Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Slovenská reforma a české dolaďování

0

1.    Dá se srovnat situace, za níž přistoupilo Slovensko k hospodářské reformě, s tou naší? Byli na tom o hodně hůř, že už jim nic jiného ani nezbývalo?

JS: Samozřejmě, že jednotlivé národohospodářské ukazatele lze srovnávat. Zároveň je nezbytné každé ekonomické srovnání správně  interpretovat. Rozdíly v ekonomických ukazatelích obou zemí nebyly a nejsou tak zásadní, aby opravňovaly k tvrzení, že Slovensku nic než reforma nezbývalo, zatímco České republice stačí pouze kosmetické úpravy. Každá hospodářská reforma je věcí politického rozhodnutí, které se musí opírat o spolehlivou parlamentní většinu.

2.    Mohli Slováci jen hovořit o reformě jako to děláme my? Kam by je to přivedlo?

JS: Samozřejmě mohli a patrně by s tím v Evropské unii mohli spokojeně „vegetovat“. Přivedlo by je to do šedé zóny nově přistupujících zemí, v níž se právě nalézáme my. Na slovenské reformy je oproti tomu upřena pozornost evropského a světového tisku. Do Slovenské republiky začínají už jezdit poradci z jiných zemí, aby se poučili ze zavádění a uskutečňování tamějších reforem. Vedle nich se však o Slovensko stále aktivněji zajímají zahraniční investoři.

3.    Na jakých hlavních pilířích stojí reforma na Slovensku?

JS: Reforma slovenského hospodářství nebyla zahájena koordinovaně, nýbrž probíhala v jednotlivých odvětvích. Nejpodstatnější změny nastaly v daňové oblasti a ve veřejných rozpočtech, v sociálním systému, na trhu práce, v penzijním systému, ve zdravotnictví a ve financování školství (mimo vysokých škol). Přestože tyto reformy probíhají odděleně, jejich společným jmenovatelem je snaha slovenské vlády zavádět tržní vztahy do odvětví tzv. veřejných služeb.

4.    V čem se liší reforma v SR a „reforma“ veřejných financí v ČR?

JS: Slovo reforma je pro kosmetické změny v českých veřejných financích poněkud silný pojem. Daleko lépe se pro naši situaci hodí slovo dolaďování (z angl. fine-tuning). Reforma veřejných financí na Slovensku se však zdá být z české kotliny hlubší než ve skutečnosti je. Slovákům se moc nepodařila fiskální decentralizace. Nepodařilo se jim významně přenést daňové pravomoci a zavést větší daňovou autonomii pro obce. Pozoruhodné na slovenské fiskální reformě je zavedení programového rozpočtování. Rozpočtové výdaje se stanovují podle cílů ne podle rozpočtových kapitol, jak je to stále u nás. Výdaje podle rozpočtových cílů na Slovensku musí být řádně zdůvodněny na základě měřitelných kritérií. V takovém systému lze daleko lépe „uhlídat“ rozpočtové výdaje a samozřejmě se v tomto systému hůře krade.

5.    Jsme národem, který se bojí bolestivých reforem? Už Šikovy pokusy o ekonomickou reformu přece skončily neurčitě. Klausovi vytýkají, že také dělal reformu nereformu a nejcitlivější zásahy do ekonomiky odkládal…

JS: Šikovy „mírné reformní  pokusy v mezích zákona“ byly strhány lafetami sovětských tanků v roce 1968. Poté nastala tuhá hospodářská centralizace, která naší ekonomiku přeměnila v nekonkurenční, až neživotaschopný systém. Paradoxně se tím vytvořily podmínky pro tak zásadní změny v ekonomice, pro něž je už pojem reforma slabý. Odpovídajícím pojmem je transformace. Té se tým pod vedením Václava Klause zpočátku zhostil výborně. Stali jsme se „výkladní skříní“ hospodářských přeměn od centralizované komunistické příkazové ekonomiky k tržnímu hospodářství. Trochu brzy (už od roku 1994) jsme se nechali našimi úspěchy ukolébat a zvolňovali jsme transformační tempo, které se v druhé polovině 90. let zcela rozplynulo v prosazovaných zájmech stále sílících lobbistických skupin. I když klausovská transformace zůstala dodnes  nedokončená, jednalo se o největší strukturální změnu české ekonomiky od vzniku samostatného Československa v roce 1918, která svou hloubkou přesáhla Rašínovy a Englišovy reformy v meziválečném období.

6.    Skončíme jako Slováci a teprve „bída nás naučí housti“, nebo jinak – co by se muselo stát, aby se v Česku začalo doopravdy reformovat?

JS: Z příštích voleb do poslanecké sněmovny musí vyjít vítězně uskupení, které bude disponovat osobnostmi, které budou schopny transformaci v ekonomické i sociální oblasti dokončit. To znamená připravit ji programově pro různá odvětví, získat podporu veřejnosti a především ji dokončit v relevantním čase, tj. nejméně dva roky před dalšími volbami, aby se dostatečně mohly projevit pozitivní důsledky provedených reforem.

7.    Na  železnici chystal reformu už Stráský. Dodnes se to nepodařilo a vzdor všem chmurným předpovědím „psi štěkají, ale karavana jde dál“. Ergo > kladívko, nezůstane vše ppři starém a stačí problémy a jejich řešení jen okecat se Švejkovským To chce klid!?

JS: Rok 2006 představuje velkou šanci, ne však poslední. I vláda po roce 2006, bude-li chtít, bude si moci užívat své moci – hřát se na mediálním výsluní, rozdělovat peníze z daní a hrát si na starostlivého strýčka za cizí peníze,  přidělovat trafiky svým oblíbencům, občas ustát nějaký ten skandálek, ale hlavně nic složitého nedělat! S tím však lze vydržet maximálně do roku 2010. Do té doby už současní hoši, co jsou u toho, budou ztrácet sílu a motivace nadále setrvat. O ideje, pokud někdy nějaké měli, už dávno přišli. A že jsou ideje pro společnosti zásadní si uvědomoval už TGM.

8.    Dá se spoléhat na EU, že nás k reformě dokope nebo nám bude socialistickým vzorem pro nicnedělání?

JS: Na EU bych v problematice pro nás potřebných reforem příliš nespoléhal. Něco jiného však nastane v souvislosti s potřebou zavést Euro u nás. O pozitivních dopadech tohoto opatření pro české hospodářství nejsem přesvědčen. Diskuse o tomto ekonomickém problému nabrala v členských zemích EU pouze politický charakter. Nejsmutnější na tom všem je, že naše současná vláda chce snižovat rozpočtové schodky a žití na dluh ne proto, že je to ekonomicky špatné a morálně pochybené, ale proto, aby splnila Maastrichtská kritéria, která za několik let budou jejich signatáři zpochybňována stejně jako je dnes Pakt růstu a stability.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply