Keňský ekonomický expert James Shikwati (35) tvrdí, že pomocAfrice více škodí než pomáhá. Velký zastánce globalizace hovořil s DERSPIEGEL o ničivých vlivech Západní rozvojové politiky v Africe,zkorumpovaných vládcích a o tendenci zveličovat problém s AIDS.
SPIEGEL: Pane Shikwati, na summitu G8 v Gleneagles sebude hovořit o zesílení rozvojové pomoci Africe…
Shikwati: … probůh, jenom prosím přestaňte.
SPIEGEL: Přestaňte? Rozvinuté země Západu chtějí eliminovathlad a chudobu.
Shikwati: Podobné snahy ničí náš kontinent již 40 let. Pokudchtějí průmyslové země opravdu pomoci Afričanům, pak by měli konečně zastavittuto příšernou pomoc. Země, do nichž plyne nejvíce rozvojové pomoci, jsousoučasně v nejhorším stavu. Navzdory miliardám, které byly nality doAfriky, zůstává kontinent stále chudý.
SPIEGEL: Máte vysvětlení pro tento paradox?
Shikwati: Pomocí peněz ze subvencí jsou financovány obrovskébyrokratické aparáty, je podporována korupce a samolibost, Afričané se neučíbýt nezávislými, nýbrž žebráky. Rozvojová pomoc navíc oslabuje místní trhy adusí ducha podnikání, kterého tak zoufale potřebujeme. Je to opravdu takabsurdní, jak to zní: Rozvojová pomoc je jedním z důvodů africkýchproblémů. Pokud by Západ zastavil tyto platby, obyčejní Afričané by si tohovůbec nevšimli. Tvrdě zasaženi by byli pouze funkcionáři. Proto tvrdí, že by zastavenítéto rozvojové pomoci znamenalo konec světa.
SPIEGEL: I v zemi jako je Keňa lidé stále umírajíhlady. Někdo jim musí pomoci.
Shikwati: Ale musí to být samotní Keňané, kdo jim pomohou.Když je v Keňské republice sucho, volají naši zkorumpovaní politiciokamžitě o pomoc. Toto volání se dostane až k Světovému potravinovémuprogramu Spojených národů (United Nations World Food Program), což je masivníorgán aparátčíků v absurdní situaci. Na jedné straně jsou oddáni bojiproti hladu, ale na straně druhé musejí čelit nezaměstnanosti v oblastech,kde byl hlad eliminován. Je zcela přirozené, že rádi vyslyší žádost o vícepomoci. A není neobvyklé, že požádají o trochu více peněz, než příslušnáAfrická vláda původně žádala. Potom předají žádost svému vedení a zanedlouho seněkolik tisíc tun obilí plaví do Afriky…
SPIEGEL: … obilí, které převážně pochází od silněsubvencovaných evropských a amerických zemědělců …
Shikwati: … a pak nakonec toho obilí skončív přístavu v Mombase. Část jde často přímo do rukou politiků, kteříji předají svým vlastním kmenům, aby tak podpořili svou volební kampaň. Dalšíčást zásilky skončí na černém trhu, kde je obilí obchodováno za velmi nízkéceny. Místní zemědělci mohou rovnou zahodit motyky – nikdo nedokáže konkurovatSvětovému potravinovému programu Spojených národů. A protože zemědělci tvářív tvář takovému tlaku krachují, nemá Keňa žádné rezervy, z nichž byčerpala v případě, že by opravdu přišel hladomor. Je to jednoduchý, avšaksmrtící kruh.
SPIEGEL: Pokud by Světový potravinový program nic neudělal,pak by lidé umírali hlady.
Shikwati: Nemyslím. V takovém případě by Keňané bylipro změnu přinuceni začít obchodovat s Ugandou či Tanzanií, a nakupovattam jídlo. Tento typ obchodu je pro Afriku životně důležitý. Přinutil by nászlepšit naši infrastrukturu a více otevřít hranice, které byly mimochodemvytvořené Evropany. Také by nás donutil zavést zákony podporující tržníhospodářství.
SPIEGEL: Byla by Afrika doopravdy schopna sama řešit svéproblémy?
Shikwati: Samozřejmě. Hlad by neměl být problémem většinyzemí jižně od Sahary. Navíc tu jsou obrovské zásoby nerostných zdrojů: ropa,zlato, diamanty. Afrika je vždy zobrazována jako trpící kontinent, ale většinačísel je značně přehnaných. V rozvinutých zemích si myslí, že by Afrikabez rozvojové pomoci vymřela. Ale věřte mi, Afrika existovala i před tím, nežjste vy Evropané přišli. A také jsme na tom nebyli až tak špatně.
SPIEGEL: V té době ale neexistovalo AIDS.
Shikwati: Pokud bychom uvěřili všem těm strašlivým zprávám,pak by měli být všichni Keňané dnes už mrtvi. V současnosti všudeprobíhají testy a ukazuje se, že byly staré údaje značně přehnané. Nejsou žádnétři miliony nakažených Keňanů. Je jich pouze jeden milion. Malárie je stejněvelký problém, ale lidé o ní hovoří jen zřídka.
SPIEGEL: Čím to je?
Shikwati: AIDS je velký byznys, možná největšív Africe. Nic nedokáže vygenerovat tolik finančních prostředkůz pomoci, jako šokující údaje ohledně AIDS. AIDS je tu politickou nemocí aměli bychom být v souvislosti s ní velmi skeptičtí.
…
SPIEGEL: Po Druhé světové válce se Německo dokázalo postavitna vlastní nohy jen díky Američanům, kteří skrze Maršalův plán nalili do zeměpeníze. Neoznačil byste to za úspěšnou rozvojovou pomoc?
Shikwati: V případě Německa bylo třeba opravit pouzezničenou infrastrukturu. Navzdory ekonomické krizi Výmarské republikybylo předválečné Německo vysoce rozvinutou zemí. Škody vzniklé přitsunami v Thajsku mohou také být napraveny trochou peněz a nějakou toupomocí s obnovou. Afrika však musí udělat první kroky k modernímusvětu sama. Musí dojít k posunu v myšlení. Musíme se přestat na sebesamotné dívat jako na žebráky. V dnešní době se na sebe Afričané dívajíjako na oběti. Na druhou stranu si nikdo neumí představit Afričana jakopodnikatele. Ke změně stávající situace by dopomohl odchod organizacízprostředkovávajících pomoc.
SPIEGEL: Pokud by to udělaly, pak by okamžitě zaniklo mnohopracovních míst …
Shikwati: … pracovních míst, která byla hlavně vytvořenauměle a deformují realitu. Pracovní místa u těchto organizací jsou samozřejměvelmi oblíbená, a proto po nich existuje velká poptávka. Když taková organizacepotřebuje řidiče, uchází se o toto místo tucty lidí. A protože jeneakceptovatelné, aby řidič nějakého humanitárního pracovníka mluvil jen svýmrodným jazykem, musí uchazeč mluvit plynně anglicky – a musí se takév ideálním případě umět vhodně chovat. Skončíte tak u nějakéhoAfrického biochemika, který vozí humanitárního pracovníka, distribuuje evropskéjídlo a bere práci místním zemědělcům. To je prostě šílené!
SPIEGEL: Německá vláda se může pyšnit tím, že důkladněsleduje příjemce své finanční pomoci.
Shikwati: A jaký je výsledek? Katastrofální! Německá vládaposlala peníze Rwandskému prezidentu Paulu Kagame. To je člověk, jenž má nasvědomí milióny mrtvých – ty, které jeho armády zavraždily v sousední zemiKongo.
SPIEGEL: Co by tedy měli Němci dělat?
Shikwati: Pokud chtějí opravdu bojovat s chudobou, pakby měli zcela zastavit rozvojovou pomoc a dát Africe šanci zajistit si svévlastní přežití. Nyní je Afrika jako dítě, které volá po své pečovatelce,kdykoliv se něco pokazí. Afrika by se měla postavit na vlastní nohy.
Část rozhovoru z http://service.spiegel.de/cache/international/spiegel/0,1518,363663,00.html
