzv. snus, obdoby žvýkacího tabáku, který se však nežvýká, nýbrž pouze dává pod ret. Přestože je ve Švédsku jen poloviční procento kuřáků, spotřebují Švédové na hlavu přibližně stejně nikotinu jako ostatní Evropané. Striktní odpůrci tabáku by měli vědět, že nárůst ve spotřebě tabáku snus přispěl k omezení kouření. V roce 1986 kouřilo ve Švédsku 19 procent mužů, 18 procent jich konzumovalo snus. Do roku 1999 počet kuřáků poklesl na 11 procent, poživatelů snus bylo 27 procent. Nejdůležitější však na celém příběhu je, že výskyt nemocí související s kouřením i počet úmrtí dosahuje ve Švédsku nejnižších hodnot z celé Evropy. Odhaduje se, že celková zdravotní rizika spojená s tabákem snus jsou až o 90 % nižší než u kouření. U rakoviny ústní dutiny je riziko nižší až o 85 % a u rakoviny plic dokonce o 97 %. Rodova zpráva v European Journal of Epidemiology tvrdí, že z téměř 500.000 lidských životů zmařených v důsledku kouření by bylo možné zachránit 40 % – tedy 200.000, kdyby všichni kuřáci přešli na snus.

Za současných legislativních podmínek však snus není těžce závislým kuřákům coby alternativa ke kouření dostupný. Dvanáctiletý zákaz na tento typ tabáku dokládá nekonzistentnost Evropské politiky v této oblasti, kde jsou výrobky údajně regulovány podle jejich zdravotních rizik, možného zneužití a míry návykovosti. Cigarety jsou nejméně regulovaným tabákovým produktem, přestože jsou ze všech výrobků dodávajících nikotin nejrizikovější. Snus je naproti tomu nadále Evropskou unií zakazován.

Minulý prosinec Evropský soudní dvůr zamítl žádost o zrušení tohoto zákazu s odůvodněním, že tento zákaz „není nepřiměřený vzhledem k cíli ochrany zdraví“. Místo toho dostávají závislí kuřáci propagační letáky s návody jak přestat kouřit a je jim nabízena lékařská pomoc při odvykání. Tyto postupy jsou zajisté důležité, avšak jejich výlučné využití přináší ohromné zdravotní náklady, neboť navzdory veškeré snaze je recidiva bývalých kuřáků stále obrovská, a trvající zákaz alternativ ke kouření tabáku na evropském trhu tudíž brání snižování počtu nemocí a úmrtí v důsledků konzumace tabáku.

Navzdory uvedeným závěrům, vypovídajícím o jasných pozitivních dopadech strategie „snižování škod“, se výroční fórum přiklonilo k puristickému přístupu. Odmítlo využít švédský model v boji proti kouření a odsoudilo jej jako pouhý kulturně podmíněný jev. Výhody plynoucí ze snížení zdravotních rizik byly převáženy argumenty, že nahrazení jednoho tabáku jiným by mohlo omezit úplné odvykání.

Aby se příští konference vyhnula dojmu, že se jedná jen o lobbyistickou akci zapřísáhlých bojovníků za omezení tabáku, měla by poskytnout skutečný prostor pro diskusi o alternativních přístupech k omezení negativních zdravotních důsledků tabáku a zvážit omezení zákazu tabáku snus a podobných produktů v Evropské unii.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply