Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Rovná daň a její dopady na společnost

0

Existuje řada prací, které se snaží analyzovat empirické dopady systému rovné daňové sazby v zemích, kde byla tzv. rovná daň v té či oné podobě zavedena. Vyčíslují změny růstu HDP, daňové příjmy, změny ve vyhýbání se daňové povinnosti a mnoho dalších položek, které mají údajně být rovnou daní ovlivněny. Jak ovšem víme, růst HDP není všechno a tleskat tomu, že stát lidem proti jejich vůli více sebere prostřednictvím daní, může jen velký masochista. Jak to tedy doopravdy s tou rovnou daní je?

Statistické údaje jsou jedna věc, dopady na společnost a její mechanismy jsou však věcí zcela odlišnou. Je dobře, když se v důsledku zavedení rovné daně zvýší HDP? Je dobře, když vzroste výběr daně? Je dobře, když se zvýší efektivita výběru daní? I na tyto otázky hledá odpověď práce s názvem Rovná daň a dopady jejího zavedení v zemích střední a východní Evropy.

Nejprve je v ní na příkladu současné federální daně z příjmu ve Spojených státech ukázáno, proč by byla změna daňového systému z ekonomického hlediska žádoucí. Následně je představen teoretický návrh rovné daně, jak byl rozpracován ekonomy Robertem Hallem a Alvinem Rabushkou a shrnuta údajná pozitiva, která jsou s jeho zavedením očekávána a předpovídána. Po bližším zkoumání se ale ukazuje, že ne všechny cíle a předpoklady rovné daně jsou z ekonomického pohledu jednoznačně pozitivní. Například můžeme jen obtížně tvrdit, že rovná daň je sama o sobě spravedlivější než současná progresivní. Stejně tak vyhýbání se dani a daňová optimalizace nemusí být aktem ekonomicky škodlivým.

Nejdůležitějším příspěvkem této práce k debatě o rovné dani a daňových systémech obecně je však rozšíření a aplikace konceptu dobývání renty (rent seeking), neboli získávání soukromých výhod prostřednictvím státu. Zvýšení efektivity výběru daně totiž povede k snížení politického tlaku daňových poplatníků, čímž dojde k vychýlení rovnováhy ve prospěch daňových příjemců. Tento vývoj bude mít za následek růst státu a zvýšení motivací dobývat rentu. Toto zjištění je důležité i pro ne-liberály, neboť dobývání renty má nesmírné společenské náklady. Negativně například dopadá na legislativu, jak je ukázáno na příkladu vývoje zákona o dani z příjmu.

Zcela v souladu s teoretickou předpovědí pak na Slovensku, kde již byla rovná daň zavedena, sledujeme nižší politickou aktivitu daňových poplatníků, což se promítá na pomalejším růstu výjimek z daňové povinnosti v zákoně o dani z příjmu. Druhý předpovídaný (a neodvratitelný) efekt, tedy růst státu a aktivity dobyvatelů renty lze ilustrovat jen velmi těžko. Růst státu a zvětšující se počet oblastí, do nichž zasahuje, je totiž všudypřítomným jevem.

V poslední kapitole práce je pak shrnut vývoj v zemích, které rovnou daň v té či oné podobě zavedly. Není však možné jednoznačně empiricky prokázat žádný z efektů, jež měla rovná daň vyvolat, neboť mimo daňové reformy má na ekonomickou výkonnost vliv i řada dalších, těžko identifikovatelných faktorů.

Sečteno podtrženo, při diskusích o rovné dani nestačí vědět, o kolik vzroste výběr daně nebo HDP. Změna daňového systému má i jiné, možná dokonce mnohem důležitější dopady na společnost. A nic na tom nemění ani skutečnost, že je lze těžko spočítat a vyjádřit čísly.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply