Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Přechod na euro a ceny, co čekat?

0

Euro vtrhlo do Slovinska, čímž se rozšířil počet zemíeurozóny na třináct. Ostře sledovaným jevem provázejícím konverzi na euro jepohyb cen. Slovinsko poskytlo další zkušenost, ne nepodobnou přechozím. Jak setedy chovají při přechodu na euro ceny?

Obecně řečeno – „jak které“.K hledání jasnější odpovědi máme po ruce několik nástrojů. Jednímz nich je tzv. index spotřebitelských cen (CPI), jenž je sice nejvícesledovaným ukazatelem všeobecného růstu cen, ovšem odpověď nám podáneuspokojivou. Index je sestaven na spotřebním koši pomyslné průměrnédomácnosti, v němž mají kupříkladu ceny aut vyšší váhu než ceny mléčnýchvýrobků, zeleniny či pečiva. Cenové pohyby ve všech položkách koše jsou vefinále zagregovány do jednoho čísla.

Slovinsko v tomto ohledusepsalo již dobře známý příběh. Nijak vysoký růst cen měřený CPI, přesto se natvářích spotřebitelů objevil rozčarováný výraz. Čím to? Není divu, spotřebitelejednoduše nezajímá agregát typu CPI zkonstruovaný primárně pro potřebystatistiky a měnové regulace. Spotřebitele zajímají konkrétní ceny s nimižje obsah jejich peněženek denně při nákupech konfrontován. V CPI může býtrůst cen třeba zeleniny vykompenzován snížením cen například mobilníchtelefonů. Jenže zatímco mobilní telefon nakupujeme jednou za čas, denněvynakládáme velké prostředky na nákup potravin a dalších nezbytných položek.

Můžeme se tedy s rovnoměrnýmvývojem CPI v době přechodu na euro spokojit? Jak je jistě zřejmé, taknikoli. Nikdo nenakupuje za průměrnou cenu, ale za konkrétní. Každý má svůj vlastníkoš statků a služeb, jejichž ceny bedlivě sleduje. Odhoďme tedy agregát typuCPI v dáli a pozvěme si k obecnějším závěrům o účincích eura na cenyjiné údaje či ukazatele, které vypoví reálnější příběh. Jelikož reakce ahodnocení Slovinců je podobné německému rozpoložení, vezměme si za nápovědu dnesjiž dobře zmapované stopy konverze u našich západních sousedů.

Na moment zpět k CPI. Tenlze přirozeně rozložit na několik složek, což obnažuje pohyby v jednotlivýchsegmentech. Důležitým poznatkem je, že v období konverze došlok signifikantnímu růstu cen ve skupině potravin. Opačným směrem působilmomentálně výraznější pokles ceny ropy, který v CPI růst cen potravin „zamaskoval“.Pokročme k dalším alternativám. Více psychologickým než statistickýmpohledem je tzv. index vnímané inflace, jež staví na přímém hodnocení cenovéhovývoje spotřebiteli. Výsledkem takového měření v Německu byly diametrálněodlišné údaje o růstu cen, až třikrát vyšší než vykázaný CPI.

Kde hledat pravdu? Pokusme se všerozklíčovat. Ceny jsou dané zejména množstvím peněz v ekonomice. Změní-lise zásoba peněz přepočítáním zůstatků na účtech, výměnou hotovosti či konverzíčástek ve smlouvách, ale ve stejném poměru a směru nenásledují množství peněz ivšechny ceny, budou při novém množství peněz v ekonomice některé cenypříliš vysoko či nízko oproti situaci před konverzí. U mnoha cen se právěpopsané stalo skutečností, jejich změny neodpovídaly z různých důvodůzměně celkové peněžní zásoby, což vedlo ke snížení reálné kupní síly obyvatel.Nutno poznamenat, že tomuto vývoji nezabrání ani co nejpropracovanější výpočet„správného“ konverzního poměru.

Němci v reakce na růstcitlivých cen pro euro vytvořili slovní hříčkou přezdívku teuro. Ohlasy ze Slovinskamluví podobným jazykem. Nešlo ovšem pouze o Německo a Slovinsko, konverzepřinesla koncentrovaný růst některých cen a nespokojenost občanů i v mnohadalších zemích eurozóny. Ve zmiňovaném Německu byl cenový šok tak silný, ženěmecké hospodářství čelilo silnému poklesu spotřebitelské poptávky, ježnásledně spustila cenovou válku mezi obchodními řetězci. Vzniklá nerovnováha seprostě začala postupně napravovat, ovšem nalezení rovnováhy mezi kupní silou acenami nemusí být rovnou výhrou.

Institucionální uspořádánídnešních ekonomik propojuje inflační očekávání, které může být růstem cen přikonverzi zvýšeno, s prosperitou ekonomik. Cenový růst a vnímaný pokleskupní síly se může přelít do zvýšených požadavků odborů na růst mezd či vést kdlouhodobému ukotvení vyšších inflačních očekávání. Z německých dat lzerychlejší růst mezd po přechodu skutečně vyčíst. Uklidnit občany, že zavedeníeura neznamená růst cen se nevede, a po takových zkušenostech s eurem semožnost přesvědčení posouvají do oblasti utopie. ECB po přijetí eura veSlovinsku tuto porážku již oficiálně přijala.

Jaké plynou z dosavadníchzkušeností závěry pro Českou republiku? Rozhodne-li se politická elita přijmouteuro, spotřebitelé se zejména u každodenně nakupovaného zboží a služeb mohoupřipravit na cenový růst a tím dočasný pokles kupní síly. Trh si po narušenízačne zpět hledat svoji rovnovážnou úroveň, ovšem např. v Německu se fázehledání protáhla až na několik čtvrtletí. Nemalé důsledky z toho přirozeněplynou i pro podnikatele, právě oni budou reagovat na změněnou spotřebitelskoupoptávku cenovými úpravami.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply