Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Supersen končí

0

ČEZ má zkažený nový rok

Minulý týden se objevily zprávy, že antimonopolní úřad požaduje nové ocenění akcií regionálních distributorů, které má stát prodat elektrárenské společnosti ČEZ. Podle informací v MF Dnes se úřadu zdá současné ocenění nízké a má podezření, že jde o skrytou veřejnou podporu ze strany státu. To je pro ČEZ pořádná čára přes rozpočet.

Hřebíček do rakve

ČEZ a Fond národního majetku uzavřely – na pokyn vlády – smlouvy o prodeji akcií distributorů loni v květnu. Podíly ve všech distributorech soudní znalec Robert Matička ocenil na zhruba 32 miliard korun, což je oproti cenám, které nabízeli zahraniční investoři nebo i platila Konsolidační banka, nápadně málo. Bude-li antimonopolní úřad na novém ocenění trvat, půjde asi o hřebíček do rakve celé fúze ČEZ a distributorů – megalomanského plánu z dob ministra Grégra. Prvním hřebíčkem byly před Vánocemi zveřejněné podmínky antimonopolního úřadu povolující toto spojení: ČEZ by musel prodat podíly ve čtyřech regionálních distributorech a zbavit se ČEPS (firma provozující přenosovou soustavu). Chtěl-li se ale antimonopolní úřad dotknout samotného základu celé transakce, pak nyní mířil ještě lépe. Právě cena za regionální distributory byla tím největším trikem celé smlouvy. Ocenění bylo provedeno formálně přesně podle obchodního zákoníku – byl jmenován soudní znalec, souhlasily obě smluvní strany i příslušné soudy. Na základě Matičkova posudku byla stanovena kupní cena za podíly v regionálních distributorech a tato transakce byla označena jako „privatizační“ – v takových případech může vláda podle zákona zvolit cenu, jaká se jí zlíbí, a vše je formálně legální. Ale věc má hlavně své ekonomické hledisko.

Tunel do státního

K pochopení popsané transakce si připomeňme zdánlivě vzdálený princip tunelování. Zjednodušeně řečeno jde o „vhodnou práci“ s aktivy. Tunelář vyměňuje hodnotná aktiva za aktiva méně hodnotná, ztráty dopadnou buď na menšinové akcionáře, nebo na věřitele oné společnosti, přitom vše je formálně legální. V případě „prohození akcií“ mezi ČEZ a FNM jde de facto o totéž. Tunelovaným subjektem je zde však stát. Ten v transakci místo akcií distributorů získává akcie ČEPS a peníze. ČEZ ale získává více. Hodně napoví už jenom pohyb akcií: po oznámení transakce stoupaly, po jejím zpochybnění padaly. Investoři prostě považovali ČEZ po transakci za společnost s vyššími čistými aktivy. Stát prodal podíly v regionálních distribučních společnostech v hodnotě zhruba 50 miliard korun a výměnou dostal podíl v ČEPS v hodnotě zhruba 15 miliard plus doplatek 17 miliard. Kdyby byl ČEZ vlastněn státem ze 100 %, pak by stát pouze přehazoval aktiva z jedné kapsy do druhé. Ale ČEZ vlastní ze třetiny soukromí investoři, a právě ti by na obchodu získali nejvíc. Příměr s tunelováním proto není zcela přesný. Při klasickém tunelování se tunelář snaží „pracovat s aktivy“ ve svůj prospěch. V případě ČEZ vláda a FNM tuneluje státní majetek ve prospěch soukromých akcionářů ČEZ – čili v neprospěch veřejných rozpočtů.

Nastává čas pro vládu

Tento pokles státního majetku není pak ničím kompenzován. Nikdo se ani nepokouší tvrdit, že spojením ČEZ a distributorů cena celé skupiny vzroste o více, než stát ztratí na prodeji aktiv ČEZ (takové hodnocení navíc mohou provést pouze reální investoři na reálném trhu). O spotřebitelích elektřiny už se nemluví vůbec. A právě ti by na fúzi v konečném důsledku tratili ještě více než veřejné rozpočty. Možná by nové ocenění podílů v regionálních distributorech posunulo dokončení megafúze do vzdálené budoucnosti. Výběr firmy, která nové ocenění provede, potrvá dva tři měsíce. Poté bude nutné sepsat smlouvy a samotné ocenění zabere také asi čtyři až šest měsíců. Spočítáme-li to, výsledné cifry budou k dispozici zhruba koncem roku 2003. A není jisté, zda samotný ČEZ bude mít zájem na dokončení transakce s dvouletým zpožděním, za vyšší kupní cenu, při níž by získal pouze čtyři regionální distributory místo původních osmi. Celý plán vytvoření SuperČEZu na úkor státních peněz se tak postupně hroutí. Nastává čas, aby vláda sama tento proces zastavila a o privatizaci elektroenergetických firem rozhodla úplně od začátku.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank. Naším cílem je propagace myšlenek svobody jednotlivce, volného trhu, minimální vlády a míru.

Leave A Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.