Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Opět nadbytečné zásahy státu

0

Současná vláda se chlubí kde může tím, jak podporuje export českých průmyslových podniků. Nedodává ovšem, že to umí především z prostředků státního rozpočtu, tedy nás všech. Lidově řečeno někomu bere a jinému dává. Tam, kde by podpora nestála daňové poplatníky nic se však chová podivně. Aspoň v souvislosti s vývozem strojírenských komponentů od výrobce ZVVZ Milevsko, které mají sloužit jako vzduchotechnika pro budovanou jadernou elektrárnu v iránském Bušehru. Zdůrazňuji, že se jedná o Irán, prosím nezaměňovat s Irákem, kde vládne totalitní režim pod vedením Saddáma Husaina. Dále zdůrazňuji, že se jedná o vzduchotechnické zařízení a ne žádné komponenty, které by mohly být využity pro výstavbu či rozvoj jaderných zbraní Iránu.

Největšími kritiky našich dodávek jsou představitelé Spojených států a Izraele (zvláště po osobních návštěvách v ČR), kteří vyslovili obavy, že se tak umožní Iránu získat zařízení k dalšímu jadernému výzkumu, případně výrobě jaderných zbraní. Z ekonomického i strategického hlediska je to nesmysl. Je nutné si uvědomit, že elektrárna v Bušehru je před dokončením. Pokud odstoupí naše firma po nátlaku a zákazu vlády od dodávky, stejně nebude dostavbě a zprovoznění elektrárny zabráněno. Možné je i to, že naše zakázka by se prostě hodila jiné zahraniční firmě.

Úsměvné se jeví rozhodnutí vlády, zvláště v okamžiku, kdy ve volbách v Iránu zvítězili reformisté a kdy tito reformisté získali absolutní většinu v parlamentu. Nad tímto výsledkem voleb dokonce vyslovili své uspokojení i představitelé americké administrativy a i jindy ostrá slova ze strany izraelských představitelů státní moci byla zmírněna. Pikantní je, že naše vláda takto rozhodla i přesto, že na začátku roku byly podepsány kontrakty, podle mnoha ekonomických expertů cenově nevýhodné na dodávky strojního zařízení a vybavení elektráren pro Vietnam a Čínu. (Že by tam snad nebyla pošlapávána lidská práva?) Tyto zakázky podle odhadů přinesou firmám nulový zisk a možná i ztráty. Ztráty případně exportní garance se pak pravděpodobně budou muset hradit z různých fondů na podporu vývozu ze státního rozpočtu.

Zásahy ze strany vlády do výrobního programu a smluv soukromé firmy nebývá ve světě příliš obvyklý a týká se opravdu jen výjměčných situací v období válečných konfliktů. Vláda místo aby zametala cestičku českým podnikům, které mají možnost realizovat zakázky v zahraničí a hlavně mají i velkou naději, že za tyto zakázky dostanou zaplaceno, tak jim háže klacky pod nohy. Samozřejmě, že se toto případné omezení nebude týkat pouze jednoho podniku, ale i dalších firem, které pro ZVVZ Milevsko dodávají subdodávky. Rozhodnutí vlády je pikantní i v tom, že se jedná o podnik v regionu s poměrně vysokou nezaměstnaností a jen s velmi malými možnostmi najít alternativní zaměstnání v případě, že podnik ztratí tak velkou a dá se říci i lukrativní zakázku a bude muset propouštět.

Připomeňme si ještě v jiné souvislosti plnění socialistických slibů. Socialistický předseda vlády realizuje po svém a v duchu svých bonmotů i předvolební heslo lidskost proti sobectví. Obzvlášť dobře se lidskost projevuje ve vztahu k nim nominovaným, navrženým a později “vyvrhnutým” ministrům. Zvláště pak k těm starším, kterým se asi nyní bojí podívat do očí (viz. slogany na volebních plakátech). Bojí se jim sdělit své výhrady k jejich činnosti a kuloárově domlouvá jejich výměny. Lidský přístup se projevuje zvláště k těm, kteří mají relativně malý neúspěch, a které dokonce podporují i někteří úředníci z jiných politických stran. Příkladem je ministr pro místní rozvoj pan Císař a ministr vnitra Grulich. Místo toho, aby se uvažovalo o změnách na ministerských postech, kde svou obstrukcí vyvolávají např. zpoždění tak nutné výstavby dopravní infrastruktury, tak se počítá s výměnou ministrů, kteří nepáchají až tak velké škody.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply