Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Platí na korupci tvrdá ruka?

0

Ministr vnitra Ivan Langer se netají tím, že hodlá použít v boji protikorupci tvrdá opatření. Zřídí nové justiční orgány a zavede tvrdšípostihy vládních úředníků. Je to logická reakce na způsob boje protikorupci, který prosazovaly předchozí české vlády. Shodou okolností mělMikoláš Dzurinda v roce 1998 podobnou vizi jako nynější český ministrvnitra. Pojďme se tedy poučit ze zkušeností slovenské vlády.

Snad každý ví, že boj s korupcí na Slovensku byl běhemDzurindovy vlády tvrdší než u nás. Byly zavedeny tvrdší postihy, zřízenspeciální soud boje proti korupci, odposlouchávalo se, skrytě senatáčelo a také byl použit agent provokatér. Není se co divit, to, cose dělo na Slovensku před rokem 1998, bylo někdy srovnáváno s „válkougangů“. V České republice byl ale způsob boje s korupcí opačný. AčkoliZeman proklamoval tvrdý boj, prakticky nikoho nechytil. Když srovnámevývoj odhalených a objasněných trestných činů spojených s korupcí,zjistíme, že po nástupu Miloše Zemana do vlády se v tomto ohleduprakticky nic nedělo, spíš naopak. Špidlova vláda v trendu pokračovala.Na Slovensku byl ale vývoj opačný. Represe nabrala na obrátkách a bojproti korupci sklízel ovoce.

Zarážející je ale poslední sociologický průzkum Evropské bankypro obnovu a rozvoj provedený v roce 2006 a známý jako Life inTransition. Průzkum hodnotí situaci v ČR takto: „Lidé zřídka poskytují´protiprávní platby´ veřejným představitelům. Důvěra ve společenskézřízení také výrazně od roku 1989 neklesla. Největší důvěra jepřikládána finančnímu systému následovanému úřadem prezidenta aozbrojeným složkám.“ Šetření na Slovensku EBRD uzavírá takto:“´Protiprávní platby´ veřejným představitelům jsou zde v průměručastější než ve zbytku CEB (Středoevropské a pobaltské státy). Důvěrave společenské zřízení po roce 1989 lehce poklesla. Největší důvěře setěší ozbrojené složky následované finančním systémem a úřademprezidenta.“

Co tyto závěry znamenají? Jednoduše to, že z pohledusociologických průzkumů EBRD je dnes korupční situace v ČR lepší než naSlovensku. Pak nás ale musí napadnout důležitá otázka: Jak je možné, žeje na Slovesku korupční situace horší než v ČR i přes to, že slovenskávláda bojovala s korupcí mnohem tvrději než vláda česká?

Určitě se najde mnoho odpovědí. Také se najdou lidé, kteří budouzpochybňovat vypovídací schopnost předložených závěrů sociologickýchprůzkumů. Nejedná se zde ale o sociologické průzkumy, které pokládajíotázky typu: „Myslíte si, že je vláda zkorumpovaná?“ Takové průzkumyjsou neprůkazné. Odráží v sobě proměnlivou náladu respondentů vyvolanoutřeba nově odhaleným korupčním skandálem. EBRD se ani nesnaží o to, codělá například Transparency International ve svém CPI, které se snažíkvantifikovat mnohdy nesourodé sociologické průzkumy. Transformacesubjektivních dat do jednoho čísla je neprůkazná.

EBRD ale hodnotí osobní zkušenost, kterou má respondent súřadem. Ptá se, jak často se setkává s nelegálními platbami směřovanýmik veřejným zástupcům. Jednoduše řečeno, jak často poskytuje úplatky.Když tedy uvážíme, jak EBRD hodnotí korupční situaci v obou zemích,nezbývá nám než se ptát: Jak je možné, že lidé na Slovensku mají většízkušenosti s uplácením než lidé v České republice? Že by represe naSlovensku nefungovala?

Tento závěr ale neznamená, že se slovenské vládě nic nepovedlo.Jiný průzkum Světové banky ve spolupráci s Evropskou bankou pro obnovua rozvoj (BEEPS) položil podobnou otázku v roce 2002 a 2005 zahraničními domácím podnikatelům působícím jak v ČR, tak na Slovensku. Vprůzkumech bylo zjištěno, že podnikatelé na Slovensku v roce 2002podpláceli asi trojnásobně vícekrát než podnikatelé v ČR. V roce 2005se situace prakticky vyrovnala.

Šetření prakticky dokládá, že rozdíl v kvalitě podnikatelskéhoprostředí v obou zemích byl v roce 2002 značný. Vyplývá z něj i to, žepodnikatelské prostředí se na Slovensku do roku 2005 rapidně zlepšilo.Proč ale podnikatelé hodnotí korupční situaci na Slovensku v roce 2005prakticky stejně jak podnikatelé v ČR, zatímco občané Slovenska opoznání hůře než občané ČR? Podnikatelé totiž běžně nehodnotí zdravotnísystém, vzdělávací systém nebo běžný styk s policejními složkami, alespíš hodnotí jednání s úřady, které mají přímý vliv na jejichpodnikatelské aktivity. Takovým úřadem je třeba živnostenský nebofinanční úřad. Zdravotní systém, vzdělávací systém nebo policejní prácebyla ale občany v obou zemích hodnocena jako nejzkorumpovanější.

Jaké je tedy naše poučení? Dzurindova vláda, známá snahoupodporovat svobodné podnikání tím, že programově více méně úspěšněvytvářela podmínky pro snazší chod podnikatelských aktivit naSlovensku, zlepšila také korupční situaci v této oblasti. Naproti tomureprese v systémech, které prakticky žádnou hlubší institucionálnízměnou neprošly (zdravotní systém, školství, policejní složky), jakukazuje zkušenost, nepomohla. Represe prostě sama o sobě nefunguje,pokud není provázena reformou!

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply