Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Resuscitace zdravotnictví

0

Před 14 dny jsem na tomto místě popsal některé neduhy našeho systému veřejného zdravotnictví a  slíbil jsem nástin návrhů nezbytných opatření pro zastavení zhoršování situace ve zdravotnictví. Zde jsou některé kroky, které by mohly vést k jeho stabilizaci a následně k vyvedení ze stavu těsně před klinickou smrtí.

1. Musí být připraven a schválen legislativní rámec, který umožní vlastníkům (zřizovatelům) zdravotnických zařízení zvolit pro ně nejvhodnější formu jejich provozování. Ať už to bude akciová společnost, společnost s ručením omezeným, veřejně prospěšná společnost či jiná právní forma.

2. S předchozím bodem souvisí převedení všech kompetencí včetně finančních na subjekty, které nesou zodpovědnost za poskytování zdravotní péče. Není možné, aby např. o výši platů zaměstnanců v nemocnicích rozhodovali ministři pomocí vyhlášek a nařízení, ale množství  peněz ponechali na stejné úrovni jako před změnou.

3. Nezbytností je zavedení standardního stanovení cen zboží a služeb v oblasti zdravotní péče na základě vztahu nabídky a poptávky. Cena je především nositelem informací pro všechny zúčastněné osoby systému (občany – pacienty, lékaře, pojišťovny, aj.). Většina úkonů je hrazena pojišťovnami. Některé úkony nad rámec pojištění  si platí pacient sám.

4. Zavedení  opravdového „pojišťovacího“ principu do zdravotního pojištění například pomocí  bonusů (slev), malusů (přirážek) aj. Jako o  alternativně lze uvažovat o  zavedení „pokladenského systému“. Občan by platil zdravotní daň (dnešní zdravotní pojištění), za kterou by mu byla poskytována garantovaná péče (vymezovaná zákonem, upřesňována a aktualizována  vyhláškou) včetně hrazení nákladů drahých operací. Zůstává tak zachován solidární systém. Nepovinnou složkou „zdravotní daně“ by se pro občana mohl stát „nákup“ jim svobodně vybraného pojistného produktu u  některé ze vzájemně si konkurujících zdravotních pojišťoven.

5. Podstatné zvýšení plateb za „státní“ pojištěnce. Nestačí zvýšit platbu o 20 – 40 Kč, ale nejméně o 150 – 200 Kč za každého státního pojištěnce a kompenzovat tak dluh, které tu zanechaly předchozí i současné socialistické vlády.

6. Zavedení motivace pojištěnců formou určité spoluúčasti k uvědomění si ceny zdravotní péče (kolik stojí léky, kolik jednotlivé zdravotní úkony). Zvýší se tak  motivace k péči o vlastní zdraví. Pojišťovny tak mohou zavést slevy a přirážky při platbě zdravotního pojištění.

7. Zavedení individuálních zdravotních účtů v elektronické podobě, které by mohly být kombinovány s elektronickým chorobopisem (někdy se nazývá zdravotní knížka). Po souhlasu pacienta a zadání hesla či přístupového klíče by ošetřující lékař měl přístup ke všem dříve zjištěným a léčeným anamnézám. Zvýší se tak i účinnost kontroly provedených úkonů.

8. Zavedení spoluúčasti na služby nesouvisející přímo s výkonem lékařských úkonů (ubytování, stravování a ostatní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních, přeprava nemocných, hygienické potřeby aj.).

9. Zavedení vyšší spoluúčasti za platby u „nadstandardních“ medikamentů, zdravotních pomůcek či náhrad (tam kde existuje alternativa).

10.  Převedení kompetencí s vyplácením nemocenských dávek na zdravotní pojišťovny.

Výše uvedený výčet nezbytných opatření není úplný, musel by  pokračovat. Vlastní  kapitolou  by mohly být vnitřní úspory systému. Mohly by spočívat ve snížení plýtvání léky, snížení duplicit  vyšetření, zlepšení diagnostiky, optimalizace počtu akutních lůžek, ale také zbavení se nekvalitních poskytovatelů zdravotní péče.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply