Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Rakušan je, když…

0

Liberální ekonomové mohou otestovat hloubku svého přesvědčení ve speciální anketě

Dokončení v titulku zmíněné definice by bylo jednoduché, kdybychom nezůstali u vědní disciplíny této rubriky. „Rakušanem“ se totiž v jejím kontextu rozumí vyznavač rakouské školy liberálního ekonomického myšlení. Tento směr má kořeny ve střední Evropě ve dvacátých a třicátých letech minulého století a jeho nejvýznamnějšími proponenty a zároveň zakladateli se stali Ludwig von Mises a především jeho žák Friedrich August von Hayek, nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1974. Oba byli původem Rakušané – odtud rakouská ekonomická škola. A jak tedy zjistíte, zda-li jste, nebo nejste „Rakušan“? Pomůže vám k tomu speciální kvíz, který nedávno připravil americký Mises Institute, zřejmě stále nejvýznamnější pracoviště plně se hlásící k rakouské liberální tradici.

Co dělal Hoover

Anketa sestává z pětadvaceti otázek týkajících se nejvýznamnějších okruhů, jimiž se zabývá ekonomická věda – od soukromého vlastnictví přes kapitál, mzdy a úrokové míry, životní prostředí, zdroje ekonomického růstu, rovnost a spravedlnost až po válku a válečné výdaje. Nabízené odpovědi jsou koncipovány tak, že jedna z nich je vždy „rakouská“, další „chicagská“, dále „keynesiánská“ a konečně „socialistická“. Za každou rakouskou odpověď získáte čtyři body, za ještě liberální chicagskou dva body, keynesiánská je ohodnocena bodem jedním a socialistická – nijak překvapivě – žádným. Po vyplnění testu obdržíte vyhodnocení včetně rozboru, která odpověď patří k té které škole. Výsledné skóre vám tedy ukáže, jak blízko či daleko stojíte od pomyslného liberálního ideálu, stanoveného maximálním možným ziskem 100 bodů. Byť jsou některé odpovědi zjednodušené, dávají poměrně přesnou představu, z jakých základních premis a předpokladů zmíněné školy vycházejí a jak se dívají na problémy, které zkoumá ekonomická věda. Jako na příklad se podívejme na jednu z položených otázek, která je do značné míry klíčová pro praktické hospodářské politiky moderních států: Co bylo příčinou tzv. Velké deprese a jak efektivní byl New Deal prezidenta Roosevelta? V anketě jsou nabízeny následující odpovědi: a) Krach na burze v roce 1929 byl jen vnějším znakem nezbytné korekce přehřáté americké ekonomiky. Místo toho, aby Hooverova vláda nechala recesi pročistit hospodářství Spojených států, začala jej regulovat a omezovat zahraniční i vnitřní obchod, což situaci neustále zhoršovalo. New Deal nebyl nic jiného než zavedení centrálního plánování, cenových regulací a byrokracie do americké ekonomiky a ta se až do doby po druhé světové válce z recese nevzpamatovala. Odpověď b): Všechny tržní ekonomiky procházejí periodicky obdobím recese, nicméně Hooverova vláda nereagovala včas a místo intervencí zvolila přístup laissez-faire. New Deal, ačkoli v mnoha ohledech chybný, byl krokem správným směrem, který podpořil agregátní poptávku. A tam, kde nestačil New Deal, dokončila dílo válečná ekonomika. Nabízená varianta c) hovoří o tom, že Velká deprese ukázala veškerá negativa tržního systému a New Deal byl pouze špatným pokusem zachránit trh před sebou samým. Nejednalo se o experiment s centrálním plánováním, ale o pokus, jak zachránit upadající kapitalistickou ekonomiku. Hlavními příjemci zisků z New Dealu byly velké korporace. Úspěch přineslo až válečné centrální plánování a celonárodní mobilizace všech zdrojů. Konečně poslední možná odpověď zní d): Velká deprese začala jako běžný hospodářský cyklus, jemuž ale bylo možné čelit včasnou monetární expanzí, což ale Hooverova vláda ani Federální rezervní systém včas nepochopily a nechaly zkolabovat celý bankovní systém. Roosevelt sice správně odtrhl americký dolar od zlatého standardu, ale chybně zavedl regulace do amerického hospodářství. Byla to druhá světová válka, a nikoli New Deal, co Velkou depresi ukončilo.

Smír neexistuje

Tak si vyberte. Zábavné na této otázce je, že ukazuje, jak se čtyři ekonomické školy nejsou schopny shodnout ani na tom, co bylo příčinou tolik propírané a ze všech úhlů analyzované Velké deprese (zda monetární expanze ve dvacátých letech, nedostatečná agregátní poptávka, vnitřní nestabilita kapitalismu či špatná měnová politika Federálního rezervního systému), jak vlastně jednala Hooverova vláda (silně zasahovala do ekonomiky, nedostatečně zasahovala, plně ji ponechala působení tržních sil), kdy vůbec období deprese skončilo (nástupem New Dealu, počátkem druhé světové války, válečným centrálním plánováním, naopak až po válce, kdy byla velká část regulací zrušena) a jaké poučení z Velké deprese plyne (vládní zásahy do peněžního systému způsobují ekonomické krize, proto by měl stát demonopolizovat měnovou emisi, centrální bankéři by měli více sledovat hospodářský cyklus a zasahovat, kapitalismus se ukázal jako neživotaschopný systém, případně že by vlády měly využívat všech nástrojů fiskální a měnové politiky k vyrovnávání tržních selhání, k nimž patří opakující se ekonomické krize). Některé odpovědi se sice částečně překrývají, ale většina z nich se navzájem zcela vylučuje. Smír mezi nimi neexistuje, stejně jako neexistuje mezi jednotlivými ekonomickými školami. Ale zkraťme to: až nebudete mít o dlouhých zimních večerech co dělat a budete se chtít relativně přístupnou formou pobavit nad spory ekonomických škol nebo se něco dozvědět či si udělat vlastní názor, tak máte možnost na www.mises.org. Stačí v pravé části stránky kliknout na ikonu „Quiz: Are you an Austrian?“ („Kvíz: Jste Rakušan?“). A pro zvědavce na závěr: identifikace odpovědí na zmíněnou otázku k Velké depresi je: a) rakouská škola, b) keynesiáni, c) socialisté a d) chicagští monetaristé.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank. Naším cílem je propagace myšlenek svobody jednotlivce, volného trhu, minimální vlády a míru.

Leave A Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.