Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Panika zpátečníků

0

Světlo světa ještě nespatřilo definitivní znění všech zákonů, které by měly zabezpečit průběh reformy veřejného zdravotního systému a už se objevuje přehršle protestů proti nim. Většinaz nich však má naprosto neracionální jádro. Je způsobena spíše neseznámením se s realitou současného stavu veřejného zdravotního systému a naprostou ignorací dostupných informací, které se vztahují k celému procesu reformy zdravotnictví. Možná je to způsobenoi neschopností příslušných institucí vysvětlit podstatu změn všem zainteresovaným skupinám. Troufnu si tvrdit, že zainteresovanými skupinami jsou téměř všichni obyvatelé ČR (lékaři, zdravotní personál, instituce jako jsou nemocnice, ale i pacienti – pojištěnci).

V současné době frčí vytváření určitých mýtů kolem několika úkonů. Desítky lékařů a mediků např. před pár dny vyšly do ulic, aby protestovaly proti přeměnám fakultních nemocnic na akciové společnosti. Nevím, kde se na sklonku druhého desetiletí od začátku transformace české ekonomiky vzal pejorativní pohled na možnost použití právní formy akciové společnosti při přeměně univerzitních nemocnic. Přeměna akciové společnosti umožní daleko lépe ekonomicky řídit tyto instituce než tomu je u dávno nevyhovující, překonané právní formy příspěvkových organizací. Forma akciové společnosti umožní stanovit jednoznačná pravidla při výkonu vlastnických práv, umožní daleko lepší hospodaření. Samotná forma akciové společnosti by mohla přispět k daleko lepšímu a kvalitnějšímu vzdělávání nových lékařů, zlepšení samotné výzkumné činnosti a v neposlední řadě by umožnila zavádět co nejdříve nové vědecké metody při léčení. Zavedení efektivnosti do řízení těchto institucí by přece neznamenalo omezení jejich činnosti. Naopak umožní uvolnit finanční prostředky pro hlavní předmět poskytovaných služeb. Nejméně patnáct, možná i více let, si mnozí lékaři stěžovali na nejasnosti při financování chodu fakultních nemocnic. Teď je jedinečná šance jak i prostřednictvím vlastnických vztahů a vlastnických práv tyto lapsusy napravit. Zatím v žádných dostupných materiálech, které by vycházely ze záměru ministerstva zdravotnictví, nebylo konstatováno, že by vlastnictví akcií zamýšlených univerzitních nemocnic mělo přejít do jiného než veřejného sektoru. Podle posledních návrhů by univerzita měla získat 34%, což je v podstatě podle našeho obchodního zákoníku blokační minorita a stát by měl 66%. Dá se tedy říci, že v podstatě by univerzitní nemocnice byly v rukou veřejného sektoru. Předpokládám, že medikové, kteří pobíhali v ulicích Prahy s truhlou, tyto informace nevěděli, protože jinak si jejich počínání neumím vysvětlit.

Mnoho povyku pro nic je spuštěno i kolem přeměny zdravotních pojišťoven na akciové společnosti, případně následný převod akcií některých z nich do soukromých rukou. Tento proces je vyloženě přátelský především k pojištěncům, kteří na trhu zdravotních služeb mají zatím v podstatě nejmenší ochranu. Těžko se domáhají svých práv a těžko mohou tyto služby reklamovat.

Hned úvodem k této problematice nutno připomenout, že ve všech záměrech ministerstva zdravotnictví se počítá s tím, že VZP, která má dominantní postavení na trhu poskytování zdravotního pojištění v České republice, má být zachována jako státní akciová společnost. Ten kdo by chtěl dosáhnout lepších služeb od zdravotní pojišťovny, by si tak mohl vybrat z přehršle zdravotních pojišťoven, které by byly postupně privatizovány. Ten, kdo by měl obavy, že by zdravotní pojišťovny mohly přijít k úhoně, mohl by klidně zůstat u VZP. V návrzích se až překvapivě razantně zvyšuje dohled nad všemi pojišťovnami a opět by to mělo být ve prospěch pojištěnců. Ten, kdo brání navrhovaným změnám, ten chce dál tolerovat málo efektivní systém veřejného zdravotního pojištění. Zároveň chce dále zneužívat informační asymetrie, které při procesu zavádění reforem veřejného zdravotnictví existují. Navrhované změny ministrem zdravotnictví nejsou jen ve prospěch pojištěnců, ale i těch, kteří jsou v tomto systému zaměstnáni. Postupně by se mohli přibližovat k platovému ohodnocení, které znají ve vyspělých zemích. Setrvání na současném systému však zakonzervuje stávající stav. Křičením na náměstí a podporou odborářů se možná na chvíli zbaví této frustrace, ale odboráři jim větší koláč nepřinesou.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply