Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Poslanec Kvapil a zákaz nočního a nedělního prodeje

0

Dnešní (vlastně včerejší!) výtisk Lidových novin se v rubrice téma zabývá snahou odborářů a  nezanedbatelné skupiny poslanců zakázat noční prodej v supermarketech a hypermarketech. Poslanec Tomáš Kvapil (KDU – ČSL) navíc prosazuje i zákaz nedělního prodeje, a to s tímto „odůvodněním“:

„Jsme strana rodinně orientovaná. Myslím, že v neděli by se rodiče měli věnovat dětem a ne nakupovat. Pokud v zákonu nebude zahrnuta i neděle, nemusíme ho podpořit.“

Tváří v tvář této nehoráznosti pana Kvapila zůstává člověku rozum stát. Předně pokud má být cílem autoritativně zabránit tomu, aby se v neděli rodiče věnovali čemukoli jinému než dětem, pak by to přinejmenším vyžadovalo úředně zakázat jakoukoli výdělečnou činnost v tento den. Ostatně, pracovní činnost jistě zabere více času než návštěva supermarketu. Za druhé, pokud pan Kvapil chce „pouze“ zamezit tomu, aby se v neděli nakupovalo, pak je obtížně pochopitelné, proč se tento zákaz má vztahovat jen na obchody „s rozlohou větší než dvě stě metrů čtverečních“? Ve skutečnosti jde totiž o typické protekcionistické opatření, které má uměle znevýhodnit hypermarkety atd. ve prospěch jejich konkurentů z řad „drobných živnostníků“ (viz též David Lipka – Pomni, abys den sváteční světil!). Z toho pohledu je Kvapilův výrok bohapustou a pokryteckou ad hoc „racionalizací“. Konečně, z jakého titulu si vůbec Kvapilové a jemu podobní osobují právo zakazovat mírumilovné, oboustranně výhodné směny?  Předpokládám, že kdyby pan Kvapil byl vyznavačem Islámu, prosazoval by úřední zákaz denního prodeje v měsíci Ramadán, kdy mají muslimové podle Koránu držet přes den půst. Příště bude Kvapil nejspíše navrhovat zákaz nedělního prodeje jídel v restauracích s tím, že rodina se má podle jeho názoru sejít pohromadě doma alespoň u nedělního oběda.

Druhý argument, který Kvapil nabízí, není ovšem o nic lepší:

„Jsem z Moravy a dobře vím, že zaměstnanci supermarketů jsou často zaměstnavateli vykořisťováni, protože je tam velká nezaměstnanost.“

Úžasné. Řešením je zakázat zaměstnancům supermarketů pracovat v neděli a v noci – pak mnozí z nich vskutku již nebudou „vykořisťováni“, nýbrž rozšíří řady tamějších nezaměstnaných. A protože se jejich pracovní příležitosti uměle omezí, budou se chtě nechtě muset podrobit ještě většímu „vykořisťování“ ze strany ostatních zaměstnavatelů.

Kvapil by si měl důkladně zapsat za uši, že nejefektivnější ochranou zaměstnance před „vykořisťováním“ je to, že dotyčný zaměstnanec může „hlasovat nohama“, tj. může odejít k jiné firmě, která mu nabízí výhodnější podmínky.  Tento způsob ochrany ovšem stěží může fungovat, když díky systematickým nesmyslným vládním zásahům vznikne na trhu chronický a „excesivní“ převis nabídky práce nad poptávkou po ní. Aneb jak konstatuje Anthony de Jasay ve svém článku The Doctrine of „Unequal Exchange“: The Last Refuge of Modern Socialism?:

There is, however, a set of „abnormal“ conditions where the commonsense view would not hesitate to hold that the „bargaining power“ of workers is uniformly and permanently weaker than that of the employers. This condition is that of the chronically high unemployment that has prevailed in „core“ Europe, notably in Germany and France, with only brief interruptions for three decades. For while under full employment the worst that can happen to a worker if he holds out for better conditions or refuses to accept worse ones is that he has to look for another job, under chronic unemployment the worst that happens to him if he loses his job is arguably very bad indeed.

The irony of it all is that chronically high unemployment is the unmistakable product of the very policies, pursued ever more intensively over the last thirty years, that socialist governments of all hues have put in place to make income distribution more equal, protect the workers, achieve „social justice“ and banish „unequal exchange“. It is thanks to these policies that „globalisation“, the export of jobs and the flight of enterprise, has come to present a genuine menace to the ordinary worker. Not for the first time, his avowed advocates are proving to be his worst enemies.

Jinými slovy, vláda a Kvapilové tohoto světa nejprve „úspěšně“ vytvoří stav, kdy zaměstnanci jsou díky chronické a vysoké nezaměstnanosti „vykořisťováni“, aby pak mohl prostému lidu prokázat svou usilovnou péči o „obecné blaho“ tím, že tento stav ještě dále zhorší. Velectěnému panu Kvapilovi tímto slavnostně uděluji velké „nevermore“ za jeho demagogii a ignoranství.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply